Částka odstupného se liší v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Pokud trval pracovní poměr méně než rok, tak činí odstupné jednonásobek průměrného výdělku. V případě, že pracovní poměr trval více než rok a méně než dva roky, potom činí odstupné dvojnásobek průměrného výdělku. Zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele pracovali déle než dva roky, mají nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.
Hrozí vám v práci výpověď? Najděte si novou na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
„Jestliže však skončil pracovní poměr z důvodu, že zaměstnanec nemůže dále podle speciálního lékařského posudku konat svoji práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, potom činí odstupné nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku,“ doplňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Dohoda o ukončení z pracovního poměru
Stejné podmínky jako pro výplatu odstupného na základě práce na plný úvazek platí i pro zaměstnance, kteří pracují na zkrácený úvazek.
Zákonné odstupné náleží zaměstnanci i na základě dohody o ukončení pracovního poměru. Podmínkou ovšem je, aby tyto zákonné důvody pro nárok na odstupné měly písemnou podobu. A to buď v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, nebo v individuální smlouvě, jako je pracovní smlouva, dohoda o rozvázání pracovního poměru či manažerská smlouva.
„Zaměstnanci, kteří sami podají výpověď, nemají na odstupné nárok, stejně tak nemohou nikdy dostat odstupné zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,“ dodává Gabriela Ivanco.
Sociální a zdravotní pojištění se neplatí
Zaměstnavatel je povinen odstupné zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Daňový režim u odstupného je přitom výhodnější než u standardní mzdy. Ze zákonného odstupného se neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění. Daň z příjmu se však z odstupného odvádí.
„Neplacení sociálního pojištění ze zákonného odstupného současně znamená, že se tento příjem nehodnotí pro důchodové účely,“ vysvětluje daňová poradkyně. Naopak u smluvního odstupného dochází k navýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Posunutí podpory v nezaměstnanosti
Často se zaměstnanci, kteří dostanou odstupné, registrují na úřadu práce, protože se jim nepodaří najít zaměstnání tak, aby plynule navazovalo na skončený pracovní poměr. Odstupné však odsunuje nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Jinými slovy, za měsíce, za které náleželo odstupné, stát podporu v nezaměstnanosti nevyplatí. Celková podpůrčí doba, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se však nezkracuje, ale začne se o příslušné měsíce vyplácet později.
„Z finančního hlediska je tedy samozřejmě nejlepší, když se zaměstnancům, kteří obdrží odstupné, podaří nové pracovní uplatnění najít ještě ve dvouměsíční výpovědní lhůtě,“ uzavírá Gabriela Ivanco.
