Bílé límečky dávají přednost home office. Co na to zaměstnavatelé?

Některé firmy od poskytování home office pomalu ustupují, nicméně podle průzkumů společnosti ManpowerGroup je flexibilní pracovní doba a home office nejpoptávanějším benefitem ze strany zaměstnanců a ti tlačí na zachování této možnosti. Stejný výsledek přinesl rovněž průzkum benefitů realizovaný společnosti Grafton Recruitment. O práci z domova podle něj stojí 93 procent bílých límečků, využít tento benefit však může jen 68 procent z nich. V IT je zájem i míra využívání tohoto benefitu ještě vyšší – zájem o něj má 94 procent respondentů průzkumu, využívá jej 81 procent. Podobná situace pak vládne i v podnikových službách.

„U většiny kancelářských profesí není důvod alespoň částečný home office neposkytovat,“ konstatuje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup. V době nedostatku zaměstnanců se podle něj navíc větší velkorysost vyplatí ve větší stabilitě týmů. Firma tak může snižovat fluktuaci zaměstnanců, protože jsou spokojenější, neboť ušetří čas za dojíždění a mohou si i lépe kombinovat pracovní a soukromé povinnosti.

Tři dny v kanceláři, dva dny doma. Firmy začínají omezovat home office

Navíc se dá touto cestou řešit i lokální nedostatek některých profilů. „My například potřebujeme hodně IT specialistů pro zakázky v Praze, ale na tomto trhu je extrémní poptávka. Vyplatí se nám si tyto specialisty najmout v jiných regionech a nechat je pracovat plně vzdáleně, než je nemít vůbec,“ popisuje Halbrštát. Dodává, že jsou firmy, které mají programátory třeba až v Kazachstánu.

Samozřejmě jsou tu ale i potenciální rizika. Někdy se firmy obávají ztráty efektivity zaměstnanců, pro manažery je náročnější řídit týmy na dálku a o něco složitější je komunikace. „Pro inovace a kulturu společnosti jsou důležité neformální kontakty zaměstnanců, jako například náhodná setkání u kávovaru nebo rozhovory v přestávkách porad,“ uvádí příklad Halbrštát. Prostřednictvím online komunikace se také těžko buduje důvěra a vztahy mezi lidmi. Přesto mnoho firem home office podporuje, jen každá trochu jinak.

Kdo bere práci z domova za samozřejmost

Zřejmě nejrozšířenější je home office v oboru IT, podnikových a zákaznických službách. Ti ho považují již za standard. A zaměstnavatelé jim ho umožňují v poměrně široké míře. „Z našeho průzkumu vyplývá, že z domova pracuje 62 procent zaměstnanců 2 až 4 dny v týdnu, 29 procent dokonce celý týden, 9 procent pak pouhý jeden den v týdnu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru IT, podnikových a zákaznických služeb. Hovoříme přitom o oboru, ve kterém pracuje již 160 000 zaměstnanců.

Obvykle firmy nastavují pravidlo, které určuje, kolik dnů mohou zaměstnanci pracovat z domova a kolik z firemní kanceláře. Přítomnost v kancelářích je důležitá zejména ve dnech pravidelných týmových schůzek. „Jinak v našem oboru vládne flexibilita místa i času. Zaměstnanci tak mohou pracovat odkudkoliv a v čase, který jim vyhovuje. Podstatné jsou splněné úkoly,“ popisuje Appleton. Dodává, že produktivita lidí na home office proti práci v kanceláři roste. Lidé si již osvojili pracovní návyky, a čím delší zkušenost s prací z domova mají, tím vyšší produktivity dosahují. Vliv na to má i rychle postupující digitalizace, která v oboru vládne.

Jak to chodí v praxi v IT

Totéž potvrzují i přímo oslovené firmy. Například v IT společnosti Algotech už delší dobu pracují v tzv. hybridním režimu – část týdne on site, tedy z kanceláří a část týdne z domova. Povaha práce v této firmě umožňuje takový kombinovaný režim téměř u všech pracovních pozic.

Pravidla si v tomto směru nastavují manažeři jednotlivých týmů. Ti určují, kdy se budou s kolegy setkávat osobně a kdy budou na home office. Obvyklý je zde ale režim, kdy jsou zaměstnanci 2 až 3 dny v kanceláři a zbytek home office. „S ohledem na návaznost a spolupráci jednotlivých týmů většinou pracujeme v rámci běžné pracovní doby,“ říká Jitka Kalenská, HR manažerka společnosti Algotech. Jsou ale i výjimky. „Máme například kolegy z řad programátorů a vývojářů, kterým se nejlépe pracuje v noci,“ doplňuje Kalenská. Každý týden ale mají online porady a manažer tak ví, co je a není hotové a podle toho řídí další aktivity. Jednou za měsíc pak probíhá setkání všech zaměstnanců. Rozdíl mezi efektivitou práce v kancelářích a doma se podle Kalenské úplně vytratil, protože zaměstnanci si na tento režim zvykli.

