Centrální bankéři ve střední Evropě mají obavy. Děsí je rychlý růst mezd

26.06.2024

Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Ve své dnešní analýze to napsala agentura Reuters.
Centrální bankéři ve střední Evropě mají obavy. Děsí je rychlý růst mezd

Podle analýzy se předpokládá, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zpomalí tempo snižování úrokových sazeb, a to právě kvůli inflačním rizikům spojeným s růstem mezd a spotřebitelské poptávky. Minulý týden zpomalila tempo snižování úroků maďarská centrální banka.

Inflace ve střední Evropě prudce vzrostla po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022, což mělo negativní dopad na hospodářský růst. Od té doby už ale inflace výrazně klesla, což centrálním bankám umožnilo zahájit snižování úroků.

Prudký růst mezd ve střední Evropě nicméně v poslední době vyvolává obavy ze zrychlení inflace. Centrální bankéři proto zmírňují vyhlídky na další snižování úrokových sazeb, které nadále zůstávají na relativně vysokých úrovních.

Odvážnější Češi. O více peněz si hodlá říct 27 procent zaměstnanců, říká studie

kolegové v kanceláři

Podle údajů statistického úřadu Eurostat se tempo meziročního růstu hodinových mzdových nákladů ve střední Evropě v prvním čtvrtletí pohybovalo od 5,9 procenta v České republice po 16,4 procenta v Rumunsku. V celé Evropské unii přitom průměrný růst činil pouze 5,5 procenta a v eurozóně jen 5,1 procenta.

Polsko jako odstrašující případ

V Polsku mzdové náklady v prvním čtvrtletí vzrostly o 14,1 procenta. Přispělo k tomu výrazné zvyšování minimální mzdy, která se tak v Polsku v lednu dostala nad úrovně v Portugalsku a Řecku. Polská vláda navíc výrazně zvyšovala mzdy ve státním sektoru v rámci snahy o plnění předvolebních slibů, píše Reuters. „To, co se děje se mzdami, je velmi alarmující,“ uvedl tento měsíc člen měnové rady polské centrální banky Ludwik Kotecki.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová minulý týden agentuře Reuters řekla, že růst mezd v prvním čtvrtletí u ní nevzbuzuje nadměrné obavy. Poukázala však na riziko spojené s vysokými cenami služeb. Uvedla také, že se na čtvrtečním zasedání bankovní rady ČNB bude rozhodovat mezi snížením úroků o čtvrtinu a o polovinu procentního bodu.

S odezněním inflace začaly reálné mzdy zase růst. Po více než dvou letech

ilustrační snímek

„Nadále zvýšená inflace a její rostoucí dynamika tvoří spolu s nečekaně vysokou konečnou spotřebou a růstem mezd hlavní argumenty pro obezřetné snížení o čtvrt procentního bodu,“ uvedl analytik Georgi Deyanov ze společnosti Morgan Stanley.

Analytici, které oslovila ČTK, přisuzují mírně vyšší pravděpodobnost tomu, že ČNB ve čtvrtek základní úrok sníží o čtvrt procentního bodu, nevylučují však ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.

V květnu ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Meziroční inflace v České republice v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta.

Roste vám mzda úměrně výši inflace? Pokud ne, najděte si lépe placenou práci na jobDNES.cz