Nárok na dovolenou v délce minimálně čtyř týdnů má u nás každý zaměstnanec. Těchto 20 dnů zaručuje zákoník práce (pro vybrané profese víc), mnozí zaměstnavatelé ale poskytují další dny volna navíc. „Asi polovina firem již nabízí pět týdnů dovolené a uchazeči o práci to vnímají jako standard. Spíše bývají překvapeni, pokud tento benefit firma nenabízí,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Standardem je 25 dnů dovolené například pro všechny zaměstnance UNIQA pojišťovny, Medicom Clinic, očních klinik Gemini, Kärcher, DITON či ManpowerGroup, od letoška je tento benefit k dispozici i lidem ve společnosti Agromex. Jinde mají základ 20 dnů s tím, že na další týden dovolené navíc se dostanou až po nějakém čase. Touto cestou jdou například v cestovní kanceláři Blue Style a personální agentuře Advantage Consulting. „Standard je 20 dnů, až po třech odpracovaných letech u firmy přidáváme týden navíc,“ potvrzuje také Ruslan Skopal, šéf a spolumajitel internetového obchodu Trenýrkárna.cz. „Po čtyřech letech pak zaměstnanec může využít navíc ještě měsíc takzvaného sabbaticalu, přičemž toto měsíční volno si může vybrat jako měsíc v kuse nebo dvakrát po 14 dnech.“ Následně má podle Skopala na tyto „kariérní prázdniny“ nárok každé tři roky.
Více volna nabízí svým lidem i společnost Pluxee, ke standardním 25 dnům tu mají možnost využít ještě týden tzv. flexi days. Kromě toho si mohou vzít volno v den svých narozenin a využít tři dny na dobrovolnické činnosti. „Pracujeme ve velmi dynamické době, která je více než kdy dříve náročná na psychiku, proto máme i takto štědře nastavenou politiku dovolených, protože si uvědomujeme, že lidé potřebují odpočívat. Vracejí se pak do práce úplně jinak naladění a odvádějí kvalitnější práci,“ vysvětluje Martina Machová, HR ředitelka Pluxee ČR. Různé dny navíc nabízí i další firmy, například ManpowerGroup.
Celozávodní dovolené nejsou zcela minulostí
Vybrat si dovolenou jen tak, zrovna když se vám to hodí, nemusí vždy klapnout. Podle zákona totiž určuje termín dovolené zaměstnavatel. „Vedoucí s vámi zkrátka konzultovat termín dovolené nemusí a klidně vám ji může naplánovat. Splnit přitom musí dvě podmínky: musí vás písemně informovat, a to nejméně 14 dní předem, část dovolené pak nesmí být kratší než dva týdny v kuse,“ popisuje pravidla daná legislativou Tomáš Pavlíček z portálu Práce.cz.
Zvláště ve výrobních firmách jsou tak stále běžné celozávodní dovolené. A setkat se s nimi lze třeba i ve zdravotnictví. „Pro naše zaměstnance máme nastavenou celozávodní dovolenou vždy dva týdny v létě, se kterou už každý rok dopředu počítají a jsou na ni zvyklí. Zároveň máme zavřeno o Vánocích mezi svátky,“ říká Nela Schmidtová, personální manažerka Medicom Clinic. Během těchto dvou období mají tedy zaměstnanci této společnosti dovolenou nařízenou, zbytek si můžou vybrat po dohodě s vedoucím týmu tak, aby byl zajištěný provoz a s dovolenou se prostřídali. „Celoklinikovou“ letní dovolenou mají rovněž některé oční kliniky ze sítě Gemini.
U jiných firem jsou pak běžné na konci roku, především jsou-li pro ně „okurkovou“ sezonou, jako například u výrobce betonových výrobků pro venkovní architekturu DITON. „V období vánočních svátků máme celofiremní dovolenou,“ potvrzuje také Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio. U řady dalších zaměstnavatelů pak přes Vánoce musí na každém oddělení zůstat aspoň jeden člověk a další mohou mít volno.
