Covid Čechy ke změně zaměstnání nepřinutil. Svých míst se drží, když to jde

04.06.2021

Podíl lidí, kteří z vlastní vůle změnili práci, byl loni rekordně nízký. Zatímco před koronavirem to byla každoročně více než pětina, ve druhé polovině loňského roku práci dobrovolně změnilo jen třináct procent lidí. Vyplývá to z výsledků průzkumu zaměstnaneckých preferencí personálně poradenské společnosti Randstad.
Covid Čechy ke změně zaměstnání nepřinutil. Svých míst se drží, když to jde

„Nejdůležitějším faktorem spokojenosti zaměstnanců zůstává již po řadu let atraktivní mzda a benefity. Na druhé místo se však v letošním roce probojovalo finanční zdraví zaměstnavatele, to v kontextu doby znamená odolnost proti krizi a schopnost hladce fungovat i v době pandemických omezení. Právě ekonomicky stabilní firmy jsou dnes pro uchazeče nejatraktivnější a mají vliv i na celkový pocit spokojenosti pracovníků,“ říká ředitel české pobočky Randstadu Jacek Kowalak.

Jde podle něj ale o faktor, který v dnešní době nemohou firmy zcela ovlivnit. Pokud chtějí i přesto upoutat zájem uchazečů o práci, musí se zaměřit na další preference českých zaměstnanců a nabídnout jim alespoň atraktivní mzdu a benefity, jistotu práce. Tedy nejlépe smlouvu na dobu neurčitou, příjemné pracovní prostředí a zajímavou práci.

GLOSA: Nesnadný návrat do práce. Přechod z home office má své nástrahy

Průzkum také zjistil, že tuzemští zaměstnavatelé motivují k očkování zhruba pětinu svých zaměstnanců, a to formou například finančních příspěvků ve výši několika tisíc korun nebo placeným volnem v době očkování.

Například těžařská firma OKD, která očkovaným vyplácí až tři tisíce korun, nebo internetový obchod Mall, jenž dává zaměstnancům den volna navíc. Stejnou cestou jde i zlínský výrobce pneumatik Continental Barum. Ten pracovníkům umožňuje placené volno na den očkování i na den po něm kvůli rekonvalescenci (více jsme o tématu očkovacích benefitů ve firmách psali zde). 

Hledáte lepšího zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz.

„Tyto benefity mají za cíl zvýšit motivaci lidí k očkování proti covidu-19 a zabránit tím případným dalším negativním následkům spojeným s potenciální příští vlnou pandemie,“ komentuje Jacek Kowalak.

V mezinárodním srovnání snaha českých zaměstnavatelů popostrčit své zaměstnance k vakcinaci však zaostává. V globálním průměru referuje až 46 procent zaměstnanců o tom, že je jejich firmy různými způsoby motivují k očkování.

Nabízet méně peněz firmám neprojde

Průzkum Randstadu rovněž ukázal, že i přes růst mezd v posledních letech čeští zaměstnavatelé podle vnímání lidí v nabídce atraktivního balíčku odměn zaostávají. Velký nesoulad se vedle odměňování projevuje v kariérním postupu. Více než polovina zaměstnanců považuje tento aspekt za důležitý, ale u svých zaměstnavatelů ho hodnotí jako druhý nejhorší.

„Trh práce se začíná vracet do stavu před pandemií. Počet volných míst stoupá, počet volných kandidátů však nikoli. Z rozhovorů se zaměstnavateli vidíme přirozenou tendenci neroztáčet mzdovou spirálu, obávám se ale, že situace, kdy by byla možnost nabízet kandidátům výrazně méně peněz, nenastane,“ upozornil Kowalak.

Čeští zaměstnavatelé získali v průzkumu velmi dobré hodnocení za zajištění bezpečného pracoviště v souvislosti s covidem-19. Zaměstnanci nicméně tento faktor nepovažují za příliš důležitý, spíš ho mají za samozřejmost. Nejnižší hodnocení si čeští zaměstnavatelé odnesli za to, jak svým lidem umožnili v době pandemie práci na dálku.

Muži měli situaci jistější

Jak udržet táty doma s dítětem? Ministerstvo pro ně chystá novou dávku

Pouze 29 procent českých zaměstnanců má práci, kterou lze vykonávat z domova, a to buď na plný úvazek nebo částečně. „Jde o nejmenší podíl ze zkoumaných zemí, globální průměr je 53 procent,“ dodal Kowalak. Malá možnost výkonu práce z domu měla vliv i na velký podíl lidí, jimž pandemie změnila situaci v práci. Jeden ze tří zaměstnanců musel buď nastoupit na nařízenou dovolenou, ztratil práci, anebo pracoval více či méně hodin než obvykle.

Týkalo se to nejvíce žen, mladých lidí do 24 let a lidí s nižším vzděláním. Naopak lidé s vyšším vzděláním, nad 35 let a významně častěji také muži uváděli, že pokračují v práci jako obvykle.

V ČR se průzkum uskutečnil na vzorku 4 750 respondentů v lednu 2021.