Pohled Kláry Valentové z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners:
Největší změnou, která se dotkne široké veřejnosti, je nová koncepce dovolené, která nyní zohledňuje odpracované hodiny, nikoliv pouze směny. Nová úprava nabude účinnost 1. ledna 2021.
„Novela řeší problémy a nedostatky původní úpravy, se kterými si sice praxe nějak poradila, ale ne zrovna správně - především v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, při změně pracovního režimu v průběhu kalendářního roku a při kratších úvazcích. V každém případě je nový systém spravedlivější a v podstatě jde o jednoduché matematické počty,“ chválí.
V čem je stávající výpočet dovolené nespravedlivý, přibližuje Valenová na příkladech:
- Zaměstnanec pracuje rovnoměrně (pravidelně osm hodin denně každý týden). Je mu jedno, který den si vybere dovolenou. Vždy vyčerpá jeden den dovolené, na který v průměru připadá pracovní doba osm hodin denně.
- Jiný zaměstnanec pracuje na směny (jeden týden 12 hodin, druhý týden 4 hodiny). Není mu jedno, který den si vybere dovolenou, protože jeden celý den dovolené se mu odečte, i když bude čerpat dovolenou v den, kdy jeho směna trvala jen 4 hodiny. Jeden den dovolené si vybere, ať už dovolená připadne na dlouhý, nebo krátký týden.
- Dva zaměstnanci mají kratší pracovní dobu v délce 20 hodin týdně. První zaměstnanec má pracovní dobu rozvrženou na každý pracovní den (tj. 4 hodiny denně). Druhý zaměstnanec má pracovní dobu rozvrženou na dva pracovní dny (tj. 10 hodin denně). Prvnímu zaměstnanci vznikne právo na dovolenou za kalendářní rok o dost dříve (tj. odpracuje 60 dní) než druhému zaměstnanci, ačkoli pro zaměstnavatele odpracují úplně stejný počet hodin v týdnu.
Práce pro absolventy na portálu jobDNES.cz |
„Nový způsob výpočtu výše uvedené problémy odstraní. Zohlední délku pracovní doby a nikoliv počet směn, jak je tomu doposud,“ chválí expertka změny v zákoníku práce.
Výpovědi už se nevyhnete. Nový zákoník práce přinese i spravedlivější dovolenou |
V novele Kláře Valentové chybí specifická úprava pro distanční výkon zaměstnání, což znamená například práce z domova či teleworking.
„Proti jejímu zakotvení v zákoně brojili především zaměstnavatelé, podle kterých si s těmito případy poradila praxe. Neuvědomují si ale, že v praxi zavedený tzv. home office často odporuje základním pravidlům upraveným v zákoníku práce. Mezi problematické oblasti patří například úprava místa výkonu práce, otázky BOZP, evidence pracovní doby nebo řešení pracovních úrazů,“ vypočítává expertka.
Pohled Tomáše Becka ze společnosti Vindicia:
Další novinkou, která nabude účinnost od 1 .ledna 2021 je odškodnění u pracovních úrazů, kde dojde k navýšení částky pro pozůstalé.
„Kvituji navýšení částky pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů. Dříve se jednalo o 240 000 korun pro nejbližší příbuzné, ostatní museli o své nároky, například odškodnění duševních útrap po bolestné ztrátě, bojovat. Nově se částka vypočítává jako dvacetinásobek průměrné mzdy národního hospodářství. Dále není okruh možných odškodněných omezen jen na nejbližší příbuzné, ale může o odškodnění žádat každý rodinný příslušník nebo podobně blízká osoba, která pocítí újmu s odchodem blízké osoby,“ chválí pozitivní změnu v zákoníku práce Tomáš Beck.
Vypočítává však i negativa. „Nedošlo ke zvýšení ocenění ceny za bod u bolestného a ztížení společenského uplatnění. Ta je zásadní pro výpočet odškodnění – a k jejímu zvýšení nedošlo už od roku 2015. Bylo by spravedlivější, kdyby se bod vypočítával z průměrné mzdy, stejně jako je tomu u odškodnění dopravních nehod,“ uvažuje Beck.
Pozitivně nevnímá ani to, že částky pro pozůstalé nejsou přesně specifikovány, takže o nároky musí poškození bojovat a bez konzultací poradenských společností či dobrého advokáta se jejich šance na adekvátní kompenzaci snižují.
Pohled Michala Faltuse z advokátní kanceláře Šetina, Komendová & Partners:
Novela zákoníku práce se zaměřila i na komunikaci, věnuje se například problematice doručování dokumentů, například i výpovědi. Dříve měl zaměstnavatel, který svého zaměstnance nezastihl na pracovišti, povinnost doručit mu důležité dokumenty do bytu či na dovolenou, protože osobní předání mělo absolutní přednost.
„Nově tento až absurdní úkol odpadá. Pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, mzdový výměr, ale především výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru tak zaměstnavatel může doručit prostřednictvím pošty, a to na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec sdělí. Výrazně se tak zvyšuje odpovědnost zaměstnance za doručování, neboť je to on, kdo nese následky, pokud se na poslední adrese, kterou uvedl zaměstnavateli, nezdržuje. V tom spatřuji jednoznačné plus,“ uvádí právník
Zároveň však kritizuje, že se novela blíže nevěnuje elektronické komunikaci. „S výjimkou zakotvení úpravy doručování prostřednictvím datových schránek bohužel nedochází k žádným změnám, které by technologicky přizpůsobily pracovní právo 21. století,“ komentuje Faltus.
