„Snížili jsme daně o 30 miliard. Pro příští rok je zvyšujeme o 31 miliard. Rozdíl je jedna miliarda,“ hájil před časem konsolidační balík šéf resortu financí Zbyněk Stanjura v pořadu Partie na CNN Prima News.
Mate strach z roustoucích daní? Najděte si lépe placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz. |
Podle ministerstva bylo snížení daňové zátěže pro letošek dosaženo kombinací trvalých a dočasných opatření vlády. Do první skupiny patří zvýšení limitu DPH, kdy se posunula hranice výše obratu pro povinnou registraci k DPH z jednoho milionu na dva. Dále došlo k navýšení paušální daně pro živnostníky a také ke zrušení většiny silniční daně.
Čísla sedí. Liší se dopad
Tato opatření podle výpočtu ministerstva financí vyšla rozpočet na 14,8 miliardy korun.
Dočasná opatření v podobě snížení spotřební daně u nafty a mimořádných odpisů majetku pak měla negativní rozpočtový dopad ve výši 15,9 miliardy korun. Dohromady tedy tvoří zmiňované snížení zátěže zhruba 30,7 miliardy. V konsolidačním balíku se počítá s tím, že opatření, která zahrnuje, vynesou v příštím roce státu 31,7 miliardy korun.
Čistě počtářsky tak ministrův výrok sedí. Problematické už ale je, že zatímco kroky, které vedly ke snížení zátěže, běžný občan nepocítí, jednotlivé položky konsolidačního balíčku už dopadnou na všechny. Balík totiž mění například celou řadu daňových výjimek. Sníží třeba slevu na manžela či manželku, zcela škrtne školkovné nebo slevu na studenta. V plánu je mimo jiné také růst daně z nemovitosti.
POLITICKÝ DIÁŘ: Jak eskamotér Fiala loni snížil daně o 30 miliard |
Vlivem změn v sazbách DPH pak zdraží celá škála zboží i služeb. Ze tří sazeb DPH se totiž stanou dvě. Z desetiprocentní tak do o dvě procenta vyšší sazby zamíří vodné, stočné, centrální teplo, dětská výživa nebo MHD. Z desetiprocentní do 21procentní se přesune čepované pivo či kadeřnické služby. Naopak do nižší sazby by měly jít potraviny. Přesunou se ze zrušené patnáctiprocentní sazby do nově vzniklé dvanáctiprocentní.
Zaměstnanci si zároveň připlatí za nově zavedenou nemocenskou a živnostníkům stoupnou minimální odvody na sociálním pojištění. Limitovanější v tom, kolik si mohou bez nutnosti platit odvody vydělat, budou pracovníci na dohody o provedení práce.
Balík ale zahrnuje i opatření, která se týkají bohatších. Například chce zdanit prodeje firmy nad 40 milionů.
Ekonom Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické v Praze proto vysvětluje, že vládní balík míří na všechny. Má to ovšem jedno ale. „Otázka je, jestli je v pořádku ve chvíli, kdy současná inflace dopadá více na chudší obyvatele a na zaměstnance a méně už na ty bohatší nebo firmy, vhodné brát ode všech. Zda je dobrý nápad zvyšovat DPH na vodu a odvody lidem, kteří berou minimální mzdu. V tu chvíli se totiž bortí argument toho, že každý se vlivem balíku trochu uskromní. Někteří už se totiž uskromnili tím, že na ně krize více dopadá,“ uvedl pro MF DNES Bittner.
„Když někomu daně snižujete a jinému zvyšujete, tak jde o typ přerozdělování, kterým určujete, koho chcete zdanit víc a koho méně. To je to, co nyní vláda dělá, ale neříká to. V tom vidím obrovský problém, protože skutečně snižovala daně větším firmám a bohatším samostatně výdělečně činným osobám. Nyní chybějící příjmy vybírá od zaměstnanců, menších firem a chudších OSVČ,“ dodal Bittner.
Každému stejně, ale...
Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop, jde s nerovnoměrným zatížením v rámci celé společnosti historicky ještě dál. Problém je totiž podle něj v tom, že za poslední tři roky se daně snížily zhruba o 150 miliard, a to zejména části společnosti se středními a vyššími příjmy.
„Je třeba započítat také 120miliardové snížení daně z příjmu v roce 2020. Krok je problematický hlavně v tom, že výrazně pomohl středně a vysokopříjmovým zaměstnancům a relativně málo spodní pětině. K tomu se přidala paušální daň pro OSVČ, která pomohla těm vysokopříjmovým, dále došlo ke zrušení EET, posunul se limit k registraci k DPH u malých firem a OSVČ a v neposlední řadě se asi za čtrnáct miliard zrušila daň z převodu nemovitosti a dvakrát snížila spotřební daň z nafty,“ připomněl s tím, že jenom minimum změn pomohlo nižší střední zaměstnanecké třídě.
„K tomu se nyní přidá vyšší daň z příjmu a zavedení nemocenské u zaměstnanců s očekávaným výběrem ve výši asi 19 miliard,“ uzavírá.
Očekávaný dopad konsolidačního balíčku na rozpočet.
