Až 80 procent průměrné mzdy. Jurečka chce vyšší podporu nezaměstnaným

V současnosti se podpora počítá jako 65 procent z předchozího měsíčního čistého výdělku, maximálně pak činí 58 procent průměrné hrubé mzdy.

Nejvyšší podporu by nezaměstnaný pobíral po dobu prvních dvou měsíců, kdy je bez práce. Další dva měsíce by podpora měla podle nové úpravy činit 50 procent čistého výdělku nezaměstnaného z posledního zaměstnání, což je stejně jako podle stávajících pravidel. Po zbývající dobu by nezaměstnaný měl pobírat 40 procent svého dosavadního výdělku namísto současných 45 procent.

Výše podpory je nyní zastropovaná na maximálně 24 608 korun, což je 0,58násobek průměrné mzdy. Nezaměstnaní, kteří absolvují rekvalifikační kurz, mají podporu vyšší – maximálně 0,65násobek průměrné mzdy, což je pro rok 2024 částka 27 578 korun. Úprava chce zastropování maximální podpory v nezaměstnanosti na 80 procentech průměrné mzdy. Pro letošek by to bylo 33 942 korun.

Dojde také ke sjednocení procentní sazby pro všechny uchazeče o zaměstnání, i pro ty, kteří odešli ze zaměstnání sami. V současnosti totiž tito lidé mají pouze 45 procent po celou dobu podpory. Podle resortu tak stávající pravidla demotivují lidi, kteří chtějí práci dobrovolně změnit.

Pojistku proti opakovaným návratům k nezaměstnanosti ministerstvo stanovuje tak, že prodlouží z šesti na devět měsícům nutnou odpracovanou dobu mezi jednotlivými nezaměstnanostmi. Nadále bude platit to, co platí i nyní, a to nutnost odpracovat alespoň12 měsíců v posledních 24 měsících. Tím chce resort zabránit tomu, aby někdo opakovaně podporu zneužíval.

Reformu penzí ohrožuje spor o náročné profese. Dohoda není, připouští Jurečka

„Český pracovní trh patří k těm nejstrnulejším v Evropě. U nás je ochota změnit práci třetinová vůči například severním zemím. Často lidé v Česku nejdou do vyjednávání, protože si nemohou dovolit výpadek práce. Za posledních 12 měsíců změnilo práci 14 procent lidí,“ uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Alma Career a poradce ministra Jurečky.

Podle něj asi 36 procent Čechů nemá finanční rezervu na více než měsíc. „Zároveň i krátkodobá nezaměstnanost je v Česku velmi stigmatizovaná,“ vysvětlil Dombrovský, proč Češi nemění práci. Podle něj by potenciálně mohla změnit práci třetina lidí.

Vyšší bude také maximální podpora v nezaměstnanosti během rekvalifikace ze současných 65 procent se posune na 80 procent. Podle Úřadu práce si 87 procent lidí, kteří projdou rekvalifikací práci opravdu najde, často ještě během jejího trvání. Úřad se podle jeho šéfa Daniela Krištofa bude snažit více digitalizovat nebo nabízet co nejlepší poradenské služby.

„Data nám ukázala zajímavé životní situace. Když člověk sám od sebe mění práci nebo i když ji hledá v rámci úřadů práce, dosáhne pak v novém zaměstnání na vyšší výdělek. Docházíme do situace, kdy je vidět, že pro stát dává smysl, aby byl trh práce flexibilnější. U nás je velmi strnulý. Všichni máme v rodině někoho, kdo byl celý život v jedné práci. Proti tomu nic, ale nemají pak takové výdělky, jako kdyby po určité době hledali nového zaměstnavatele,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Naše úprava připraví lepší podmínky pro to, aby se lidé rekvalifikovali, vzdělávali, měnili práci a zvyšovali své výdělky,“ tvrdí Jurečka.

Šéf Úřadu práce připomněl, že ještě nedávno by pro úřady práce bylo velmi těžké přizpůsobit se větší flexibilitě trhu práce. Nyní už je podle něj v jiné situaci. „Je vidět, že lidem dokážeme najít práci rychleji než dřív. Za září jsme našli práci 31 tisíc lidem, což je nejvíc od roku 1993,“ vysvětlil ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

Podpora v nezaměstnanosti má nová pravidla. S čím je třeba počítat?

V průměru lidé, kteří projdou úřadem práce v nové práci vydělají zhruba o osm procent víc. „Ženy se často bojí říct si o víc, ale nový zaměstnavatel je umí ocenit,“ zmínil Krištof.

Aktuálně stát na podporu v nezaměstnanosti vynaloží 10,5 miliardy korun. Po zavedení změn výdaje stoupnou o 2,4 miliardy. „Když lidé budou měnit práci, státu se to ale vyplatí. V průměru si totiž zaměstnanec díky změně polepší o osm až dvanáct procent na mzdě, což znamená pro stát vyšší příjmy. U jednoho uchazeče se podpora státu vrátí během 15 až 20 měsíců,“ očekává Filip Pertold, poradce ministra a ekonom z CERGE-EI. Celkový nárůst mobility o 100 tisíc lidí by podle něj znamenalo zvýšené příjmy státního rozpočtu o zhruba šest miliard.

Delší zkušební doba, kratší výpověď

Nová podpora v nezaměstnanosti a také podpora během rekvalifikace doplní změny zákoníku práce, na něž letos v srpnu kývla vláda. Cílem novely je zvýšit flexibilitu práce. Počítá tedy s tím, že výpovědní lhůta nově začne běžet od doručením výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce, jako tomu je dosud. Při propuštění kvůli porušení povinností a předpisů by se výpovědní lhůta mohla zkrátit na měsíc.

Zkušební doba se má podle novely zákoníku práce od příštího roku prodloužit ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků z šesti až na osm měsíců.

Shoda v koalici naopak není ohledně možnosti výpovědi bez udání důvodu. Tu by si přála ODS i TOP 09, jejíž poslanci už dříve avizovali, že se tento bod pokusí ve sněmovně vrátit do hry.

Změny v podpoře v nezaměstnanosti a rekvalifikaci budou připojeny k novele zákoníku práce, která je nyní v poslanecké sněmovně. Platit by měly od 1. ledna 2026. Zbytek novely, tedy i delší zkušební doba či kratší výpovědi práce, je nyní ve sněmovně. Tyto změny by v případě přijetí měly platit už od roku 2025. „V senátu by novela mohla být už v lednu,“ doplnil ministr.