Podle průzkumu každý třetí Evropan letos ztratil část příjmů v důsledku pandemie covid-19. Každý pátý Čech si letos půjčil na úhradu běžných výdajů. Každý druhý v Evropě cítí obavu o svou budoucí finanční situaci.
Prišli jste v důsledku pandemie COVID - 19 o práci? Najděte si novou na pracovním portálu jobDNES.cz |
„Je znatelná stoupající nervozita zejména v sektorech nejvíce postižených krizí covid. Lidé sahají do úspor a ti, kteří mohou, úspory tvoří s ohledem na nejistý budoucí vývoj,“ komentuje výsledky průzkumu finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Jeho slova potvrzuje i výsledek v evropském průzkumu. V kategorii úspor pro budoucnost se Češi letos umístili na šesté příčce. Loni přitom byli na 14. pozici, což je skok o osm míst.
„Češi si dávají více peněz stranou především kvůli obavám, že by mohl být jejich pravidelný příjem ohrožen aktuální krizí. Z tohoto důvodu začalo šetřit 63 procent z nich. Schopnost ušetřit více než pětinu své měsíční mzdy pak uvedlo celých 17 procent respondentů,“ vysvětluje výkonný ředitel Intrum Czech Karol Jurák.
Z žebříčku vyplývá, že míra úspor na budoucnost v ČR převyšuje evropský průměr a aktuálně řadí Čechy k jednomu z nejspořivějších národů Evropy. 45 procent respondentů pak uvedlo, že aby zlepšili svoji finanční situaci, hledají si druhé zaměstnání.
Pasivní pracovní existence
Co se týče hledání si druhého či nového zaměstnání, z úst personalistů stále častěji zaznívá termín pasivní pracovní existence. Jím označují situaci lidí, kterým covidová krize omezila a stále omezuje přístup k plnohodnotné práci, a tedy i výdělku.
Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak. |
„Zde je třeba velmi pečlivě zvážit situaci v oboru, který je krizí covid postižen. Je zřejmé, že mnoho pracovních míst zanikne a čím dříve si to ti, které to postihne, uvědomí, tím lépe pro ně samotné. Důležité je přitom vědět, že nová pracovní místa také vzniknou,“ vysvětluje David Kučera s dovětkem, že na každého nezaměstnaného připadá 1,24 volného pracovního místa.
Odkazuje k příkladům ze své praxe, kdy se mnoho domácností dostává do finančních problémů, protože například hlavní živitel je na 60 procentech svého běžného příjmu. A situace je dlouhodobě z hlediska plného návratu do práce nejistá.
„Problém vyvstává ve chvíli, kdy dotyčný pracuje jen několik dní v měsíci, a doma ztrácí pracovní návyky s falešným výhledem, že se vše vrátí do starých kolejí. To za situace, kdy domácnost třeba jen tak tak zvládá utáhnout své běžné výdaje kvůli sníženému příjmu,“ upozorňuje finanční poradce.
Podle analytika společnosti LMC, která vyvíjí on-line služby pro vzdělávání a hledání práce, Tomáše Ervína Dombrovského mnoho lidí potvrzuje nižší příjmy, než měli před covidem.
„Je to obrovský tlak. Není to jen o těch lidech, kteří práci ztratili a hledají si novou, ale i o těch, kteří si pohoršili,“ uvedl například listopadové konferenci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Fórum zaměstnanosti 2020.
Tvrdí, že lidé s vyšším vzděláním a kvalifikací ztrácejí práci i příjem podstatně méně. Naopak lidé, kteří práci ztrácejí, si ji hledají kdekoli, což znamená, že největší konkurence na trhu práce je právě mezi lidmi s nejnižší kvalifikací. Zdůraznil současný trend, kdy lidé si takzvaně „betonují“ svoje pozice v oblastech, jejichž význam bude v budoucnu slábnout.
Co bude dál
Podle analytiků ze současného trhu práce prakticky vymizely zajímavé dočasné pracovní příležitosti. I navzdory několika lockdownům se ale podařilo zachovat stabilní pracovní místa. Na druhé straně nezaměstnanost roste. V listopadu stoupla o 0,1 procenta na 3,8 procent, v meziročním srovnání jde o 1,2% růst. Zaměstnavatelé ale stále hledají nové zaměstnance zejména v technických a dělnických profesích. Trh práce vykazuje i dlouhodobou poptávku po kvalifikovaných řemeslnících.
Na druhé straně i přesto, že zaměstnavatelé v listopadu nabízeli prostřednictvím Úřadu práce ČR 317 972 volných pracovních míst, pouze 77 082 evidovaných volných míst bylo takzvaně bez příznaku pro cizince. U dalších 240 890 pozic (76 %) zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V této souvislosti na akci MPSV ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ostatně sama uvedla: „Nabízená volná pracovní místa na úřadech práce jsou, když to přeženu, vstupenkou pro zaměstnání lidí z mimounijních zemí.“
