Svým sklonem přebírat emoce či nálady druhých se lidé liší. Někdo je citlivější a vstřebává emoce tak silně, že se od nich dokáže odpoutat až po určitém čase. Jiní k této nákaze tak náchylní nejsou. Téměř všichni však tuto nákazu pociťují silněji, když jednají s lidmi, kteří jsou jim blízcí, kterým věří, nebo když se ocitnou v prostředí velké skupiny či dokonce davu.
Emocionální nákaza
Vlivu skupin či davů na rozvoj emocionální nákazy si jako jeden z prvých všiml francouzský psycholog 19. století Gustave Le Bon. Za hlavní mechanismus emocionální nákazy v podmínkách davu, tedy skupiny spjaté společnou vírou nebo ideologií, považoval „sugestibilitu“. Tedy téměř hypnotický vliv, kterým velká skupina na své členy působí. Tento vliv vede podle jeho názoru k tzv. skupinové mysli, při které lidé prožívají své emoce intenzívněji. Silné emoce se tak mohou v davu „živit“ i samy sebou.
Deset mylných přesvědčení, kterými si můžete zbytečně kazit kariéru |
K podobnému názoru dospěl i Freud, který tvrdil, že ve velkých kolektivech dochází k tzv. regresi, tedy návratu mysli dotčených lidí do dřívějšího, dětského stádia vývoje. Součástí této regrese je snížení schopnosti zvládat složité situace, tedy pokles inteligence, a posílení sklonu jednat destruktivně. Vůdce davu si jej tak může poměrně snadno získávat dav určitou iluzí. Mimo jiné i proto, že skupinové názory a emoce se v podobné situaci stávají důležitější než názory individuální.
Podobně jako sklonem podléhat emocionální nákaze se lidé liší i svou schopností ovlivňovat emoce druhých. Na rozdíl od sklonu k emocionální nákaze je tato schopnost důležitým předpokladem řady profesí, mimo jiné obchodních či manažerských. Úspěšnými obchodníky bývají ti, kteří šíří důvěru a úspěšní manažeři jsou ti, kteří podporují jistotu, optimismus a sebedůvěru druhých.
Nákaza negativními emocemi
Sklon přebírat příjemné či pozitivní pocity druhých, například radost či vzrušení, nemusí být na závadu. Tentýž sklon však nemusí být příliš vhodný, pokud se týká emocí negativních, tedy těch, které našemu osobnímu životu škodí, například zlosti či zmatku.
Platí to tím spíše, že negativní emoce bývají nakažlivější a že žijeme ve věku, kdy se mohou velmi rychle šířit i online. Emocionální nákaza je totiž jedním z hlavních „motorů“, pohánějících sociální média. Šíření emocí, kterému napomáhají, podporuje i vznik tzv. nenávistných skupin („hate-groups“), která obhajují a praktikují nenávist, nepřátelství nebo násilí vůči příslušníkům jiné sociální, etnické či rasové skupiny.
Příliš silná tendence přebírat emoce druhých může vést i k tomu, že se na nich stáváme závislými a zranitelnými. Lze ho přirovnat k situaci, kdy se část našich emocí nachází v režimu autopilota. Kdo chce z tohoto režimu vystoupit, musí si vliv emocí včetně nebezpečí uvědomit.
Příčiny emoční nákazy
Nejjednodušší formou emocionální nákazy je sklon k téměř automatickému napodobování výrazů obličeje, gest, pohybů i dalších neverbálních projevů druhých, ke kterému často dochází již při poměrně krátkém rozhovoru. Imitace projevů druhých, vedená vědomou či nevědomou snahou získat si jejich náklonnost a důvěru, vede totiž ke sklonu přebírat i jejich emoce.
Jan Urban
|
Důvodem je, že emoce, které lidé cítí, bývají s výrazy jejich obličeje, tónu řeči i tělesnými postoji v souladu. Pokud přebíráme projevy druhých, cítíme většinou, co druzí cítí. S druhou stranou se tak emocionálně sbližujeme.
Tato jednoduchá emocionální nákaza je většinou prospěšná, a mnohdy je základním kamenem lidské spolupráce. Společné emoce přispívají totiž k tomu, že naše spolupráce je lépe koordinovaná. Pokusy přitom ukázaly, že k nákaze tohoto druhu dochází i v případě, že druhé lidi při vzájemné komunikaci nevidíme, například při telefonování nebo dokonce komunikaci formou e-mailu.
Méně příznivým mechanismem emocionální nákazy je sklon přebírat emoce druhých v očekávání, že za to od nich získáme odměnu. Třeba když budeme na určité události reagovat hněvem, získáme od druhých odměnu v podobě vyššího bezpečí, které příslušností k dané skupině dostaneme.