KOMENTÁŘ: Právo na home office je novinkou v zákoně. Jenže bude nevymahatelné

Ve firmě Ness Czech, která rovněž působí v oblasti IT, je také home office standardem. „Jsme ale dodavatelem služeb, takže se musíme řídit potřebami našich zákazníků a respektovat jejich požadavky. Musím potvrdit, že není zákazník, který by alespoň částečný home office nepodporoval,“ uvedla Petra Andrlová, Talent Acquisition Lead ve společnosti Ness Czech.

Standardně mají v této firmě nastavený režim 3+2, tedy třikrát týdně v kanceláři a dvakrát týdně home office, přičemž mezi 10. až 15. hodinou musí být zaměstnanec dostupný, zbytek pracovní doby si může zvolit podle svých potřeb, samozřejmě s přihlédnutím k potřebám zákazníka.

Režim 3+2 ale není striktní, pokud to projekt a zákazník umožňuje. Stačí se domluvit s nadřízeným na častější práci z domova. Mají zde ale i lidi, kteří jsou výhradně na home office, stejně tak ty, kteří ho nevyužívají vůbec, protože jim to zkrátka nevyhovuje. Obliba práce na dálku ale převažuje. „V nedávné době jsme tomu taky přizpůsobili kanceláře, kde jsme se rozhodli výrazně zeštíhlit naše prostory s místy k sezení, jelikož nebyly z velké části využívány,“ doplňuje Andrlová. Na úkor míst k sezení také zvelebili společné a relaxační zóny.

Hodně liberální režim pak mají například v Tymbe, to je provozovatel online platformy na zprostředkování brigád. „Pevně dané máme týmové porady, jinak pracujeme na zadaných úkolech a v domluvených termínech, od kterých se vše odvíjí. Ty nám zároveň slouží jako nejlepší kontrolní mechanismy efektivity práce v kanceláři i na home offce u každého z nás,“ popisuje Michal Harásek, spoluzakladatel Tymbe.

Pracovní dobu v Tymbe striktně nastavenou nemají. Někdo je ranní ptáče a jiný sova, proto firma nechce nikoho tlačit do pracovní doby, která mu nevyhovuje. Četnost týmových porad v kancelářích se odvíjí od charakteru práce. „Například s vývojáři se potkáváme osobně několikrát do měsíce, protože při koncentraci know-how na jednom místě vznikají nejlepší synergie a myšlenky, které po videokonferenci nebo při samostatné práci jednoduše vzniknout nemohou,“ vysvětluje Harásek.

Home office frčí i v bankách a pojišťovnách

Podobný přístup praktikují také v Uniqa pojišťovně, kde je home office reálný u zhruba 85 procent profesí a rolí. Standardně zde může zaměstnanec pracovat 15 dnů v měsíci z domova, po dohodě s nadřízeným i více. „U nás je home office dokonce i potřebný, protože máme sdílená pracovní místa. Počet pracovních stolů je zhruba o třetinu nižší, než jaký je skutečný počet zaměstnanců na centrálách v Praze, Brně a v Bratislavě,“ vysvětluje Eva Svobodová, tisková mluvčí Uniqa pojišťovny.

Občas se ale do kanceláří přece jenom musí. „Zkušenost je taková, že pro kreativní práci, strategický brainstorming nebo projekt vyžadující různé vstupy v jednom okamžiku je mnohem vhodnější osobní setkání a s ním spojená diskuse ‚tady a teď‘,“ doplňuje Svobodová.

Velmi liberální home office politiku mají rovněž v České spořitelně. Zde rozdělení práce mezi kancelář a domov závisí čistě na dohodě zaměstnanců v týmu. „Některé týmy se potkávají v kanceláři jednou za týden, jiné stráví v kanceláři třeba polovinu pracovního týdne,“ popisuje Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. Práce na dálku ale vyhrává stále častěji. „I proto zvažujeme další rozšiřování tzv. flexi office konceptu, tedy uspořádání pracovních prostor, kde jsou jednotlivá pracovní místa sdílená více zaměstnanci,“ říká Hrubý. S ohledem na to proplácí standardně všem zaměstnancům vysokorychlostní mobilní připojení k internetu i telefon.

