Špatná nálada je nepříjemná, a její výskyt nám škodí emocionálně i pracovně. Neplatí to jen pro nás samotné. Popudlivost, podrážděnost či nedůtklivost, jež ji provází, bývá nepříjemná i pro naše okolí. Navíc bývá špatná nálada i nakažlivá.
Chcete se v práci jenom usmívat? Najděte si novou práci na internetovém portálu jobDNES.cz. |
Její výskyt je podmíněn téměř nepřeberným okruhem skutečností. Patří k nim naše strava, (například to, nakolik jsou v ní zastoupeny středomořské plodiny či produkty, vitamín C či omega 3 mastné kyseliny) či fyzická aktivita i délka a kvalita spánku. Vliv má také počasí a roční období, množství času, které trávíme na čerstvém vzduchu či v zeleni, naše finanční situace a sociální pohoda, tedy převažující ráz našich mezilidských vztahů.
Působí na ni i to, jak často se dostáváme do nejrůznějších stresových situací a jak intenzívně tyto situace prožíváme.
Ovlivňuje ji však i to, kolik času věnujeme poslouchání zpráv (v nichž dominují negativa) a sledování sociálních médií: méně znamená v obou případech více. Závisí dokonce i na našem přímém či spíše shrbeném držení těla, pořádku nebo naopak nepořádku, který nás obklopuje, a dokonce i na barvě oblečení, které zrovna na sobě máme.
Početná je však i řada činností a návyků, kterými můžeme své špatné náladě předcházet. Většina návyků, které umí náladu zlepšit, je poměrně jednoduchých. Často stačí, když si z nich vybereme jen některé, tedy ty, které nám vyhovují nejlépe. Následující tipy patří k těm, které byly vědecky ověřeny.
1. Začněte se usmívat (nebo se aspoň přestaňte mračit)
Je to možná poněkud kýčovité, ale je to tak: úsměv naši náladu zlepšuje. Když se usmíváme, a to i tehdy, kdy si svůj úsměv navodíme uměle, naše špatná nálada se alespoň zčásti vytratí.
Jan Urban (1953)
 |
Důvodem je, že naše mimika a naše emoce jsou vzájemně spjaté, a to oběma směry. Pokud máme dobrou náladu, máme sklon se usmívat a tvářit se spokojeně. Když se usmíváme, byť k tomu zrovna nemáme žádný zvláštní důvod, naše nálada se naší mimice, v tomto případě úsměvu, přizpůsobí.
2. Změňte svou činnost
Když vás zastihne špatná nálada při provádění určité činnosti, snažte se, pokud to jde, tuto činnost změnit. Pokud vás zastihne v okamžiku, kdy neděláte nic, začněte se určité činnosti věnovat.
V zásadě může jít o jakoukoli činnost, vhodná je však především činnost smysluplná, nejlépe ta, vede k určitým okamžitým výsledkům. Podobný vliv má i jen krátký čas věnovaný cvičení.
3. Dejte se s někým do hovoru
Když nejde o člověka, o kterém víte, že vaši náladu zhorší, může jít o kohokoli. Pokud máte vedle sebe někoho blízkého, který je ochotný vám naslouchat, pak vám většinou pomůže, když s ním své pocity proberete. Díky tomu své pocity lépe „zpracujete“ a možná uvidíme i v trochu jiné perspektivě. Navíc můžete získat i radu či podporu.
Pomoci může i rozhovor s někým, kdo vám není příliš blízký. Nemusí přitom jít o rozhovor tváří v tvář, ale i po telefonu nebo například prostřednictvím chatu.
Spojení s jinými lidmi, ať již v jakékoli podobě, umožňuje přijít na jiné myšlenky, a pod jejich vlivem na špatnou náladu mnohdy i zapomenout.
Ještě lepšího výsledku dosáhnete, když se vám podaří během těchto rozhovorů smát. Smích totiž v našem mozku zvyšuje hladinu dopaminu, tzv. hormonu štěstí, který umožňuje cítit se radostně a šťastně.
4. Uvědomte si, za co či komu jste vděční a co se vám v daném dni podařilo
Pocit vděčnosti zlepšuje náladu, zvyšuje pocit štěstí a zlepšuje dokonce, jak ukázaly výzkumy, i náš zdravotní stav.
Podobný dopad má i soustředění se na to, co se nám v daném dni podařilo. Například to, že si vybavíme tři skutečnosti, které můžeme považovat za úspěch. Tento zvyk si můžete vytvořit i nezávisle na tom, jakou náladu máme. Shrnout či uvědomit si tři okolnosti, které můžete hodnotit jako svůj úspěch, můžete například na sklonku každého dne.
5. Zpomalte, a současně prohlubte své dýchání
Pomalejším a hlubším dýcháním svému nervovému systému signalizujete, aby se uklidnil. Prospěch plynoucí z této praxe přichází i tehdy, pokud se jí věnujeme dlouhodobě, tedy aniž vás zrovna špatná nálada postihla.