Někde dovolená jen v létě
Určitou obdobu celozávodní dovolené znají rovněž ve školství. Učitelé mají osm týdnů dovolené a nepedagogové pět týdnů. „Pedagogičtí pracovníci logicky čerpají většinu dovolené v době letních prázdnin. Pokud jim z nějakého důvodu část dovolené zbude, například kvůli nemoci nebo přípravným dnům v srpnu, čerpají dovolenou v menší míře v době zimních nebo jarních prázdnin,“ vysvětluje Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ). Dodává, že nepedagogičtí pracovníci sice mohou dovolenou čerpat kdykoliv v průběhu roku, ale že samozřejmě se i s nimi snaží dohodnout, aby většinu čerpali v době prázdnin.
Třeba v cestovním ruchu, kde je léto hlavní sezonou, to může být naopak. „Máme takové nepsané pravidlo, že kolegové, kteří se v rámci sezony starají o klienty, se snaží delší dovolené plánovat na dobu mimo sezonu. Což ale neznamená, že by si nemohli vzít vůbec žádnou, vzít si týden až deset dnů je reálné,“ říká Lucie Hasman, tisková mluvčí cestovní kanceláře Blue Style.
Podobně je tomu i v dalších oborech. Například i ve firmě DITON mohou zaměstnanci zákaznického servisu čerpat v době letních prázdnin maximálně deset dní dovolené v kuse, tedy reálně dva týdny dovolené nebo dva týdny rozdělené jinak. „Důvod je prostý, zabezpečit bezproblémový chod našich expedic a současně nepřetížit kolegyně, které dovolenkáře zastupují,“ dodává Gabriela Ciklová, personální manažerka DITON.
Naproti tomu třeba e-shopy mají nejvyšší sezonu na konci roku. „U zaměstnanců ve skladu a z oddělení péče o zákazníka proto upřednostňujeme, aby si vybírali dovolené od ledna do zhruba srpna až září,“ uvedl Skopal. Naopak třeba pracovníci z nákupního týmu, kteří zajišťují naskladnění produktů během roku a v prosinci už mají vše připravené, mohou dovolenou bez problémů dostat.
V praxi vede domluva mezi kolegy
Jinak ale zaměstnavatelé nechávají svým lidem při plánování dovolených co největší volnost. I když rozpisy dovolených pro větší přehlednost a kvůli zastupitelnosti ledaskde stále zachovávají. Například v UNIQA pojišťovně takhle plánují v rámci jednotlivých týmů. „Řídíme se přitom zdravým rozumem a ohleduplností, kolegové se navzájem dohodnou. Samozřejmě je jasné, že během letních prázdnin se snažíme vyjít vstříc kolegům s dětmi školou povinnými, aby si v rámci rodiny mohli upravit čerpání volna v souladu s potřebami hlídání a programu dětí,“ konstatuje Eva Svobodová, tisková mluvčí UNIQA pojišťovny. Kromě toho umožňují svým lidem tzv. workation, což je kombinace home office a dovolené, právě v zájmu lepšího zvládnutí logistiky během dětských prázdnin. Samozřejmě ale musí být vždy vyřešená zastupitelnost dovolenkáře. „Naléhavé věci a běžné věci vyřizuje zástup, zbytek individuálních úkolů na dovolenkáře počká. A on to pak zase oplatí svým kolegům,“ říká Svobodová.
Čerpání dovolené nechávají na jednotlivých týmech a jejich vedoucích rovněž v Pluxee. I tady ovšem vyžadují zastupitelnost, takže pokud jsou v některých týmech třeba jenom dva lidé, nemohou jet na dovolenou ve stejném termínu. „Před každou dovolenou musí zaměstnanec připravit svůj zástup na věci, které by se mohly stát a dobře svoji práci předat. Jinak máme jasné pravidlo. Pokud to není nezbytně nutné, kolegy na dovolené nekontaktujeme, aby měli šanci si odpočinout naplno,“ doplňuje Machová. Pochopitelně zástup nezvládne plně práci za dva lidi a řeší tak pouze urgentní záležitosti. Ostatní na dovolenkáře i v této firmě počká. Stejně tak na zaměstnance, u jehož pozice zastupitelnost není. Ani tady není problém s tím, že by se s dovolenou o prázdninách nedostalo na rodiče malých a školou povinných dětí. Kolegové a kolegyně bez dětí se totiž většinou dovoleným a cestování během července a srpna sami vyhýbají.