Sklon k této formě emocionální nákazy může být vyšší u lidí, kteří v minulosti prošli určitými traumaty, a jsou tak vůči určitým věcem citlivější. Snadněji tak přebírají i podobné emoce druhých.
K posílení emocionální nákazy může dojít i tehdy, když má člověk k určité emocionální reakci i svou motivaci. Může jít například o situaci, kdy věří, že silnější emocionální reakce může přesvědčit ostatní, aby se přidali k určitému názoru.
Emocionální nákaza na pracovišti
K emocionální nákaze, jak ukázaly výzkumy, dochází i na pracovišti. Dobrou zprávou je, že lidé emocionálně citliví mohou z příznivých emocí svého okolí těžit. Nepříznivou je naopak to, že nepříjemné emoce našeho okolí nás mohou stresovat téměř stejně, jako ty, kteří je šíří.
Úzkost či dokonce panika, které postihnou jednoho zaměstnance, se tak mohou šířit jako virus po celé kanceláři, a snižovat morálku a produktivitu i všech ostatních. „Pozitivní emocionální nákaza“, tedy šíření příznivých emocí, vede naopak ke zlepšení spolupráce zaměstnanců, zvýšení jejich spokojenosti a posílení jejich výkonu.
Šest nejčastějších důvodů proč Češi klamou sami sebe |
Šíření emocí na pracovišti by měli vnímat především vedoucí. Jejich emoce, pozitivní i negativní, bývají totiž nejnakažlivější, a ovlivňují zpravidla pocity většiny jejich spolupracovníků. Vedoucí, který je téměř trvale naštvaný, otrávený, pesimistický a bez nálady, tak nemůže čekat příznivé emoce ani u svých spolupracovníků. Jejich pocity, pracovní morálku či produktivitu většinou snižuje už tím, že vkročí na pracoviště.
Totéž platí i naopak. Vedoucího, který si věří, je optimista a tím, co dělá, si je jistý, obklopují po čase většinou i obdobně naladění spolupracovníci.
Emocionální nákaze podléhají lidé zpravidla i v kontaktu se spolupracovníky. Když má někdo z nich „těžký“ den, může těžký den postihnout i nás. Přispívají k tomu i firmy, jejichž zaměstnanci musí pracovat v „otevřené“ kanceláři, což znamená, že mohou nejen slyšet, o čem jejich kolegové mluví, kdy kašlou, smrkají či jedí, ale i to, s jakými problémy zápasí, na co si stěžují i co je stresuje, a jejich stres sdílet s nimi.
Vedoucí by měli pochopit i to, že nakažlivé mohou být také další projevy zaměstnanců, ovlivněné jejich emocemi, například hrubé jednání a sklon riskovat. Pochopit by měli i to, že mezi skutečnými pocity lidí a emocemi, ke kterým dochází pod vlivem emocionální nákazy, většinou není velký rozdíl.
Jak přežít ve světě korporací, aby vás nenahradil někdo snaživější |
Zaměstnanci, jejichž vedoucí to nechápou, především ti, kteří jsou k emocionální nákaze citliví, by se měli snažit svůj kontakt s kolegy, jež šíří negativní emoce, pokud možno omezit. Tyto emoce totiž oslabují naše silné stránky a vlastnosti, a brání tomu, abychom se stali tou nejlepší verzí sebe sama.
Ochranné techniky
Základní cestou, jak se vyvarovat emocionální nákaze, je převzít za své emoce větší odpovědnost. K nástrojům, jak svou náchylnost k chycení špatné nálady snížit, patří zdravé jídlo a dostatek spánku a pohybu, nebrat si nepříznivé okolnosti osobně a udržovat kontakt s lidmi, u kterých příznivé emoce převažují.
Pomoci může i zpětná vazba, například v podobě zvyku zeptat se čas od času svého partnera či jiných lidí, zda si na věci kolem sebe příliš často nestěžujete a zda ve své konverzaci nenasazujete zbytečně často ponurý tón.
Pokud se dozvíte, že ano, snažte se svůj smutek, hněv a úzkost regulovat, a to tím, že si jich budete více všímat nebo že se pokusíte situace, které je vyvolávají, „přerámovat“. Tedy podívat se na ně z více různých úhlů a pohledů, případně přehodnotit svá očekávání.
Sklon podléhat nepříznivé emocionální náladě můžete potlačit i tím, že budete přemýšlet, jak zlepšit náladu a pocity lidí kolem vás. Na této schopnosti můžete pracovat i v dalších souvislostech, například tím, že budete uvažovat, jak zlepšit náladu publika, ke kterému promlouváte.
Hledáte adekvátní práci Vašim schopnostem? Navštivte pracovní portál jobDNES.cz |