6. Sestavte si skládačku (puzzle)
Nezáleží na to, o jakou skládačku jde. Úspěch spojený s jejím složením uvolňuje v našem mozku již zmíněný dopamin, přispívající k našemu pocitu upokojení a potěšení.
7. Stanovte si určitý malý úkol nebo si dejte určitý krátkodobý, snadno dosažitelný cíl
Dosažení určitého, byť krátkodobého a jednoduchého cíle, bez ohledu na jeho povahu, naši náladu zlepšuje. Podobnou zvyklostí je mít seznam svých úkolů stále před sebou, a při splnění kteréhokoli z nich si jej „odškrtnout“.
8. Dívejte se do zeleně a naslouchejte zpěvu ptáků
Pobyt v zeleni a často i jen pohled na ni je pro naši náladu příznivý. Snižuje totiž aktivitu těch částí mozku, které se podílejí na vzniku stresu a deprese.
Podobný vliv má také možnost strávit aspoň určitý čas na slunci či naslouchat v přírodě zpěvu ptáků. Procházka v lesích může podle provedených průzkumů dokonce omezit náš (akutně prožívaný) sklon k nepřátelství k ostatním, depresi či nudě.
Jestliže máte tu možnost, můžete ke zlepšení své nálady využít i přivonění k levanduli, která omezuje sklon k nervozitě, neklidu, zlosti či agresivitě. Podobný vliv na omezení úzkosti či stresu má i vůně citrusových plodů a čerstvě posekané trávy.
9. Zkuste vliv čokolády a kávy
Pokud to nepřeháníme, může k okamžitému zlepšení nálady přispět konzumace určitého množství čokolády a vypití šálku kávy. Obě látky totiž prokazatelně omezují sklon k depresi.
10. Představte si své nejlepší „já“
I jen pětiminutová „vizualizace“ našeho nejlepšího „já“, tak jak jsme schopni si ho představit, přispívá ke zvýšení našeho optimismu. A to nejen okamžitě, ale i z dlouhodobějšího hlediska. Jde o jednu z metod autosugesce, jež bezprostředně přispívá i ke zlepšení naší nálady.
11. Udělejte dobrý skutek
Naše nálada závisí do značné míry na tom, jak se chováme k druhým, a často ji ovlivňuje především to, do jaké míry jsme ochotní pro druhé něco udělat.
Náš občasný dobrý skutek zvyšuje naše sebehodnocení, a zvýšené sebevědomí příznivě ovlivňuje i naši náladu. Výzkumy ukázaly, že sklon pomáhat druhým podmiňuje i náš sklon čelit stresu a může dokonce zvýšit náš pocit štěstí.
Ke zlepšení nálady nám tak mnohdy pomohou i drobné projevy vstřícnosti, velkorysosti a laskavosti k druhým. Někdy postačí i kompliment, pochvala a uznání, pronesené na jejich adresu. Mimochodem i proto, že druhá strana nám takovýto kompliment většinou vrátí.
12. Omezte svůj kontakt s „toxickými“ lidmi
Jsou lidé, kteří jsou svou povahou „jedovatí“, a kontakt s nimi hrozí, že svůj „jed“ přenesou i nás. Někteří z nich jsou jedovatí záměrně, například proto, že jsou škodolibí, a škodit druhým jim činí potěšení. Jiní si svou jedovatost možná ani plně neuvědomují.
V obou případech však platí, že přistupovat k nim je třeba jako k lidem infekčním a příliš se k nim nepřibližovat. Pokud je jednání s nimi nezbytné, je třeba je omezit na minimum. V opačném případě totiž hrozí, že nám dříve nebo později zkazí náladu, nebo svou jedovatost dokonce přenesou i na nás.
Projevem jejich toxických vlastností bývá, že jsou téměř stále „negativní“, tedy neustále s něčím nespokojeni, že téměř všechny projevy či vyjádření ostatních berou osobně a nepříznivě, nejčastěji jako útok nebo snahu jim ublížit, nebo že se dokážou jen velmi obtížně vcítit do ostatních. Vinu vidí vždy a jedině na straně druhých a většinou se snaží je i trvale z něčeho obviňovat.
Na jejich vyjádření, především sliby, se nelze spolehnout. To, co říkají, většinou není pravda, nebo alespoň ne úplná, takže jejich názory se nelze řídit. Patří k nim i lidé, jež snadno a rychle podléhají emocím a které si pod jejich vlivem utvářejí své okamžité postoje i dlouhodobější přesvědčení.
Věřit, že se chování těchto lidí změní, nemá smysl. Když vám záleží na tom, abyste si udrželi dobrou náladu, je třeba je co nejdříve rozpoznat a vztahy s nimi vzápětí ukončit.
