„Je zřejmé, že firmy často dohánějí nejen inflaci, ale také předchozí resty. K plošnému navýšení mezd se začátkem roku proto nejčastěji docházelo v průmyslu, který dlouhodobě bojuje s odlivem zaměstnanců do mzdově perspektivnějších sektorů, i s jejich stárnutím, a tak zde plošně přidávalo dokonce 70 procent firem,“ komentuje výsledky průzkumu řídící partnerka RSM Monika Marečková.
Hledáte dobře placenou práci? Vyberte si na portálu jobDNES.cz z aktuální nabídky práce v Německu od firmy Arcon Personalservice GmbH. |
Zcela opačná je pak situace segmentu IT. V letošním roce se zaměstnanci v této oblasti vyšších mezd nedočkali vůbec. Výsledek je překvapivý, protože jde o obor, ve kterém je v rámci mezd tradičně velmi vysoká konkurence.
Zatímco spotřebitelské ceny za celý uplynulý rok v průměru stouply o šestnáct procent, v lednu letošního roku pak dokonce meziročně o 17,5 procenta, čeští zaměstnanci si mohou o srovnatelném růstu svých mezd nechat jen zdát. Růstu mzdy o více než desetinu se dočkala pouhá tři procenta z nich a navyšování se nejčastěji pohybovalo mezi 5 a 10 procenty.
Zaměstnancům takové zvýšení většinou nestačí a tlačí na zvýšení mzdy. Většina (70 procent) firem se shoduje, že je i po zvýšení nadále vystavena tlaku na další růst mezd.
Celých 24 procent zaměstnanců očekává zvýšení mzdy o více než deset procent, 32 procent by pak uvítalo nárůst mezi pěti až deseti procenty. S druhým navýšením mezd v průběhu roku už ale spíše nepočítá nadpoloviční většina oslovených firem. Pouze šestnáct procent firem totiž zahrnulo růst do svého mzdového plánu.
Přidávat budou automobilky i marketing
„S dalším zvyšováním mezd počítají spíše firmy ze specifických odvětí, často ty, které v loňském roce nemohly přidat dostatečně. Tedy například automotive nebo strojírenský sektor,“ komentuje Marečková.
„Své lidi si zároveň chtějí udržet kreativní a manažerské obory, jimž se naopak daří. Jde tedy především o ty z oblasti finančnictví, marketingu a reklamy nebo poradenství a consultingu. S alespoň částečnou valorizací pak počítají také dopravní a logistické firmy,“ dodává.
Inflace znovu vymazala růst mezd, reálné klesly o 6,7 procenta |
Čtvrtina respondentů průzkumu přiznává, že zvyšování mezd se bude odvíjet od celkové strategie globálního vlastníka nebo skupiny, 24 procent pak zatím žádnou strategii nemá.
V sedmnácti procentech případů firmy počítají s rozvojem benefitů jako kompenzace nižšího růstu mezd. Čtrnáct pak bude energii věnovat hlavně solidárním programům pro ty nejnižší příjmové skupiny (zhruba do 35 tisíc korun hrubého).
Výrazným způsobem se také změnil přístup k finančnímu plánování. Zatímco v loňském roce velká část firem navyšovala mzdy, přestože je nedokázala pokrýt z vlastních tržeb, nyní jsou podnikatelé výrazně opatrnější. Více než polovina (57 procent) firem zmínila, že vyšší mzdy pokryje z tržeb zcela, dvanáct pak alespoň z části.
Do vlastních zisků bude muset sáhnout devět procent podnikatelů, kteří většinu mzdy nemají jak pokrýt, a osm procent firem pak mzdy „zadotuje“ alespoň částečně.
„To je zásadní změna proti loňskému roku a buďme za ni rádi. Mzdy a s tím související odvody tvoří v mnoha firmách významnou část nákladů a jejich slepé navyšování jen na základě údajů o inflaci nebo tlaku zaměstnanců by mohlo firmy velice rychle přivést do problémů,“ zmiňuje Marečková.
„Zároveň tyto hodnoty napovídají, že firmy dokázaly optimalizovat příjmovou a výdajovou stránku. Částečně pravděpodobně propouštěním, tlakem na efektivitu a více často pak zdražením svých služeb,“ uzavírá Marečková.
O průzkumu
|
