Bullshit jobs. Lidé ztrácejí smysl v práci a pochybují o své užitečnosti

17.10.2024

Koncept ‚‚bullshit jobs‘‘ představil David Graeber už v roce 2013 a s příchodem nových technologií i pracovních postupů se stává rok od roku aktuálnější. „Je načase, abychom si každý z nás položil otázku: Není moje práce tak trochu k ničemu?“ doporučuje ve svém komentáři odborník na pracovní vztahy Jan Klusoň.
Bullshit jobs. Lidé ztrácejí smysl v práci a pochybují o své užitečnosti

Otázka stará jak sama pracovní smlouva: Má moje práce smysl? U některých pozic je to možná diskutabilní, jinde víte odpověď hned – práce pro nic! Pro příklady není potřeba chodit nijak daleko, dost pravděpodobně je znáte taky – typicky jsou to někteří úředníci, administrativní pracovníci, konzultanti, telemarketingoví operátoři, asistenti v přehnaně hierarchických firmách či marketingoví specialisté pro absolutně nadbytečné produkty. A možná vás napadají další, se kterými se vy sami setkáváte, nebo dokonce vykonáváte. Ať už taková práce ale v podstatě jakákoliv, jedno mají společné: ti lidé se denně lopotí na bezvýznamných, zbytečných pozicích – a moc dobře to vědí.

Bezúčelné, zbytečné a škodlivé

Sám americký antropolog Graeber definoval pojem bullshit job poměrně jasně a drsně, tedy jako: ‚‘Práce na h*vno je každá, jejíž vykonavatel ve skrytu duše ví, že by vůbec neměla existovat.’' Takové pozice se tak stávají symptomem systému, který klade důraz na zachování pracovních míst na úkor jejich smysluplnosti. Tedy vzniká práce pro práci, o které se toho víc řekne, než udělá.

Jan Klusoň

Jan Klusoň
            • CEO ve společnosti Welcome to the Jungle pro Českou republiku a Slovensko.
            • Přednáší, píše a mluví o všem, co souvisí s employer brandingem, HR marketingem a firemní kulturou.
            • Ve volném čase hraje basketbal, networkuje, promýšlí další rozvoj Welcome to the Jungle a čerpá inspiraci v zahraničí.

Kde se bere? S růstem firem se často množí vrstvy byrokracie a oné nesmyslné práce, což v konečném důsledku u téměř 40 % zaměstnanců vede akorát tak k psychické nespokojenosti i vyhoření z nudy. A ano, vyhořet můžete i z nudy, přesného opaku přepracování. Není to tedy žádná extra výhra.

Bullshit jobs jsou ovšem rizikem i z obchodního hlediska pro samotné zaměstnavatele, potažmo pak zaměstnance – protože pokud se mohou snižovat počty lidí bez dopadu na provoz, je čas na změnu.

Ukázkovým příkladem je pandemie v letech 2019-2021, kdy byl celý svět svědkem rozsáhlých eliminací nadbytečných činností. Filip Dřímalka, odborník na digitální transformaci, poukázal na fakt, že ani výrazné snížení počtu zaměstnanců často nevedlo ke změnám ve výsledcích a že firmy, které chtějí prosperovat v digitálním světě, toto prostě nemohou ignorovat.

Od povinnosti ke smyslu

Proč se tedy na těchto rolích tak lpí, zvlášť když jde pouze o nadbytečné výdaje? Odpověď spočívá ve směsici společenských očekávání a zastaralého vnímání práce jako určité morální ctnosti. Globálně jsme si zvykli vnímat práci jako pilíř identity a sebeúcty, a často tak přikládáme větší hodnotu existenci zaměstnání než skutečnému výkonu.

Proč byste si tedy možná měli udělat menší audit vlastní pozice, jestli náhodou nepatří do kategorie bullshit jobs? Odpověď je úplně jednoduchá – uděláte to primárně sami pro sebe a svoji budoucnost. S překotným příchodem nových technologií se podobná pracovní místa spíše odhalí, a ještě pravděpodobněji nahradí.

Zároveň prospějete i svému vlastnímu well-beingu. Koho totiž těší vykonávat absolutně zbytečnou činnost osm hodin denně, každý den? Představte si, že umělá inteligence a jiné automatizace už brzy zvládnou mnohé opakující se všední úkoly a vám tak zůstane dostatek prostoru na inovace a kreativitu. Představte si práci, kde místo zbytečných úkolů věnujete svůj čas smysluplným projektům a cítíte, že vaše práce má význam. To zní docela dobře, že?

Hledáte lepší práci? Najděte svou vysněnou práci na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz