Do volebních komisí se lidé příliš nehrnou. Zvyšte odměny, volá petice

Aktuální odměna pro řadového člena volební komise je 1800 korun za dva dny. Místopředseda a zapisovatel si přijdou na 2100 korun, předseda komise pak na 2200 korun.

„Zvláštní odměna členů okrskových volebních komisí (OVK) v základní výši 1800 Kč byla všem členům OVK poprvé vyplacena za práci při volbách do zastupitelstev obcí, konaných ve dnech 5. 10. a 6. 10. 2018. Od roku 2019 se občané České republiky museli potýkat s energetickou krizí, vysokou inflací a dalšími nepříznivými vlivy, které snížily hodnotu odměny OVK,“ zní v petici.

„Zejména kumulativní inflace v letech 2019, 2020, 2021, 2022 a 2023 snížila hodnotu odměny o 35,6 procenta. Co šlo v roce 2018 koupit za 1800 korun, za to dnes musíme utratit o 640,80 korun více,“ je dále v petici.

Více než 11 tisíc podpisů

Před letošními volbami do Evropského parlamentu rozeslal Koranda prostřednictvím datové schránky petiční archy všem obcím v Česku. Ty měli členové komise, případně jiní zájemci, možnost podepsat. Na začátku července podepsalo petici více než jedenáct tisíc lidí. Petiční archy však Korandovi stále chodí, poslední tři týdny dostává archy od tří až pěti obcí týdně.

Odměna pro řadového člena volební komise by se podle signatářů měla zvýšit o 700 korun na 2500 korun. Žádají také zohlednění inflace v minulých letech u odměn pro zapisovatele, předsedy a místopředsedy, stejně tak zohlednění inflace u té části odměny, která náleží členům za druhé kolo voleb či při souběhu voleb.

Petici Koranda zatím adresátům neodeslal, ve sbírání podpisů bude pokračovat během podzimních krajských a senátních voleb. Ukončena má být k poslednímu dni v říjnu. Signatáři navrhují, aby vláda a zákonodárci upravili právní předpisy tak, aby mohla být navýšená odměna poprvé vyplacená všem členům komise za volby do Sněmovny v následujícím roce.

Volby jako výzva pro radnice

Podle oslovených částí velkých měst zájem o účast v komisích není velká. Obsadit všechny okrsky, zejména ty velké, představuje pro radnice někdy i určitou výzvu.

„Nezájem je každé konání voleb. Do komisí se nám hlásí převážně stálí členové z řad starších občanů veřejnosti, z řad členů rodin zaměstnanců a v neposlední řadě samotní zaměstnanci. Zájem celkově není, protože práce je finančně nezajímavá,“ říká například Marcel Pencák z tiskového oddělení Prahy 5, která má 81 okrsků.

Eurovolby platí, soud odmítl stížnosti. Týkaly se PRO, Nerudové i přidělení hlasů

Naplnit stavy pro všechny okrsky je podle něj složité a náročné, poslední volby nebyly výjimkou. „Problémy do poslední chvíle trvaly, nicméně díky kampani na sociálních sítích, oslovování neziskovek, inzeráty v čekárnách našich budov, na recepcích se nakonec vše povedlo,“ říká Pencák.

Finanční dar jako lákadlo

Některé radnice kromě jiného také sahají do svých rozpočtů a komisaře motivují speciálním finančním darem, mezi nimi je například Praha 5 a Praha 4. Podle Marcela Pencáka se výše této speciální odměny liší: záleží na náročnosti voleb a také na tom, zda jde o jednokolové či dvoukolové volby.

Praha 4 v následujících senátních volbách přidá každému za první kolo 500 Kč, v případě druhého kola pak dalších 1 500 Kč. „Odměny tedy budou v této výši: člen OVK 2 300 Kč za první kolo, místopředseda a zapisovatel 2 600 Kč a předseda 2 700 Kč. V případě konání druhého kola bude celková výše odměny za obě kola 4 500 Kč pro člena OVK, 5 100 Kč pro místopředsedu a zapisovatele a 5 200 Kč pro předsedu,“ zmínil tiskový mluvčí Prahy 4 Jiří Bigas.

Účast slíbí, potom nepřijdou. Zájem o práci ve volební komisi stále klesá

Marcel Pencák doplnil, že členství v komisi není vázáno na trvalý pobyt. A pokud daná městská část nabídne navíc konkurenční odměnu než například sousední nebo okrajová část města, má podle něj s jistotou vystaráno.

