Čeští zaměstnavatelé jsou optimističtí. Do konce roku budou spíš nabírat

Autory průzkumu výsledek překvapil.

„Zaměstnavatelé se najednou nadechli, začali uvažovat o budoucnosti a plánovat alespoň nějaké nábory. Je to nízký optimismus, skoro bych řekla až neutralita, ale rozhodně to není to, co jsme po předchozím čtvrtletí očekávali. Domnívali jsme se, že křivka bude nějakou dobu padat dolů,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Společnost provádí studii každé čtvrtletí a vzorku 441 zaměstnavatelů působících v Česku se ptá, jaké mají náborové plány na další kvartál.

Zatímco ve třetím čtvrtletí byl Index trhu práce mínus čtyři procenta, nyní představuje jedno procento. Osm procent zaměstnavatelů chce do konce roku nabírat, sedm procent předpovídá snížení počtu pracovních sil. Žádné změny nepředpokládá 83 procent z nich.

„S ohledem na to, co jsme predikovali už minulý kvartál, na trhu práce zřejmě dojde k poměrně masivním transformacím a přesunům mezi segmenty a firmami,“ uvádí Rezlerová.

„Neinterpretujme si tato čísla tak, že se ve finále propouštět nebude. Na podzim k tomu dojde, nicméně nové firmy budou nabírat a pohyby mezi nimi budou významně větší než byly doposud,“ vysvětluje Rezlerová.

Proces přesunu mezi segmenty a firmami lze ilustrovat na lidech v sektoru ubytování a stravování. Index tohoto odvětví zaznamenal ve třetím čtvrtletí strmý propad devatenácti procentních bodů. Podle průzkumu nyní zaměstnavatelé neplánují další propouštění.

Otázkou je, jak se na fungování podniků podepíše třeba nová povinnost pražských barů a klubů zavírat již o půlnoci. Podle Jiřího Halbrštáta, manažera náboru a marketingu v ManpowerGroup se ale toto opatření projeví minimálně.

„Rozhodně to nebude srovnatelné se situací, kdy se zavřely všechny hotely a restaurace,“ uvádí Halbrštát a poukazuje právě na možnosti přesunu lidí z profesí pohostinnosti do jiných segmentů.

„Firmy v jiných sektorech si pochvalují, že se jim hlásí kvalitní lidé z gastronomie, kteří umí komunikovat, umí se chovat a jsou aktivní,“ míní Halbrštát. Podle něj budou mít tito lidé menší problémy, najít zaměstnání v odvětvích mimo jejich profesi. Během února až července vzrostl počet barmanů a číšníků na úřadu práce o 6,5 tisíce, počet kuchařů o necelé dva tisíce.

Do konce roku plánují spíš propouštět firmy v odvětví výroby, jako je zemědělství, myslivost, těžba nerostných surovin, rozvod elektřiny, plynu a vody. Nejsilnější náborové plány hlásí zpracovatelský průmysl a služby jako státní správa, zdravotnictví, vzdělávání, kultura, doprava a komunikace.

Z hlediska regionálního porovnání je na tom nejhůř Praha, v porovnání s předchozím čtvrtletím však vykazuje nárůst o dvanáct procentních bodů. V meziročním srovnání náborové aktivity v Praze poklesly o deset procentních bodů, na Moravě o šest procentních bodů. Nejsilnější trh práce je nyní v Čechách.

Věštění z křišťálové koule

Zatímco optimismus stoupl, čeští zaměstnavatelé jsou si jisti, že koronavirus jejich podnikání zasáhne dlouhodobě. Více jak polovina firem uvedla, že k původní intenzitě náborů se nevrátí nikdy. Stávající zaměstnanci se mohou těšit na benefit v podobě větší flexibility práce. Částečný home office se chystá zachovat 38 procent firem, jedenáct procent z nich chce své zaměstnance nechat na práci z domova úplně.

Rezlerová přiznává, že předpovídat vývoj na trhu práce je nyní i pro odborníky věštěním z křišťálové koule.

„Vnímáme, že celý trh práce je zamrzlý, lidé nechtějí měnit zaměstnání, ačkoli třeba firmy ve výrobním sektoru by chtěli nabírat,“ říká.

Do tuzemska podle ní přicházejí mezinárodní firmy právě z oblasti výroby, pro které je proces shánění pracovní síly často náročnější než v období konjunktury.

„Jedním z důvodů je určitě státní podpora, která v tuto chvíli znemožňuje nějakou větší flexibilitu trhu,“ uvádí Rezlerová. Program Antivirus nicméně na konci října končí, v listopadu by ho měl nahradit kurzarbeit. Zákon o něm bude schvalovat vláda ve středu.