V loňském roce se objem nedoplatků celkově zvýšil o 3,7 miliardy korun. Zdaleka nejvíce lidé dluží České správě sociálního zabezpečení. „Meziročně došlo k nárůstu kumulovaných pohledávek ČSSZ o 2,757 miliardy korun,“ říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová. Zatímco ke konci roku 2022 evidovala ČSSZ kumulované pohledávky ve výši 58,759 miliardy, o rok později už to bylo 61,516 miliardy.
Daň z nemovitých věcí nabobtnala, lhůta pro zaplacení se blíží |
Větší podíl dluhů připadá na zaměstnavatele. „K 31. 12. 2023 činily pohledávky za OSVČ 27,857 miliardy a za zaměstnavateli 33,658 miliardy,“ upřesňuje Drmolová. Dlužné částky se pak týkají jak pohledávek na pojistném, které zahrnuje nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tak pokut či penále.
Důvodů je několik
Důvodem nárůstu ale nemusí být nějaká výrazná změna v chování plátců, záleží i na celkovém objemu pojistného. „Předně je třeba si uvědomit, že výše pojistného se odvíjí od výše příjmů. Příjmy dlouhodobě rostou, roste tak i objem pojistného, které je od plátců pojistného každoročně vybíráno,“ říká Jitka Drmolová.
Kromě plateb na pojistném ale Češi dluží více peněz i na daních. U nich v roce 2022 dosahovaly nedoplatky 37,2 miliardy korun a během loňska se situace zhoršila o dalších 2,14 miliardy korun, udává Generální finanční ředitelství.
Se zavedením sektorové daně souhlasí 70 procent lidí, ukázal průzkum |
Největší nedoplatky mají Češi na DPH (celkem 61,6 procenta), dále na daních z příjmu právnických osob (19,6 procenta) a dani z příjmu fyzických osob (8,4 procenta).
V případě nedoplatků na daních mohou být příčiny individuální i plošné. „U těch individuálních jde o škálu možností, například o podnikatelský neúspěch nebo druhotnou platební neschopnost,“ říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Klára Křehlová. Plošnou příčinou rostoucího objemu nedoplatků byla meziročně horší ekonomická situace jak domácností, tak firem. V loňském roce se musely potýkat s dvoucifernou inflací i vysokými cenami za energie.
Naopak neznalost či neinformovanost plátců je nepravděpodobná. „Finanční správa zejména s nedoplatky prvodlužníků aktivně pracuje. Oslovuje je telefonicky, SMS či e-mailem a vyzývá je k uhrazení dluhu,“ dodává Křehlová. Dlužníci také při splnění podmínek mohou využít možnosti posečkání úhrady daně nebo úhrady na splátky.
Specifický okruh dlužníků
Nárůst objemu nedoplatků eviduje také Celní úřad Praha Ruzyně, ke konci loňského roku úhrnem 756 milionů korun. Tento úřad je však svým založením poněkud specifický. Celní prostor je územně vymezen perimetrem Letiště Václava Havla a dále letišť Letňany, Kbely a Vodochody. I proto je okruh dlužníků unikátní.
Daňová kouzla jsou pryč, firmy si to už nedovolí. Expertka o změnách v daních |
„Převažují spediční firmy provádějící celní služby, např. zastupování v celním řízení, kdy mohou být v pozici spoludlužníků. Ty se ale snaží mít vše v pořádku zaplacené,“ uvádí mluvčí Celního úřadu Praha Ruzyně Igor Lenský.
Největší objem dluhů je pak za pokuty a náklady řízení zahraničních leteckých společností, které nesplnily povinnosti při podání celního prohlášení.
Případy dlužníků jsou si v navzájem velmi podobné. „Jde o subjekty dlouhodobě podnikající v prostoru mezinárodního letiště a neznalost je v tomto případě vysoce nepravděpodobná,“ myslí si Igor Lenský.
Nechcete řešit žádné dluhy ani nedoplatky? Najděte si konečně dobrou práci na jobDNES.cz |