„Je to ovšem v rozporu s tím, že volby jsou výkonem státní správy a tedy v prvé řádě stát by měl zajistit a postarat se, aby členové komisí byli řádně a důstojně ohodnoceni. Stát zákonné odměny obci proplácí, zbytek obec platí ze svého, z peněz daňových poplatníků, které by mohla využít pro vylepšení života občanů v obci,“ dodal Pencák.

Výzvám ohledně obsazení komisí čelí nejen hlavní město. Pokles zájmu evidují třeba i oslovené radnice v Brně a v Ostravě. „Zájem o účast je menší než v minulosti. Komise jsme před evropskými volbami dokázali poskládat, ale pokud se zájem bude podobným tempem stále snižovat, mohli bychom mít v budoucnu problém,“ říká například Martin Otipka, mluvčí ostravského městského obvodu Poruba.

Sčítání hlasů až do noci

Podle mluvčího Úřadu městské části Brno-střed Michala Šťastného roli může hrát kromě finančního ohodnocení také třeba termín konání a typ voleb. Například v případě komunálních voleb je pro členy poměrně komplikovaný systém přepočítávání hlasů.

Pro voliče je totiž přípustných vícero způsobů hlasování. A komise musí mimo jiné dávat pozor na to, zda volič hlasoval předepsaným způsobem a zda je hlas platný. „Posouzení volebního lístku je u komunálních voleb to nejtěžší,“ říká dlouholetý táborský komisař Koranda.

„Většinou sčítáme hlasy zhruba čtyři hodiny. Záleží samozřejmě na volební účasti, ta je většinou velká,“ doplňuje ke komunálním volbám Koranda.

Situace pro komisaře v hlavním městě je však podle něj daleko obtížnější. V případě komunálních voleb mohou proběhnout trojí volby zároveň: do zastupitelstva města, zastupitelstva městské části i Senátu.

„Plachty pro komunální volby v Praze, jak pro ty magistrátní, tak pro volby do městských částí, jsou obrovské. Musí se to všechno projít, komisařům to může trvat i do dvou hodin do rána. Nikdy jsem u komunálních voleb v Praze nebyl. Znám ale lidi, kteří tam byli. Jsou to tedy zasloužené peníze,“ míní Koranda.

On sám říká, že pro něj volby neznamenají jen výdělek. Na volbách a demokracii mu podle jeho slov záleží, volby jsou pro něj také společenskou událostí a práce ho baví. Všímá si ale, že účast v komisi přestala bavit studenty.

„Dneska seženou brigádu, kde dostanou více peněz na hodinu. A když jsou dvoukolové volby, tak je to pro ně úplně nezajímavé. Hodinově to vůbec nedává smysl. Je to hrozná škoda,“ říká Patrik Koranda, který zasedá v komisi již zhruba tři desetiletí.

Patnáct tisíc komisí v Česku

Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra pro iDNES.cz uvedla, že resort dlouhodobě usiluje o lepší postavení členů okrskových volebních komisí. Zmínila například, že od 1. ledna 2023 se ministerstvu vnitra ve spolupráci s dalšími rezorty podařilo osvobození zvláštní odměny členů okrskových volebních komisí od daně z příjmu, čímž se reálně vyplacená částka zvýšila.

Členům volební komise přistane na účtu vyšší odměna, nebude se totiž danit

„Ministerstvo vnitra se v posledních letech nesetkalo se systémovým problémem v obsazování komisí, byť je třeba uznat, že v určitých regionech, zejména velkých městech, je obsazování komisí náročnější,“ uvedla Malá.

Dodala také, že v České republice je pro každé volby ustanovováno zhruba 15 000 komisí, ve kterých působí cca 100 000 osob. „Zde je třeba si uvědomit, že každé navýšení, byť například o 500 korun, by znamenalo zvýšení částky na organizaci voleb o desítky milionů korun. Již dnes tvoří odměny komisím cca tři čtvrtiny výdajů určených pro obce a kraje na zajištění voleb. V této věci má též velké slovo Ministerstvo financí,“ dodala.

Resort financí nemá k dispozici údaje, které souvisejí výhradně jen s platy komisařů. Pro iDNES.cz ale poskytlo tabulku, která zahrnuje výdaje na veškeré platy související s volbami za poslední tři roky. Podle Gabriely Krušinové z tiskového oddělení ministerstva financí jsou v těchto číslech obsaženy i výdaje za doplňující činnosti, jako jsou například výdaje na roznos volebních lístků. Z tabulky vyplývá, že výdaje na platy související s volbami se pohybují ve stovkách milionů korun.