Firma vyvinula „náramky štěstí“. Nadřízení poznají, jak se zaměstnanec cítí

24.01.2021

Šťastný zaměstnanec platí za základ prosperující firmy. Práce z domova však mentálnímu zdraví člověka příliš nepřidává. Technologické firmy proto vyvíjejí způsoby, jak překonat fyzickou vzdálenost zaměstnavatele a zaměstnance. Jedním z nich je jednoduchý náramek se „šťastným a smutným“ tlačítkem.
Firma vyvinula „náramky štěstí“. Nadřízení poznají, jak se zaměstnanec cítí

Na první pohled lze silikonový náramek firmy Moodbeam zaměnit za ten, který sleduje srdeční tep člověka při fyzické námaze, píše BBC. Technologie společnosti však neměří fyzické zdraví, ale to mentální.

Základem je jednoduchý princip. Pokud se zaměstnanec cítí v určitý den šťastný, stiskne žluté tlačítko na náramku, pokud je naopak smutný, zmáčkne modrý knoflík.

Produkt je určený pro společnosti, které chtějí pravidelně sledovat psychické rozpoložení zaměstnanců pracujících z domova. Nošení náramků je ve firmách dobrovolné. Manažeři si zpětně mohou projít nashromážděná data, aby zjistili, jak se vyvíjel psychický stav pracovníka během pracovního týdne.

V kancelářích mají nadřízení možnost sledovat a částečně i vydedukovat, co se „uvnitř zaměstnance“ odehrává za myšlenkové pochody. Jsou schopni více méně rozpoznat, jak se pracovník cítí. Home office však tento typ kontroly znemožňuje. A to je podle firmy Moodbeam důvod, proč náramek vznikl.

„Podniky se snaží dostat do kontaktu se zaměstnanci pracujícími z domova. Tímto způsobem se mohou zeptat třeba pěti set zaměstnanců, ‚jsi v pořádku?‘ aniž by u toho museli nadřízení zvedat telefon,“ říká spoluzakladatelka Moodbeam Christina Colmer McHugh.

Jak bylo ve škole?

McHugh přišla s nápadem tohoto produktu ve chvíli, kdy zjistila, že se její dceři nedaří ve škole. Chtěla zkrátka vytvořit něco, čím by jí dítě mohlo rychle sdělit, jak se cítí.

Šéf volá o víkendu i na dovolenou. Europoslanci navrhují právo odpojit se

BBC však zmiňuje jedno konkrétní úskalí „šťastného náramku“, které souvisí právě s prvotní myšlenkou zakladatelky Moodbeamu. Věta „Jak bylo ve škole?“ patří mezi teenagery k těm méně oblíbeným. Stejně jako se člověk v pubertě nerad dělí o své pocity se svou matkou či otcem, tak nejspíš ani zaměstnanec neříká zaměstnavateli vše, co má na srdci.

Ti zaměstnanci, kteří již měli možnost produkt vyzkoušet, ho podle McHugh ocenili. Mimo jiné má náramek podle zakladatelky firmy nahradit anonymní ankety mezi zaměstnanci. „Od anonymních údajů jsme přešli k těm identifikovatelným poté, co studie zjistily, že lidé v tomto ohledu chtějí být identifikováni,“ uvádí McHugh.

Úzkost brzdou úspěchu

Mezi společnosti, které produkt Moodbeam využívají, je i britská charitativní organizace Brave Mind. „Jeden člen týmu se nacházel na nepohodlném místě, potýkal se s obrovským pracovním vytížením, byl rozčarovaný z toho, co se děje,“ říká za společnost Brave Mind Paddy Burtt. „Není to něco, na co by si sám od sebe stěžoval. Nevěděli bychom o tom, pokud bychom neměli k dispozici data.“

Nejste ve své práci šťastní? Najděte si novou na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz

O psychických dopadech práce z domova se čím dál častěji mluví jako o možné brzdě hospodářství. Podle Světové zdravotnické organizace stojí deprese a stavy úzkosti globální ekonomiku jeden bilion dolarů za rok. Nutno říct, že toto číslo vychází z dat z předpandemického období. Předpokládá se, že lockdowny a home office problém ještě zhoršily.

Město chytré jak horákyně. Moderních technologií se nemusíme bát

Podle dat průzkumu Život během pandemie agentury P&Q Research a iniciativy IDEA AntiCovid se výskyt příznaku alespoň středně těžké deprese či úzkosti stabilně drží na úrovní deseti procent dospělých Čechů a Češek už od května. Hůř jsou na tom těžce ekonomicky zasažení lidé, ale třeba i ženy s dětmi na distanční výuce. „U nich působí aktuální nastavení výuky, protože v dobách návratu k prezenční výuce se jejich stav zlepšuje,“ uvádí k tomu autor průzkumu Daniel Prokop.

Virtuální dojíždění

Moodbeam není jedinou firmou, která se snaží vymyslet způsob, jak lépe propojit zaměstnance se zaměstnavateli během pandemie. Například sanfranciskou mobilní aplikaci Modern Health používá již 190 společností na světě. 

Aplikace funguje tak, že v ní zaměstnanec vyplní krátký dotazník o svém psychickém zdraví. Výsledky dotazníku ho dovedou k personalizovanému plánu duševní péče. Ten může zahrnovat videohovor s expertem, nebo sestavení digitálního meditačního plánu. Společnost Microsoft zas do své videokonferenční aplikace Teams nastavila možnost „virtuálního dojíždění“.

Velké americké řetězce zaplatí zaměstnancům za očkování proti koronaviru

Toto nastavení má lépe oddělit pracovní a osobní život člověka. Když se den chýlí ke konci, obdrží uživatel oznámení. Software ho zároveň vyzve, aby prošel řadou aktivit, jako je přidání nevyřízených úkolů do seznamu úkolů na další den. Součástí je i krátká rekapitulace toho, jak se zaměstnanec daný den cítil, a řízená meditace pomocí aplikace.

„Nikdo nemá rád dojíždění, ale v našem průzkumu jsme zjistili, že si lidé cení kognitivního oddělení práce a soukromého života,“ popisuje za Microsoft Kamal Janardhan.

Mluvit o duši s počítačem

I přes podobné iniciativy mnoho problémů práce z domova přetrvává. Odborníci na lidské zdroje varují před domněnkou, že by technologie mohly jednoduše zalepit všechny díry, které home office způsobuje. Člověk zkrátka nemůže mluvit o svém duševním rozpoložení s počítačem. 

„Zaměstnavatelé se musí snažit snižovat pocit izolace zaměstnanců, kteří pracují domova, tak, že budou budovat pocit sounáležitosti a komunity,“ uvádí Chris Rowley, profesor řízení lidských zdrojů z londýnské univerzity.