Pracovat z domova mají možnost i pracovníci další pojišťovny. „O konkrétním nastavení rozhoduje nadřízený zaměstnance. Zná nejlépe své lidi, jejich styl a tempo práce, a také povahu samotné pracovní agendy,“ říká Romana Hartlová, personální ředitelka ČPP. Ten také nastavuje pracovníkovi cíle, úkoly a výsledky práce, stejně tak i společný způsob kontroly práce. Ideálně je vše nastavené tak, aby efektivita práce byla měřitelná. Například tak může být nastavený počet vyřešených likvidací, otaxovaných pojistných smluv a podobně. Kontakt mezi kolegy ale přesto zůstává důležitý, fungují proto online porady i chaty, samozřejmě také osobní setkání v kancelářích.

Zpátky do kanceláří. Poskytovatel videohovorů Zoom ruší permanentní home office

Časovou flexibilitu dopřávají svým lidem také v Sodexo Benefity. „Mohou tak lépe sladit svůj pracovní a osobní život, také ušetří čas dojížděním. Kromě toho pro introverty a práci, na kterou člověk potřebuje klid, je domácí prostředí ideální,“ uvedla Martina Machová, HR ředitelka Sodexo Benefity. Podle potřeb jednotlivých lidí a týmů tu tak má každý svůj režim, většina ale chodí do kanceláře dva až tři dny v týdnu, někteří denně a někteří naopak jen jednou týdně.

„Naše zaměstnance na home office nekontrolujeme, protože to není potřeba. Každý má u nás jasně nastavené cíle a úkoly, které má plnit. A je jedno, jestli svoji práci dělá v kanceláři, doma nebo v kavárně,“ popisuje Machová. Firemní kulturu prý staví na důvěře a transparentní komunikaci. Pokud nastane problém s výkonem, mluví o tom a v naprosté většině případů to není způsobené tím, odkud pracují.

Jak to chodí ve výrobních firmách

Home office není zcela cizí ani výrobním firmám. I když samozřejmě tady se týká jen administrativních pozic. A to pouze těch, které nevyžadují stálé zapojení v kanceláři. Například u výrobce reflexně izolačních nátěrů ALPHA Czech se tak možnost práce z domova týká účetních či zaměstnanců z PR a marketingu. Home office přitom umožňují už dlouhé roky, což byla pro firmu výhoda při náboru.

Kontrola práce prý složitá není. „Každý pracovník má přesně dané úkoly, které musí v daném měsíci splnit. Předkládá o tom report, kde je vše vidět,“ říká Peter Vavrda, šéf ALPHA Czech. K dispozici mají firemní techniku, vzít si mohou i kancelářský papír a další běžné kancelářské potřeby. V rámci home office mají zaměstnanci také příplatky na energie a hygienické potřeby.

U pozic, u nichž to povaha práce dovoluje, umožňuje práci na dálku také společnost AG Foods, která se zabývá vývojem, výrobou a distribucí nápojových směsí. Zaměstnanec může pracovat doma konkrétní dny po dohodě s nadřízeným, obvykle jsou to jednotky dnů v měsíci. K práci z domova mají zaměstnanci k dispozici notebook se zabezpečeným připojením a telefon. „Nepodporujeme práci ze soukromých zařízení, trváme na zabezpečeném připojení,“ říká Elena Milfortová, HR ředitelka AG Foods. Pracovní dobu v administrativě má firma flexibilní a je to tak i na home office. „Zaměstnanec však v dohodě o výkonu práce z domova prohlašuje, že nebude pracovat v době od 22 do 6 hodin, o víkendech a svátcích. Současně pak, že bude k dispozici pro online setkávání s týmem na plánovaných meetinzích,“ dodává Milfortová.

Úkoly jsou zadávány a odevzdávány přes firemní e-mailovou schránku či telefonní číslo. Pokud by někdo svoji práci neplnil, zjistí se to rychle. „Pracujeme standardně na různých pobočkách v různých zemích, takže prakticky neustále jsme online. O každém e-mailu, vytvořeném/změněném dokumentu, přihlášení do systému existuje záznam. Kdo jej pořídil a kdy. Zaměstnanci si také online evidují svou docházku. Zde stačí i velmi rychlá kontrola, aby bylo zřejmé, jestli zaměstnanec pracuje,“ vysvětluje Milfortová.

Dva dny v týdnu umožňuje home office svým administrativním pracovníkům rovněž firma Zeelandia, která dodává suroviny a přípravky pro pekaře a cukráře. Zaměstnanci, kteří mohou, práci na dálku rádi využívají. „Výhodu v tom vidí hlavně ti, kteří mají školou povinné děti a home office jim umožní být doma, když se děti vracejí nebo je jdou vyzvednout. Další zase ocení, že ušetří čas na dojíždění,“ říká Veronika Wimmerová, jednatelka firmy Zeelandia. Dodává, že průměrná dojezdová vzdálenost do zaměstnání u nich činí 30 kilometrů.