Důchodci berou pár tisíc korun i víc než 70 tisíc. Rozdíly dál rostou

Přesnou cifru, jaký je nejnižší a nejvyšší státní důchod Česká správa sociálního zabezpečení sdělovat nemůže s ohledem na ochranu osobních údajů klientů. „Jedná se o osobní údaje klientů,“ říká Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.

V předchozích letech, tedy před tím, než začala fungovat ochrana osobních údajů, se konkrétní údaje o výši starobních penzí zveřejňovat mohly. V roce 2010 pobíral nejvyšší penzi pouze jeden člověk, a to více než 92 tisíc korun. Nejnižší důchod tehdy činil jen 2 940 korun a mělo ho okolo pěti tisíc důchodců.

Evidence penzí podle příjmových pásem

Nyní se důchody evidují podle pásem, ve kterých se evidují počty vyplácených starobních penzí. Počty lidí, kteří mají nejnižší a nejvyšší starobní důchody, se v čase proměňuji. Zatímco lidí s nejnižšími důchody ubývá, u nejvyšších starobních penzí je opačný trend.

Nejnižší důchody jsou uváděny v pásmu do 4 999 korun. Podle aktuální statistiky z letošního března pobíralo starobní důchod v pásmu do 4 999 korun celkem 10 378 seniorů a seniorek. Letos přiznaný nejnižší státní důchod přitom smí činit 4 670 korun. Základní výměra důchodu v roce 2022, která je pro všechny penze stejná, totiž činí 3 900 korun. Minimální procentní výměra, tedy zásluhová část penze, je podle zákona o důchodové pojištění stanovena na 770 korun.

Na státní penzi nespoléháme, říká většina Čechů. Jaká je realita?

Nejvyšší státní důchody jsou uváděny v pásmu nad 70 tisíc korun, aktuálně je v něm 17 starobních penzí. O jak vysoké penze v tomto pásmu jde, se již s ohledem na ochranu osobních údajů neuvádí. Každopádně platí, že každý vysoko příjmový penzista se o výši své penze zasloužil, protože dosahoval vysoké výdělky a odváděl na pojištění i vysoké odvody. Zároveň platí i to, že stát přidá valorizací, která zvedá zásluhovou procentní část penze, nejvíce těm, kdo mají vysoké penze.

Lidí, kteří mají vysoké penze, přitom přibývá. Jen pro představu. Důchod 50 tisíc korun a více pobíralo na konci roku 2019 celkem 72 lidí, k 31. březnu 2022 to bylo již 229 seniorů a seniorek, tedy trojnásobně víc.

V Česku je nyní vypláceno 2 367 780 důchodů, z toho přes 674 tisíc lidí pobírá předčasnou penzi. Podle statistik, které zveřejňuje ČSSZ, spadá přes dva miliony penzí do příjmových pásem od 12 000 do 20 999 korun.

Průměrný důchodce pobírá podle poslední zveřejněných údajů měsíčně 18 033 korun. Muži mají průměrné penze vyšší, aktuálně 19 734 korun, průměrná penze u žen činí 16 447 korun. Ti, kdo vychovali děti, si od ledna ještě polepší. Za vychované dítě jim vroste zásluhový díl penze o bonus ve výši 500 korun.

Není důchodce jako důchodce

Pojem průměrný důchodce nabývá jiný rozměr. „Zatímco v minulosti pojem průměrný důchodce poměrně dobře odrážel skutečnou situaci většiny českých penzistů, v aktuálním rozbouřeném inflační prostředí toto pravidlo již neplatí,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Inflace se letos utrhla ze řetězu, stát na důchodcích ze zákona proto nemohl šetřit, valorizace penzí kvůli rostoucí inflaci je daná zákonem. Důchodci tak dostali přidáno během roku 2022 celkem třikrát a k další valorizaci dojde v lednu 2023.

„Lze tak říci, že část důchodců na průměrované valorizaci vydělává a reálně bohatnou. Jiným valorizace růst životních nákladů zdaleka nepokryje a reálně tak – někdy i poměrně dramaticky – zchudnou,“ dodává analytik Hradil.

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Věk pro odchod do starobního důchodu je v Česku od roku 2018 zastropován na 65 let a potřebná doba získaného důchodového pojištění je stanovena na 35 let. U žen až do ročníku 1970 se přihlíží k tomu, kolik dětí vychovaly. Od ročníků narozených po roce 1971 je u mužů i žen důchodový věk shodný, a to 65 let. Odborníci ale upozorňují, že by se měl důchodový věk zvýšit.

Ze statistik ČSSZ za rok 2021 vyplývá, že muži pobírají státní penzi průměrně 18,9 roku a dožijí se v průměru 79,6 let. U žen je průměrný věk dožití 83,7 let a průměrná délka doby pobírání důchodu je 28 let. Seniorky jsou tedy vitálnější a dožívají se aktuálně vyššího věku než muži. Zároveň ale chodily do důchodu výrazně dříve než muži, a to s ohledem na počet vychovaných dětí.

Penze se zvednou o další valorizaci

Inflace po říjnovém poklesu dál roste, v listopadu se zvedla meziročně na 16,2 %. Ze zákona tak musí růst i všechny důchody včetně starobních. K dalšímu zvýšení penzí dojde od ledna 2023. Základní výměra důchodu se zvedne o 140 korun na 4 040 korun a procentní výměra vzroste o 5,1 %. Víc na tom vydělají opět ti, kdo mají vyšší penze, tedy vyšší zásluhovou část.

Ti kdo mají důchod v nejnižším pásmu, si polepší jen málo. Nejnižší státní důchod přiznaný v roce 2023 bude ze zákona činit jen 4 810 korun. Koho se takto nízká penze bude týkat?

„Pro přiznání starobního důchodu v minimální či nízké výši musí být splněny podmínky nároku na tuto dávku, což je dosažení důchodového věku a získání potřebné doby pojištění. Důchod přiznaný v minimální či podprůměrné výši je důsledkem toho, že občan v rozhodném období získá velmi nízké či téměř žádné příjmy a důchod není jednoduše řečeno z čeho vypočítat,“ přibližuje mluvčí ČSSZ.

Nízké státní penze patří i do kategorie tak zvaných „dílčích důchodů“. Podle Drmolové jde o případy, kdy občan pracoval po část svého života v jiném státě a na důchod mu tak vznikl nárok podle koordinačních nařízení EU nebo podle bilaterálních dohod. „Podstatou dílčího důchodu je, že nárok na dávku je posouzen na základě všech dob pojištění, které občan během své migrace získal, ale jeho výše je ‚poměrná‘. Tedy upravená v poměru dob pojištění získaných v daném státě k celkové době pojištění získané ve všech státech,“ uzavírá mluvčí ČSSZ.