V doplňkovém penzijním spoření (DPS) si aktuálně odkládá peníze na stáří už 40 procent všech účastníků III. pilíře důchodového systému. Celkem si přitom v DPS a starém penzijním připojištění spoří 4 324 136 lidí. Zbylých přes dva a půl milionu účastníků jsou stále v transformovaných fondech starého penzijní připojištění.
„Již v roce 2025 pravděpodobně dosáhneme stavu, kdy bude počet účastníků celého III. pilíře rozdělen na polovinu účastníků v novém a polovinu účastníků ve starém penzijku,“ míní Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Na důchod se Češi zajišťují spořením i investicemi. Čtvrtina spoléhá na stát |
Ve starém penzijním připojištění ukončilo své spoření na důchod od začátku roku necelých 160 tisíc střadatelů. V naprosté většině splnili podmínky pro ukončení a výběr financí. Aleš Poklop v této souvislosti upozorňuje ty, kteří už čerpají starobní důchod, a jimž tedy stát od příštího roku nejspíš odejme státní příspěvek, aby penzijko hned nerušili. Tím se totiž připraví o příspěvek do doby, než zákon vstoupí v platnost. Pokud vůbec taková situace nastane, je nejpravděpodobnější, že to bude až od 1. července 2024.
Změny ve výši státního příspěvku
Další změnou, kterou chystá Ministerstvo financí ČR (MF ČR), je změna podmínek výplaty státního příspěvku. Cílem je přimět účastníky penzijního spoření k odkládání vyšších částek do penzijních fondů i úspora nákladů státu.
„Změna výše státních příspěvků je určitě zajímavá motivace, naposledy se měnila před 10 lety. Tehdy to také vyvolalo hodně změn ve výši měsíčního příspěvku, takovou reakci očekávám i nyní. Podle mého názoru bude docházet nejčastěji ke změně výše příspěvku u nižší hranice, to znamená z 300 korun na 500 korun,“ popisuje možné dopady produktová ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.
Další změna zřejmě nastane i u horní hranice státního příspěvku, tedy mezi klienty, kteří doposud pobírají maximální státní příspěvky. Ti si nejspíš zvýší úložku z 1 000 korun na 1 700 korun měsíčně.
Jinou významnou úpravou v penzijním spoření bude i možnost využít daňové odpočty až 48 000 korun v kombinaci všech produktů na stáří. Chystaná novela přináší ale i další změny. Zavádí například alternativní účastnický fond v doplňkovém penzijním spoření a zbrusu nový takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP).
Nové fondy v penzijním spoření
Alternativní účastnický fond je nový fond, který budou moci obhospodařovat penzijní společnosti, jako jeden z dalších účastnických fondů v DPS. V zásadě jde o fond s volnější investiční strategií ve smyslu volby investičních nástrojů. Správci těchto fondů budou moci do portfolií účastníků zahrnout i investice do realit, což dosud nemohli.
Dlouhodobý investiční produkt je ale produkt docela nový. Zásadní rozdíl je v tom, že jej nebudou nabízet penzijní společnosti, novela zákona jim to totiž neumožňuje. Nejspíše ho veřejnosti nabídnou investiční společnosti a obchodníci s cennými papíry.
Na důchody vždycky bude, jen je dostaneme v 75 letech, říká odbornice |
„Penzijní společnosti jsou kritizovány za to, že je jejich produkt drahý, že klienti nevybírají prostředky formou penze, ale jednorázově. Pak se vymyslí produkt, který je dražší a není jiná možnost než jednorázový výběr. Z mého pohledu je to málo promyšlené. Navíc v jeden moment vzniká nový alternativní fond a do toho nový produkt DIP. A už teď vidím, že se v tom lidé úplně ztrácí. Neví, jaký je v tom rozdíl,“ vyjadřuje se Lucie Jurníčková.
Jednoznačně vítá rozšíření nabídky novým alternativním fondem. Správnost vzniku fondů DIP jí ale uniká. A to třeba už kvůli tomu, že si lidé zvolí buď fond v doplňkovém penzijním spoření nebo právě Dlouhodobý investiční produkt. Podle ní by ale měli mít možnost oba fondy přinejmenším kombinovat. Další problém vidí v tom, že zatímco účastnické fondy mají limity pro poplatky, u fondů DIP takto jednoznačné limity novela zákona nestanovuje. Obavy vyjadřuje i z toho, že nový fond, který má sloužit jako spoření na penzi, bude moci nabízet kdekdo.
„Pokud se na trhu objeví někdo, kdo zneužije „volnosti“ DIP, neomezené provize, neomezené náklady na fond apod, tak to ohrozí pověst penzijních společností i stabilitu celého třetího pilíře. Nikdo si nespojí, že jde o produkt, který nemá s penzijními společnostmi nic společného,“ dodává Jurníčková.
Podle ní návrh na Dlouhodobý investiční produkt v novele zákona o penzijním spoření nejde správným směrem. Místo toho, aby vše směřovalo k podpoře stávajícího systému, dojde k jeho rozdělení a rozmělnění.
Chcete být v penzi zajištěni? Najděte si dobře placenou práci na portálu jobDNES.cz |
