Krizový manažer zvenčí má za úkol společnost co nejrychleji a nejlépe stabilizovat. Jakmile do vaší firmy vstoupí, už o vás ví téměř všechno.
Hledáte práci v managementu? Vyberte si ze široké nabídky pracovních nabídek na portálu jobDNES.cz |
„Důležitými schopnostmi jsou vůdcovství, přirozená autorita, odolnost proti stresu, neúplatnost a loajalita. Podstatná je i odbornost, analytické a kritické myšlení a tah na branku,“ říká Šušková.
Takových lidí ale v Česku není mnoho, podle Šuškové několik desítek, a tak podniky najímají i manažery ze zahraničí. „Pomáhají tam, kde firmy nedokážou ve svém managementu najít nikoho, kdo by uměl řídit změny, které krize vyžaduje,“ poznamenává Šušková, která sama pracovala jako krizová manažerka ve dvou firmách.
Bude se propouštět, ale i nabírat. Kdo je nejohroženější a kdo má šanci? |
„To nejdůležitější se totiž děje ještě před vstupem do podniku. Krizový manažer se musí dobře zorientovat v tom, co od něj očekává majitel. Potřebuje vědět, jaká je současná situace z jeho pohledu a také ta faktická – z dat, čísel a čeho má být krizovým řízením dosaženo,“ říká Šušková
„Je to takzvané definování kontraktu a vyjasnění si pravomocí, které interim manažer ke své práci nutně potřebuje. Pokud je vše dohodnuto a obě strany si v zadání rozumějí, pak už začíná sama práce,“ dodává Šušková.
Pojem krizový manažer jsme kdysi znali jen z amerických filmů. Kdy se první krizoví manažeři objevili i u nás?
V roce 2010 byla založena v Praze Česká asociace interim managementu, která sdružuje interim manažery v ČR. Jsem členkou výboru této asociace a těší mne, že za těch 13 let se interim management dostal více do povědomí našich firem, a že dnes už není jen výsadou korporátních řešení.
Jaký je rozdíl mezi interim manažerem a krizovým manažerem?
Interim manažer může ve firmě působit ve více rolích. Může být substituční, tedy zastoupit na konkrétní čas člověka na pozici, například při čekání nástupu nového pracovníka. Také to může být krizový manažer, jehož úlohou je stabilizace firmy.
Interim manažer může být také tím, kdo řídí změnu ve firmě například spojenou s expanzí nebo fúzí či nástupnictvím. Krizový management je tedy jedna z kategorií interim managementu.
Letos prý budou krizoví manažeři jednou z nejhledanějších profesí, myslíte si to taky? A co je příčinou?
Zcela jistě je to dáno ekonomickou krizí, se kterou se firmy vyrovnávají různým způsobem. Nárůst poptávky nastartoval už covid, ve kterém se řada firem nedokázala s krizovou situací vyrovnat.
Důvodem pro řešení interim manažerem je jistě to, že managementy firem byly v minulém období zvyklé řešit růst a rozvoj a neměly zkušenost s řízením krizí. Právě v takovou chvíli je vhodným řešením najmout si manažera, který je schopen rychle se zorientovat, definovat příčinu krize a začít firmu vést z krize ven.
Četla jsem definici, že jako se doktor stará o zdraví člověka, krizový manažer zachraňuje fungování a přežití firmy.
Toto přirovnání často používá můj kolega z České asociace interim managementu Petr Karásek. Myslím, že je to velmi trefné přirovnání a jeho zkušenosti krizového managementu to jistě potvrzují.
Radka Šušková Radka Šušková
|
Co dělá krizový manažer po příchodu do společnosti?
Zjišťuje příčinu krize. Může jít o ekonomickou krizi, personální a další, nebo kombinace. Klíčové jsou rozhovory s lidmi, kteří byli zodpovědní za vedení firmy a řídili hlavní procesy. V každém případě je důležitá rychlost, s jakou se krizový manažer v situaci zorientuje.
Dalším krokem je pak nastavení principů krizového řízení. Důležitá je i komunikace, a to jak dovnitř do firmy, tak i vně pro zákazníky, spolupracující instituce a veřejnost.
Pracuje sám, nebo má s sebou spolupracovníky?
Krizový manažer potřebuje ke své práci součinnost se všemi zaměstnanci postupně. Nejvíce pracuje se svým krizovým týmem, který si sestaví po příchodu do firmy. Součástí týmu jsou lidé zodpovědní za klíčové procesy a odborníci, které krizový manažer potřebuje mít denně k dispozici.
Pravidelně ale podává informace všem zaměstnancům, bere si od nich zpětnou vazbu a ověřuje dopady svých rozhodnutí. Vždy ale záleží na konkrétní situaci, která krizi vyvolala.
Je krizový manažer jen poradcem? Co když ale s jeho návrhy majitelé firmy nesouhlasí?
Pokud nastupuji jako krizová manažerka do firmy, vyjednám si hned na počátku zásadní pravomoci, se kterými jsem schopna přijmout zodpovědnost. To je zásadní rozdíl mezi interim managementem a konzultační činností.
Jako interim manažerka máte pravomoci k tomu, abyste mohla dělat rozhodnutí, která povedou k výsledku, který jste si dohodla v kontraktu s majitelem. Není tedy možné, že by vám majitelé v průběhu mise řekli, že s návrhem nesouhlasí. Vy v pozici interim managementu nenavrhujete, ale konáte.
Některé zaměstnance může příchod krizového manažer do firmy spíše vylekat. Jaká je vaše zkušenost?
Myslím, že vždy, když přicházím do firmy, vnímají mne zaměstnanci jako cizí prvek v jejich kultuře a neřekla bych, že by mne vítali s otevřenou náručí. Proto je důležité hned na počátku velmi transparentně říci, s jakým zadáním přicházím, k čemu moje kroky budou směřovat a jak bude probíhat spolupráce s dalšími lidmi z firmy. A když přijdou negativní reakce, je třeba jít po podstatě toho, proč jste byli najati, a ne se zabývat tím, jak se na vás lidé dívají.
Znamená vstup krizového manažera do firmy jisté propouštění?
Většinou si to s tím všichni spojují. Není to ale nutně pravda. Zažila jsem sama krizové řízení, ve kterém jsem zaměstnance naopak nabírala. Nedá se tedy paušalizovat. V případě, kdy je dávání výpovědí nutné, je důležité připravit plán propouštění a komunikační strategii. Nic se neděje nahodile, vše má svůj řád a pravidla.
