Dovolená, minimální mzda i zkušební doba. Co změnil zákoník práce

Zaměstnanec je v současné době státem dobře chráněn. Co tedy mění novela zákoníku práce?
Máte pravdu, současná právní úprava zaměstnance chrání opravdu hodně, a to často i tam, kde by to být nemělo. Navrhovaná flexibilní novela zákoníku práce to má v jistých ohledech změnit. Nejedná se však i nic razantního ve smyslu výpovědi bez udání důvodu. Spíše jde o kosmetičtější úpravy, které umožní zaměstnavatelům rychleji jednat.

Kde by to být nemělo? Tedy kde by neměla být ochrana zaměstnance?
Daleko menší ochranu zaměstnance si dokážu představit zejména tam, kde dochází k porušování pracovní kázně. I v případě porušování tou nejvyšší intenzitou lze okamžitě zrušit pracovní poměr spíše výjimečně a zaměstnavatelé by měli volit z opatrnosti cestu výpovědí, rovněž i lhůta k rozvázání pracovního poměru 2 měsíce je poměrně dosti krátká, ačkoli se plánuje její zvýšení na 3 měsíce.

Jak už jste zmínil, v původním návrhu byla obsažena výpověď zaměstnanci bez udání důvodů, ta ale nakonec v novele není. Jaký názor na výpověď bez udání důvodů máte?
Původně navrhovanou možnost rozvázat pracovní poměr bez udání důvodu vnímám především jako způsob, jak propustit problémového zaměstnance. Je to však i velmi lehce zneužitelný institut umožňující snadněji propustit zaměstnance s horším uplatněním na trhu práce, jako jsou lidé v předdůchodovém věku či zaměstnankyně starající se o mladší děti. Osobně bych možnost rozvázat pracovní poměr bez udání důvodu znovu otevřel, bylo by však nutné ji daleko více propracovat tak, aby na ni nedoplatili zaměstnanci s horším uplatněním na trhu práce.

Mění se výpočet minimální mzdy, je to dobře nebo špatně?
Vývoj minimální mzdy byl doposud poměrně nepředvídatelný a její výši se zaměstnavatelé často dozvěděli až na samotném konci roku společně s výší zaručené mzdy, což jim způsobilo nemalé komplikace při nastavování odměn a finančních plánů pro další rok. Nový způsob výpočtu minimální mzdy vychází z koeficientu zveřejněného na dva roky dopředu. Osobně proto větší provázanost na průměrnou mzdu vítám.

Minimální mzda by příští rok mohla vzrůst na 20 600 Kč, informovalo MPSV

Zrušení zaručené mzdy v soukromé sféře vyvolalo kritiku odborů. Jaké důsledky této změny předpokládáte pro zaměstnance?
Chápu obavu zaměstnanců, že nově jejich mzda nebude chráněna podle namáhavosti a složitosti práce. Někde může skutečně dojít k tomu, že zaměstnanci si bez této ochrany finančně pohorší. Na druhé straně jsou ale současný trh práce a úroveň nezaměstnanosti takové, že zaměstnavatelé těžko půjdou pod úroveň stávající zaručené mzdy, kdy drtivá většina zaměstnanců má mzdu vyšší, než odpovídá jejich zařazení ve skupině zaručené mzdy. Podle důvodové zprávy k zákonu se navíc otevírá možnost pro větší zapojení odborové organizace do jednání o výši mezd.

S tím jistě souvisí i nová úprava kolektivního vyjednávání, která umožňuje zaměstnavateli vybrat si odborovou organizaci v případě neshody. Jaké jsou potenciální výhody a nevýhody této změny?
Za nejzásadnější výhodu nové právní úpravy považuji to, že menší odborové organizace nemohou blokovat kolektivní vyjednávání, jako tomu bylo doposud, kdy musel zaměstnavatel jednat se všemi odborovými organizacemi. Nově platí, že pokud se odborové organizace nedohodnou na společném postupu, může zaměstnavatel jednat s tou či těmi, které sdružují největší počet zaměstnanců.

Zároveň je dána zaměstnancům možnost, pokud jich bude většina, aby takto vybranou odborovou organizaci rozporovali a navrhli jinou. Nový systém tak lze shrnout jako „vyšší bere“, což je na jednu stranu výhoda v tom, že se bude jednat o nejreprezentativnější odborovou organizaci co do počtu členů, nevýhodou pak je to, že menší odborové organizace jsou postaveny na druhou kolej.

Zrušení povinnosti vypracovat písemný plán dovolené má usnadnit administrativu zaměstnavatelů. Myslíte si, že tato změna bude mít nějaký dopad na zaměstnance?
Myslím si, že moc ne. Šlo o přežitek z minulosti, který již neodpovídal realitě. U mnoha zaměstnavatelů není možné dovolenou plánovat na celý rok dopředu kvůli neustále se měnícím podmínkám na trhu. Zaměstnanci si často vybírají termíny dovolené sami podle aktuálních potřeb a možností. Spíše se jedná o legislativní úpravu, která reflektuje již existující praxi, kdy plány dovolených nebyly fakticky využívány.

Skončil vám pracovní poměr? Jak je to s nevyčerpanou dovolenou či benefity

Novela myslí i na matky na rodičovské dovolené a jejich možnosti přivýdělku. Jak konkrétně?
Matky na rodičovské dovolené si u stávajícího zaměstnavatele mohou přivydělat i ve stejném druhu práce. Umožňuje to snazší následný plný návrat do zaměstnání i zachování pracovních návyků, stejně jako kontaktů s firmou a kolegy. Neočekávám, že by tato možnost přinesla razantnější změny, protože dřívější zákaz výkonu stejné práce pro zaměstnavatele jako před nástupem na mateřskou dovolenou byl velmi často obcházen. Jedná se tak ne o významnou, ale o správnou změnu narovnávající faktické a právní prostředí.

Novela umožňuje prodloužení zkušební doby až na čtyři měsíce pro řadové zaměstnance a až na osm měsíců pro vedoucí pracovníky. Jaký vliv může mít tato změna na pracovní trh?
Je to určitě přínos pro zaměstnavatele, umožní jim to více si zaměstnance ozkoušet. Zaměstnanec prodloužení již moc neocení, jelikož se prodlouží období nejistoty. Nemyslím si nicméně, že by tato změna měla nějaký dopad na pracovní trh, jelikož ze zkušeností našich klientů mohu říci, že tří- či čtyřměsíční zkušební doba nehraje velkou roli, jelikož skutečné zapracování zaměstnance trvá až jeden rok. Naopak již po pár týdnech poznáte, zda má smysl daného zaměstnance zapracovávat.

Myslíte, že něco zásadního v novele zákoníku práce chybí?
Věcí, které by se dalo upravit jinak, je zcela jistě hodně a zákoník práce patří mezi nejčastěji novelizované předpisy. Osobně právě v tomto vidím problém, jelikož zaměstnavatelé musejí neustále reagovat na nové předpisy a často v nich nemají jasno. Pro větší právní jistotu bych ocenil spíše větší novelizace v delších časových úsecích.