Česká ekonomika v ohrožení. Na trhu chybějí řemeslníci a technici

Třetina českých zaměstnavatelů má problém s obsazením volných pracovních míst. Na trhu práce nejsou vhodní uchazeči. S oživující se ekonomikou prostě zmizeli. Nezaměstnaní zůstávají už převážně jen ti, co pracovat nechtějí.

„Společnosti těžko hledají kandidáty pro celou řadu pracovních pozic. Jejich požadavky se s technologickým pokrokem a změnou struktury ekonomiky mění stále rychleji. Mnohem rychlejším tempem, než se vyvíjí kvalifikační struktura populace. Navíc demografický vývoj vede k tomu, že se aktivní populace zmenšuje. Volných lidí je stále méně a navíc nemají kvalifikaci, dovednosti, které by firmy chtěly,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová, ředitelka ManpowerGroup, která patří k největším personálním agenturám v zemi.

Na trhu chybějí především lidé s technickým vzděláním. Řemeslníci, technici, mechanici, obchodníci a pracovníci informačních technologiích. „Novým trendem na trhu práce je rostoucí nedostatek vhodných pracovníků i na nekvalifikovaná pracovní místa, jako jsou například montážní dělníci nebo skladníci,“ říká Jaroslava Rezlerová, podle níž nedostatek vhodných talentů snižuje schopnost firem vyhovět zákazníkům a zároveň to snižuje jejich produktivitu a konkurenceschopnost.

„Jde o významnou brzdu pro rozvoj českých firem. Může to zpomalit růst ekonomiky,“ míní Jaroslava Rezlerová.

Co dělat? Využít matky na mateřské a lidi nad 50 let

Meziročně se téměř zdvojnásobil počet firem, které čelí nedostatku talentů tím, že vzdělávají a přeškolují své stávající zaměstnance. Rozšiřují též nabídku benefitů. Předpokládá se i růst mezd v letošním roce o zhruba 5 procent. Některé aktivity, které firmy nejsou schopny zabezpečit kvůli nedostatku lidí, svěřují pak specializovaným dodavatelům.

Pětina firem se zamýšlí nad tím, jaké schopnosti a dovednosti jsou pro ně u zaměstnanců opravdu klíčové a jaké je možné získat jiným způsobem, například tréninkem.

„Je potřeba změnit přístup k náboru lidí. Zaměřit se na nové cílové skupiny a nevyužité zdroje, protože používání stále stejných postupů nevede k úspěchu. Osvícené firmy spolupracují se školami, otevírají si vlastní učiliště nebo zavádějí trainee programy, aby si vychovaly talentované absolventy. Nabízejí částečné úvazky nebo práci z domova, aby využily kapacitu matek na rodičovské dovolené. Nebo zhodnotí zkušenosti lidí v předdůchodovém a důchodovém věku tak, že z nich udělají interní trenéry, kouče nebo auditory,“ říká Jaroslava Rezlerová.

Řemeslníci nejsou, ale možná budou

Nejvíce chybějí řemeslníci. Přitom šikovný řemeslník dosáhne i na velmi zajímavé platové ohodnocení. Pokud je živnostník, může mít měsíčně i přes 50 tisíc korun, v zaměstnaneckém poměru dosahují odměny téměř průměrné mzdy, které se přehoupla přes 27 tisíc korun hrubého. Podle údajů Platy.cz například nástrojaři berou kolem 27 tisíc korun, svářeči kolem 24 tisíc měsíčně.

Počty nabídek pro kvalifikované řemeslníky v některých oborech narůstají meziročně o desítky procent, ale počty reakcí na ně klesají. Podle Zuzany Lincové ze společnosti Profesia se situace pomalu mění. Signály z učňovského školství hlásí rostoucí zájem o řemeslo. Zatím hlavně na venkově, kde pomáhá i možnost prodávat výrobky na internetu a nesvazovat svou profesi s nutností dojíždět do větších měst.

„Zájem o řemeslné obory ze strany firem je dlouhodobě vysoký. Od roku 2012 poptávka stále stoupá. Hledají se svářeči, elektrikáři, automechanici, zedníci, ale také zahradníci, malíři, truhláři nebo instalatéři. Jako jedinou cestu pro řešení nedostatku kvalifikovaných řemeslníků vidím v renesanci učňovského školství,“ říká Lincová.

Podle ředitele Akademie řemesel Praha Drahoslava Matonohy je třeba důvody úpadku řemesel hledat v minulosti. „Ztráta prestiže řemeslných oborů, tlak rodičů na to, aby děti za každou cenu studovaly, a řada dalších faktorů jako feminizace školství nebo zrušení výuky dílen na základních školách vedly k útlumu učňovského školství,“ říká Matonoha. Dalším důvodem je to, že se žáci bojí volbou řemeslného oboru vyprofilovat na celý život.

Nemáme lidi, v Japonsku jsou na tom ale mnohem hůř

Zatímco u nás si marně hledá vhodné kandidáty třetina firem, v Japonsku má celých 86 procent firem potíže obsadit volná místa. Velké problémy mají také na Tchaj-wanu (73 %) a v Rumunsku (72 %).

„Ve srovnání s dalšími zeměmi je situace v České republice ještě relativně příznivá, i když si meziročně pohoršila o 12 procentních bodů. Pro majitele firem nastaly náročné časy, protože musí skloubit rozpočtové možnosti s rostoucími nároky zaměstnanců a nutností investovat více prostředků do personálního marketingu a zlepšení pracovních podmínek,“ dodává Rezlerová.

Pro zaměstnance naopak současná situace na trhu znamená, že pokud chtějí změnit práci, mají právě teď ideální dobu. A pokud nechtějí vyloženě z firmy odcházet, mohou si alespoň začít trochu diktovat lepší podmínky v práci.