Ceny kanceláří v zahraničí klesají. Česko se drží, důvody jsou ale smutné

Kancelářské budovy v Německu, Británii i USA nyní často bojují s nedostatkem klientů. „Stále častěji se stává, že je složité obsadit kancelářské budovy,“ říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group. Na vině je hledání úspor, k němuž firmy přivedla pandemie.

Zejména zahraniční firmy přijaly home office jako běžný standard. „Po covidu se lidé sice vrátili do kanceláří, ale šéfové firem vidí, že lze pracovat z domova. Mnozí mluví o tom, že by na home office mohli zaměstnanci trávit polovinu pracovní doby,“ dodává Pikora. Obsazenost kanceláří a využívání komerčních budov tím klesá.

Naproti tomu v Česku k podobným propadům nedošlo a ani se neočekávají. Trh je tu totiž velmi specifický, ačkoli ne v pozitivním smyslu. Česko totiž ztrácí přitažlivost pro zahraniční investory, a tak se cenová bublina, která nyní zapříčinila pokles valuací v zahraničí, v tuzemsku ani nevytvořila.

Nejvíc lidí sedí v kancelářích v úterý. Pátek už je malá sobota, říká analýza

Neatraktivita je způsobena mimo jiné i pomalým tempem výstavby kvalitních prostor. „AAA kanceláře mají už nyní v ČR nízké zastoupení a poptávka po nich je dlouhodobě vysoká. Firmy navíc budou tyto moderní, šetrné a udržitelné kancelářské budovy poptávat čím dál více, přičemž současná nízká stavební aktivita způsobí, že nebudou mít ani z čeho vybírat,“ vysvětluje Jakub Sooky, expert na oceňování podniků a nemovitostí z poradenské společnosti PwC Česká republika.

„Áčkové“ kanceláře označují budovu, která je nová či nově zrekonstruovaná, vyznačuje se moderním designem, výborným technickým vybavením, parkovištěm nebo přístupem 24/7. Jejich počet je například v Praze pod úrovní poptávky, a to dlouhodobě. Podle odhadů společnosti RSM se za posledních pět let z plánovaných projektů nepostavilo zhruba 30 procent.

Česko není atraktivní

Česko přitahuje velké hráče jen z okolních zemí, ti zde ale nepotřebují mít kanceláře. „Luxusních kanceláří v ČR moc není, protože tady není příliš skutečně bohatých a velkých firem, které by tu měly sídlo. Většina velkých firem působících u nás je německá a rakouská. Sídlo mají proto ve Vídni nebo Mnichově. Nemá proto smysl tady dělat hogo fogo kanceláře,“ myslí si Pikora.

Důvodů, proč není Česko atraktivní pro velké firmy, je však více. „Ceny jsou tu vysoké, výběr malý, letecká i železniční spojení jsou méně atraktivní a archaicky dnes začíná působit už i nehotová dálniční síť a chybějící obchvaty významných měst. Zejména Prahy, kde je situace až tragikomická. Trh je tedy saturován firmami, které v Česku být musí – a to jsou z podstaty lokální hráči,“ vyjmenovává Jiří Skotnica, šéf valuačního oddělení společnosti RSM.

Volný čas je dnes pro zaměstnance důležitější než peníze, říká manažerka

„V některých zemích jsou nízké daně, což není náš případ. Jinde je právo udělané tak, aby se dobře řídily holdingy. To u nás také není. Ostatně já si za posledních dvacet let nevzpomenu na nic, co by zlepšovalo podnikatelské prostředí,“ dodává Pikora. Volné prostory pak slouží jako flexibilní pracoviště, coworková centra, někde zkouší i transformaci kanceláří na nájemní apartmány nebo je přestavují na služby.

„Dochází tím k paradoxní situaci. Česko si svým ultrakonzervativním přístupem postupně vydobývá postavení trhu, kde je mix kancelářských prostor a jejich funkce v přepočtu na hlavu dáváno za příklad toho, jak by měly budoucí trhy s kancelářemi v době postkoronové vypadat,“ uvádí Skotnica.

Lidé pracující na dohodu mají mít nárok na dovolenou, změny i u home office

Takový přístup, ačkoli může být z dlouhodobého pohledu nevýhodný, však může Česku přinést výhody v současné době, kdy výnosy z nájmu kancelářských prostor v zahraničí klesají. Dá se totiž předpokládat, že v Česku výnosy neklesnou ani v případě, kdy bude krize s neobsazenými prostory vrcholit v Německu. „Dokud bude česká ekonomika fungovat, nebude problém zaplnit uvolněné prostory v podstatě v jakémkoli objektu,“ myslí si Skotnica.

Pokles výnosů pod udržitelnou hranici je podle něj možné očekávat spíše u tzv. béčkových budov. Tedy starších budov v méně lukrativních lokalitách. „V takovém případě nastoupí cesta redevelopmentu a transformace například na byty,“ uzavírá Jiří Skotnica, šéf valuačního oddělení společnosti RSM.