Kdy práci zvládnou kolegové a na koho počká
Například ve zdravotnictví pak záleží hodně na konkrétní pozici. „V případě zdravotnického úseku není zastupitelnost až tak složitou záležitostí. U těch administrativních to může být horší, tam plná zastupitelnost na všech pozicích není,“ uvedla Miroslava Roušová, vedoucí personálního oddělení očních klinik Gemini. U těchto pracovníků se pak počítá s tím, že své úkoly zpracují později.
Totéž potvrzuje i Nela Schmidtová z Medicom Clinic, ale například také internetový obchod Trenýrkárna.cz. Kde není zastupitelnost, musí pracovník zvládnout své úkoly před odjezdem, nebo je udělat po návratu, pokud to situace dovoluje. „Například pokud chce jet kolegyně zpracovávající mzdy na dovolenou před výplatním termínem, bude mít před odjezdem napilno, protože pozdější zpracování tato agenda nesnese. Zaměstnanci chtějí své mzdy včas,“ říká Skopal.
Podobně je to i jinde. „Termíny dovolené zaměstnancům neurčujeme, je to vždy na jejich dohodě s nadřízeným a kolegy. To se týká zejména pracovníků na prodejnách a v servisním oddělení,“ říká Marcela Kratochvílová Trnková, HR manažerka společnosti Kärcher.
Ač to vypadá hezky a je to vstřícné, hromada práce před dovolenou nebo po návratu radost z volných dní často lidem kalí. I proto si často vybírají jen několik dnů v kuse. „Pokud totiž po návratu z dovolené čeká na zaměstnance hromada práce, kterou v mezičase nikdo neřešil a pak nastane měsíční peklo, aby se vše dohnalo, je efekt z dovolené hned pryč,“ konstatuje Halbrštát.
Zrušení schválené dovolené? Jen výjimečně
Zákon pamatuje i na situace, kdy bude firma zaměstnance nutně potřebovat, jenže už mu dovolenou odsouhlasila. „Jednou schválenou dovolenou vám ale šéf může zrušit opravdu jen ze závažných a ojedinělých provozních důvodů, třeba pokud by se bez vás neobešla výroba,“ vysvětluje Tomáš Pavlíček. Jedním dechem ale dodává, že k tomuto kroku zaměstnavatelé přistupují opravdu jen, když to jinak nejde. Náklady na zrušenou dovolenou, od kterých máte doklad o zaplacení, by vám totiž museli proplatit. Mohly by to být třeba storno poplatky za zrušení zájezdu, ale i další cestovní výlohy, pokud už byste na dovolené byli.
Námi oslovené firmy tuto praxi potvrzují, je-li to jen trochu možné, řeší věc jinak. „Pokud nastane nějaký problém, který nedokáže vyřešit nikdo jiný, lze to zpravidla v dnešní době zvládnout i na dálku. Potom si zaměstnanec zruší například půl dne dovolené, v rámci kterého musel pomoci s krizovou situací,“ říká Machová z Pluxee. Také v e-shopu Trenýrkárna.cz zažili situace, kdy museli kolegovi zavolat na dovolenou, aby s ním vyřešili neodkladnou záležitost. Zpět z dovolené ale zatím nikdy nikoho „nestahovali“.
Vše ovšem přes telefon přece jenom vyřešit nelze. Například ve firmě DITON nedávno takovou svízelnou situaci řešili. Na oddělení, kde jsou tři pracovníci, byli dva na dovolené a třetí onemocněl. „Přirozeně se nabízela myšlenka zrušení dovolené v souladu s platnou legislativou, ale byla to nejzazší varianta, kterou jsme nechtěli a ve výsledku nemuseli připustit,“ popisuje Ciklová. S řešením jim nakonec pomohli zaměstnanci ze stejných oddělení, ale z jiných výrobních závodů. Kolegyně byly ochotné zastoupit chybějící personál tím, že se dočasně přesunuly z běžného místa výkonu práce na jinou z poboček.
Akutní situace může nastat také ve školství. „Výjimečně se stane třeba na začátku prázdnin po vysvědčení, že žák nebo jeho rodič požádá o přezkum známky, což znamená komisionální přezkoušení. V takovém případě se s učiteli vždy dohodneme,“ říká Janeček. Naopak až tak výjimečné tyto situace nejsou pro pojišťovny, které musí rychle reagovat na události, které nastanou. „Například během katastrofálních povodní je třeba svolat zpět do práce techniky a likvidátory,“ uvedla Svobodová.
Hledáte opravdu dobrého zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
