Firma mu neproplatila přesčasy. Prý žádné neměl, tvrdil šéf

Pan Petr (redakce zná celé jeho jméno, ale nepřál si být v článku jmenován) pracuje v malé firmě. Před pár měsíci se majiteli společnosti podařilo získat velkou zakázku, podmínkou bylo její rychlé dokončení, což znamenalo obrovské pracovní nasazení všech, tedy i práci přesčas a o víkendech. „Domluvili jsme, že nebudeme řešit hodiny ani příplatky, ale šéf nám slíbil, že pokud vše klapne a práci stihneme v termínu, dostaneme mimořádné odměny,“ popisuje pan Petr.

Zakázka byla hotova včas, zákazník byl spokojen a uhradil veškeré vyfakturované práce. Jen zaměstnavatel se neměl k vyplacení odměny. „Když jsem za ním přišel, že odměnu oželím, ale minimálně přesčasy a práci ve svátky by nám měl proplatit, vysmál se mi, prý žádné přesčasy nemám,“ uvádí. „Mám nějakou šanci domoci se toho, co mi ze zákona náleží?“ ptá se čtenář iDNES.cz.

Pracovat přesčas nebo o svátku bez odměny není možné

Zákoník práce hovoří jasně, za práci přesčas a o svátcích je kromě základní sjednané mzdy nárok na příplatek nebo náhradní volno.

„Za práci přesčas náleží příplatek v minimální výši 25 % průměrného výdělku, případně náhradní volno, pokud se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne. Za práci o svátcích má zaměstnanec primárně nárok na náhradní volno, případně se místo toho může dohodnout na příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku,“ vysvětluje advokátka Gabriela Donati.

Rozhodně není možné pracovat o svátcích a přesčas bez odměny. Jediný případ, kdy vám za práci přesčas nenáleží příplatek, je ten, že máte v pracovní smlouvě sjednáno, že mzda je zohledněna i k případné práci přesčas.

Hlídáte si výplatní pásku? Co musí obsahovat a k čemu je dobrá

Mimořádnou odměnu zaměstnavatel může, ale nemusí udělit, vždy záleží na tom, jak byla ujednána, zda byla sjednána písemně nebo to byla jen informace mezi řečí.

„Pokud panu Petrovi nadřízený mimořádnou odměnu přislíbil písemně, měl by svůj slib dodržet, pokud slib proběhl jen ústně, má minimálně nárok na odměnu za práci přesčas a o svátcích,“ shrnuje advokátka. Domáhat se doplatku může soudně, a to ve tříleté promlčecí lhůtě od doby, kdy byl daný přesčas/svátek odpracován.

„V řízení budete muset vykonanou práci dokázat, pokud jste si evidenci docházky vedl sám, bude se vám hodit, stejně jako případné výpovědi svědků,“ doporučuje Gabriela Donati. Před podáním žaloby je dobré zaměstnavatele písemně vyzvat, aby dlužnou odměnu uhradil.

„Můžete upozornit příslušný inspektorát práce. Ten sice nezařídí, aby vám zaměstnavatel vyplatil dlužnou odměnu, ale může minimálně zajistit, aby se uvedené jednání již neopakovalo. A pokud ve vaší firmě působí odborová organizace, obraťte se na ni, někdy poskytují zaměstnancům bezplatnou právní pomoc,“ radí advokátka.

Výsledky kontrol Deset tisíc porušení zákona

Inspektoři Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) za první čtyři měsíce letošního roku dokončili téměř sedm tisíc kontrol, při kterých zjistili celkem 10 804 porušení zákona a uložili 1 232 pokut v celkové výši 142 677 000 Kč. Nejvíce pokut bylo uloženo za porušení v oblasti pracovněprávních vztahů. Podle zkušeností kontrolorů problém pana Petra není ojedinělý. Z výsledků kontrol totiž vyplynulo, že právě nejčastějším porušením zákona je nevedení evidence pracovní doby. Většina zaměstnavatelů sice nějakou evidenci vede, často ale neodpovídá zákonným požadavkům.

„Ve své praxi se opakovaně setkáváme s případy, kdy kontrolovaná osoba předloží docházku zaměstnance s tím, že se jedná o evidenci pracovní doby, ta přitom neobsahuje vyznačení začátku a konce odpracované směny, práci přesčas, noční práce apod., ale třeba pouze počet odpracovaných hodin v daném dni, nebo jen čárku,“ uvádí generální inspektor SÚIP Rudolf Hahn.

PORADNA: Minimální mzda se zvýšila, já pořád pracuji za méně. Jak se bránit?

Takovýmto způsobem vedená evidence pracovní doby pak zcela postrádá svůj účel, protože není možné jistit, zda došlo k vyplacení všech zákonných příplatků a k dodržení povinností zaměstnavatele. Některé firmy předkládají evidenci odpracované pracovní doby, která je shodná se mzdovými listy a vyúčtovanou mzdou, kterou zpětně vytvořily ke kontrole. „Není výjimkou, že jsou schopny doložit i několik různých evidenci toho samého zaměstnance za jedno období,“ doplňuje Hahn.

V loňském roce obdržely orgány inspekce práce celkem 435 podnětů, upozorňujících na možné porušení pracovněprávních předpisů v oblasti pracovní doby a doby odpočinku.

„Podatelé nejčastěji upozorňovali na nařizování práce přesčas ve větším rozsahu, než povoluje zákoník práce, na nevedení evidence práce, nevyplacení příplatku za práci přesčas, nedodržení přestávek v práci a nedodržení nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami či v týdnu,“ upřesňuje mluvčí SÚIP Richard Kolibač.

Sklapni a makej. Šest signálů toxického pracovního prostředí a jak to řešit

Obory, ve kterých dochází nejčastěji k porušování pracovní doby a doby odpočinku nelze jednoznačně určit. „Dá se říci, že k porušení dochází napříč celým spektrem zaměstnavatelů, jde se o zaměstnavatele provozující služby (restaurace, hotely, penziony a jiné), u maloobchodních i velkoobchodních prodejců, ve strojírenském průmyslu, dále ve stavebnictví, u autodopravců, vnitrostátní i mezinárodní kamionové dopravy, čerpacích stanic či u bezpečnostních agentur,“ shrnuje Kolibač.