Za první pololetí letošního roku změnilo práci 15 % Čechů. A další zhruba čtvrtina lidí si novou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. Vyplynulo to z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.
Míra fluktuace byla vyšší u mužů (17 %) než u žen (12 %). Nejvíce měnili práci ti nejmladší ve věku 18 až 24 let a pak lidé ve věku 25 až 34 let. S rostoucím věkem míra fluktuace zaměstnanců klesá. Ovšem v kategorii nejstarších pracovníků mezi roky 55 až 67 let opět stoupá.
„U této věkové kategorie však jde při změnách zaměstnavatele o jiné důvody než u mladších ročníků. Většinou o fyzickou námahu,“ komentuje Alžběta Honsová z Randstadu, a dodává: „I když je nezaměstnanost na rekordně nízkých hodnotách, stále platí, že generace 55+ nehledá práci zrovna snadno.“
A proč lidé mění zaměstnání? Jednatřicet procent chce získat lepší podmínky. Více než čtvrtina lidí je nespokojena se stávajícím zaměstnavatelem a osobní důvody uvedla pětina dotazovaných.
Aktivita na trhu práce ještě zesílí
Nejčastěji měnili práci lidé pracující v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství. A pak v sektoru hotelnictví a stravování, který je již tradičně oborem s nejvyšší mírou fluktuace. Nyní, na začátku září, hledají podle údajů Randstadu novou práci nejčastěji lidé z automobilového průmyslu a letectví, z oboru velkoobchodní a maloobchodní distribuce, z oblasti výroby potravinářských výrobků a opět z oblasti hotelnictví a stravování.
Nepřehlédněte |
„Po klidném prázdninovém období vidíme poslední dny zesílenou aktivitu uchazečů o práci. Intenzivněji pročítají pracovní nabídky a hlásí se na jednotlivé inzerované pozice. Dá se tedy předpokládat, že podzim bude ve znamení ještě významnějších posunů na trhu práce, než jak tomu bylo na jaře,“ doplňuje Alžběta Honsová.
Kde hledáme práci?
Nejčastěji Češi shánějí práci na pracovních portálech, loni je využilo podle statistiky 67 procent lidí, letos to prý bude obdobné. Výrazným způsobem posiluje osobní doporučení nebo reference a kariérní webové stránky samotných zaměstnavatelů. Jejich prostřednictvím si loni našlo práci 50 % kandidátů. I letos se podle nich hodlá orientovat 49 % lidí, kteří zvažují změnu zaměstnavatele.
„Roste význam budování značky zaměstnavatele. Uchazeči o práci mají často již předem představu, pro jakou firmu by rádi pracovali, a tím spíš se o kariérních možnostech informují přímo na webových stránkách dané společnosti nebo na jejích profilech na sociálních sítích. Pro zaměstnavatele je to příležitost, jak se prezentovat. Pokud navíc uchazeči na stránkách vidí pozitivní ohlasy zaměstnanců, existuje vyšší pravděpodobnost, že této firmě zašlou svůj životopis,“ říká Alžběta Honsová.
Hodně dnes dají lidé také na doporučení. To souvisí s dalším fenoménem, který aktuálně panuje na pracovním trhu, a tím jsou příspěvky zaměstnavatelů za doporučení nového kolegy. Jsou poměrně vysoké, běžně se pohybují na úrovni desítek tisíc korun. Nejvyšší příspěvky bývají v oboru IT, běžné jsou však i u dělnických profesí.
Může se hodit |
Personální agenturu při novém zaměstnání využije zhruba pětina lidí. „Je to typické pro profesionály, kteří si chtějí vybírat z předem prověřených nabídek a mít k dispozici i detailnější a konkrétní informace o atmosféře ve firmě, o složení týmu nebo o budoucím šéfovi. Nebo také pro absolventy, kteří tak mají šanci si svou volbu zaměstnavatele a šance na trhu probrat s někým nestranným,“ doplňuje Honsová.
Jak být dlouho na jednom místě?
Existuje ještě jeden zajímavý průzkum, a to Paylab Compensation Monitor (u nás Platy.cz). Ten zjišťoval, jak dlouho chtějí lidé pracovat u jednoho zaměstnavatele. Šlo o mezinárodní průzkum, který oslovil přes padesát tisíc respondentů i v České republice. Vyplynulo z něj, že největší část (39 %) chce u jedné firmy pracovat tři až pět let. Ve skupině mladších, 25 až 34letých lidí se k této délce práce pro jednoho zaměstnavatele přiklání až 48 % zaměstnanců.
O něco méně respondentů, 26 %, je nakloněných delšímu období 6 až 9 let. Tento názor vyjádřili spíše starší lidé, přičemž ve věkové skupině 45 až 55 let se k němu přiklonilo 35 % lidí. Je jasné, že mladší generace, tedy mileniálové a generace Z, která aktuálně vstupuje na trh, má tendenci častěji zvažovat kariérní výzvy a hledat uplatnění jinde.
Loajálních zaměstnanců, kteří aktuálně pracují pro jednoho zaměstnavatele déle než 5 let, je na pracovním trhu menšina - jen 27,5 %. Největší skupinou jsou lidé, kteří vydrží v jednom zaměstnání méně než 2 roky.
Loajalita k zaměstnavateli podle průzkumu do velké míry souvisí s možností kariérního růstu. Ve skupině lidí, kteří pracují na manažerských pozicích v nižším, středním a top managementu, je podstatně větší podíl těch, kteří jsou u jednoho zaměstnavatele déle než 5 let. Souvisí to s tím, že lidé se na svou kariérní úroveň museli v rámci společnosti postupně propracovat.
