Češi se nevyznají v úvěrech. Na důchod si spoří málo a pozdě, zjistil průzkum

„Data odrážejí, jak vypadá česká ekonomika i náladu tuzemských domácností,“ sdělila v úvodu tiskové konference Monika Zahálková, ředitelka ČBA.

Index finanční gramotnosti se vyhodnocuje na základě série jedenácti dotazů, které se nemění. ČBA tak je schopná vyhodnocovat finanční chování populace v čase. „Index měříme už čtvrtým rokem. Za tuto dobu mírně roste, i když aktuálně zůstává proti loňsku celkově neměnný,“ uvedl Michal Straka z agentury Ipsos. Dodává, že je ale vidět, že se lidé museli o své finance vlivem ekonomické situace více zajímat.

Největší problémy způsobuje Čechům otázka zaměřená na rozpoznání výhodnosti úvěru. Správně na ni odpovědělo pouze 32 procent respondentů, tedy pouze o procento více než loni. „Část z nás si stále neumí spočítat, kolik například přeplatí. Toto je určitě oblast, kde domácnosti musíme více vzdělávat. Tam, kde mají půjček více, to může být problém,“ vysvětil Straka.

Finanční gramotnost u lidí velmi ovlivňuje vzdělání. U lidí se základním vychází Index na 47 bodech. Finanční gramotnosti ale příliš neoplývají ani mladí lidé. „Je zajímavé, že mladá generace je na tom hůř než celková populace. Nemají tolik zkušeností, na druhé straně když komunikujeme s finančními ústavy, ty do mladých vkládají naděje například v oblasti investování. Otázka na investice přitom dopadla u mladých hůř než ostatních,“ dodal Straka.

Češi ale o investování příliš nevědí napříč generacemi. „Stále více lidí vidí, že investování je důležité. Znalost, jak zhodnotit peníze, je ale stále slabší,“ uvedl dále Straka.

Na důchod si Češi spoří málo a pozdě

„Češi vnímají, že by si měli tvořit finanční rezervu. Zodpovědnost u nich tedy přetrvává. 59 procent lidí si odkládá na nečekané události, to je v kontextu současné situace velmi dobré číslo,“ komentuje Straka. Dodává, že necelá polovina lidí má úspory na tři měsíce a méně.

Loni si na nepředvídatelné výdaje odkládalo 55 procent respondentů. O pět procentních bodů se také zvýšil počet lidí, kteří si šetří na stáří. Zatímco loni to bylo 38 procent, letos je to 43 procent. Nový zdroj příjmů si pak hledá necelých třicet procent Čechů.

Jedna třetina spoří na stáří do tisíce korun. Podobný počet si odkládá tisíc až 2 500 korun. 2 501 až čtyři tisíce si odkládá patnáct procent respondentů. „Lidé by chtěli mít na stáří minimálně milion, optimálně dva. Když se podíváme na věk, kdy začnou spořit a kolik si odkládají, tak se k této částce ani nepřiblíží,“ upozornil Straka. Nejvíce Čechů si začíná spořit kolem padesáti až 55 let. „Je to psychologická hranice. Možná, že s posunem hranice odchodu do důchodu se toto sníží,“ doplnil Straka.

Průzkum také ukázal, že 35 procent lidí do 26 let si zatím na důchod vůbec nespoří, penzijní pojištění pak mají nejčastěji lidé mezi 45 až 65 lety. Celková nálada mezi domácnostmi se zlepšuje. Loni jen šest procent čekalo, že se jejich finanční situace zlepší. Letos je to už 17 procent.