Finanční situace Čechů se zlepšuje. Rozdíly ale zůstávají, říká průzkum

„Vyjít s příjmy má nyní problém kolem 46 procent Čechů. Do roku 2013 tu bylo přes 60 procent takových lidí. Nejlepší situace byla před covidem, kdy počet lidí, kteří s příjmy nevychází, byl kolem 40 procent,“ řekl Martin Buchtík, sociolog a šéf analytického ústavu STEM s tím, že zhruba polovina Čechů je nyní schopná něco ušetřit. „Bylo ale asi jen pět let, kdy jsme se měli lépe než nyní, a to relativně nedávno. V předcovidovém období. Situaci dnes srovnáváme právě s předcovidovým obdobím, kdy jsme se měli zdaleka nejlíp,“ dodal.

Finanční situace Čechů se podle průzkumu sice zlepšuje, mění se ale velice odlišně v různých sociálních skupinách. Zatímco vysokoškoláci z expertních profesí už mají podle autorů průzkumu krizi v podstatě za sebou, méně kvalifikované profese na tom tak dobře nejsou. „Ti, kteří jsou například z kvalifikovanějších profesí, nepociťovali potřebu velkých úspor, nemuseli se moc uskromňovat, takže uplynulé krize pak nedopadly na celkové hodnocení nálady ve společnosti. Naopak méně expertní profese už vidí, že se situace lepší, ale oni to zatím necítí. Je vidět také výrazné zlepšení u lidí kolem padesátky. Tam se situace opravdu hodně zlepšila, teprve ale uvidíme, zda je to setrvalý trend,“ dodal Buchtík.

Skoro šedesát procent domácností potvrzuje, že se svým příjmem vychází velmi či spíše snadno, což je mírný nárůst oproti loňskému roku. Tento pozitivní trend se týká prakticky všech skupin kromě věkové skupiny 18 až 29 let, nezaměstnaných a lidí nad šedesát let.

Pětina Čechů partnerovi nepřizná mimořádné příjmy. Tají i výdaje, říká průzkum

Výhled do budoucna u lidí nad šedesát let je negativnější než u střední generace, protože mají obavy související s věkem. Ve skupině mladých lidí 18 až 29 let pak je skupina lidí, která má nižší příjmy, protože je na začátku kariéry. „Z ničeho vytváří nějaký příjem. Na začátku kariéry mají nadějí, že jejich příjem bude růst. Příjem lidí bývá ve srovnání s ostatními nejvyšší kolem čtyřicítky. Souvisí to se zdravím, adaptací na technologie a podobně,“ dodal Buchtík.

Sociolog Buchtík ale dodal, že je rozdíl v tom, jak Češi vidí svou finanční situaci a jak vidí celkové směřování země. „Nálada a přesvědčení, že země směřuje špatným směrem, přetrvává a nelepší se. Druhý paradox je, že 85 procent lidí i přes to, jak hodnotí směřování Česka, je spokojených se svým životem,“ zmínil Buchtík.

„Skoro polovina domácností 44 procent ale tvrdí, že se mají stále hůř, v posledních letech ale roste počet těch, kteří jsou v lepší situaci, proto je celkový výsledek průzkumu pozitivní. Růst je tedy tažen tím, že v průběhu času domácnosti bohatnou, ne všechny, ne stejně rychle, ale rostou,“ vysvětlil sociolog Buchtík.

Z šetření také vyplynulo, že roste míra úspor a naopak klesají exekuce. „Je to díky změně legislativy. S lidmi s vícečetnými exekucemi si ale rady moc nevíme. Vidíme také, že zájem o nástroje, jako je Milostivé léto, už klesá. Uvidíme tedy, jak se situace bude vyvíjet dál,“ vysvětlil situaci s exekucemi Martin Buchtík.

Osm procent lidí se cítí jako velmi chudí

Počet lidí, kteří pociťují chudobu, klesá. Aktuálně je takových lidí přes třicet procent. Opravdu hodně chudě se cítí osm procent Čechů, to je dvakrát tolik co před covidem. „Je vidět, že situace se nám rozděluje. Je tu také například stále 25 až třicet procent domácností, které žijí z měsíce na měsíc,“ uvedl Buchtík.

„Je to ale subjektivní, chudý člověk dnes je stále podstatně bohatší než chudý člověk před dvaceti lety. Zároveň se to nedá porovnávat skrze státy. Chudý v Německu je dobrá střední třída v Česku. Lepší je tedy chudého definovat jako někoho, kdo například nemůže topit, jak by potřeboval, nebo není schopen nic ušetřit,“ doplnil ekonom Adam Páleníček z poradenské firmy KPMG.

V době inflace se každá osmá domácnost bála, že nezvládne splácet hypotéku. „Většina z nich ale měla nějaký finanční polštář. Počet nesplácených úvěrů tak stále klesá,“ vysvětlil Buchtík.

Ukazatel, jak bude dál

„Pomocí tohoto indexu se dá dobře odhadovat, jak se ekonomika bude vyvíjet v dalších letech,“ řekl Adam Páleníček. „Loni v květnu jsme viděli, že se situace podle domácností dotazovaných v průzkumu zlepšuje, na konci roku jsme už viděli, že je ekonomika skutečně v růstu, který trvá doteď. Nyní svou situaci domácnosti vidí lépe než před rokem, a to samé čekají i za rok. Výsledek indexu tedy predikce o růstu podporuje,“ vysvětlil Páleníček s tím, že by nyní Česko mohlo mít před sebou několik růstových let.

„Čelili jsme inflaci a poklesu ekonomiky o 0,3 procenta loni. Klesal příjem lidí, oslabila se investiční aktivita. Když se podíváme na celý rok, tak ekonomika sice klesla, ale když jdeme do detailu, tak v posledním čtvrtletí se situace otáčí a ekonomika mírně roste. Růst by měl dále pokračovat. Příští rok by měl růst přesáhnout už 2,5 procenta HDP,“ shrnuje ekonomický vývoj Páleníček. „Zároveň se inflace uklidňuje, takže se zdá, že před sebou máme lepší období,“ míní.

Dodává, že české firmy zvládly minulé krize dobře, nedošlo na žádné velké krachy ani masivní propouštění. „Negativní ale je, že jsme reálně opravdu zchudli, a to de facto všichni. Ve vzduchu navíc je řada otazníků, a to zejména geopolitických. To může například zakývat s cenami energii. Otázka také je, jak se na výkonu ekonomiky podepíše konsolidační balíček. V neposlední řadě je to i výkon ekonomiky celé Evropské unie, zejména pak Německa,“ uvedl Páleníček.

Češi příbuzným rádi půjčí. Třetina už peníze nikdy neuvidí, ukázal průzkum

„Ekonomika poroste, mzdy ale budou růst pomaleji, než si lidé často myslí. Předkrizový rok budou různé domácnosti dohánět různě. Do celkové nálady se bude propisovat i to, jak bude vypadat valorizační schéma důchodů,“ sdělil novinářům na závěr sociolog Martin Buchtík.