Studie, kterou švédští vědci v lednu publikovali ve vědeckém časopisu European sociological review, přichází se zjištěním, že kognitivní dovednosti a dobře placená práce spolu souvisí jen do určitého momentu. Informaci přinesl portál Bloomberg.
Hledáte práci úměrnou vašim dovednostem? Navštivte internetový portál jobDNES.cz. |
Závislost „čím vyšší obecná inteligence, tím vyšší plat“ platí podle nich jen do úrovně ročního platu 600 000 švédských korun, což v přepočtu odpovídá 1 260 000 českých korun. Pak už tato jednoduchá vazba přestává platit. A jedno procento nejlépe vydělávajících vykázalo v inteligenčních testech dokonce horší výsledky než jejich kolegové o úroveň níže.
„Nenašli jsme žádný důkaz, který by potvrzoval, že by jedinci s nadměrným počtem cifer na výplatní pásce byli inteligentnější než ti, kteří vydělávají polovinu,“ napsali autoři studie vedenou Markem Keuschniggem ze univerzity v Linköpingu.
Štěstí nebo rodina
„Extrémní profesní úspěch záleží spíš na rodinném zázemí či prostém štěstí než na kognitivních schopnostech,“ pokračují.
Mezi kognitivní funkce člověka patří paměť, vyjadřování, prostorová orientace, koncentrace nebo běžné plánování každého dne. Právě to testovala studie, jíž se zúčastnilo na šedesát tisíc švédských mužů, kteří inteligenční testy postupovali jako součást branné povinnosti. To je také důvod, proč do šetření nebyly zapojené ženy. Mezi další limitující faktory patří fakt, že studie nezohledňovala i jiné schopnosti jako kreativitu, fyzickou zdatnost nebo míru motivace.
Češi tráví dlouhou dobu v práci a nejsou produktivní, vyplývá z výzkumu |
Autoři se shodují, že mezi intelektem a platem na nejvyšších firemních pozicích spojitost není, ačkoli často nejchytřejší lidé právě na těchto místech vůbec pracovat nechtějí.
V zemích západního světa příjmy těch, kteří stojí na vrcholu, od osmdesátých let jen stoupají. Švédsko ale poskytuje poměrně velké množství sociálních záruk, bohatství masivně přerozděluje. Proti tomu na druhé straně Atlantiku vrchní procento ovládá celých dvacet procent majetku.
„Mohli bychom spekulovat, jestli výsledky studie nejsou relevantnější spíše pro země jako Singapur, nebo Spojené státy,“ podotýká Keuschnigg.
„Nejbohatší lidé světa mají mimořádný ekonomický i politický vliv, jejich rozhodnutí mají vliv na miliony lidí. Proto my jako společnost můžeme mít zájem na tom, aby se na tyto pozice dostali ti správní lidé,“ uzavírá podle Bloombergu.
