Pozvolna naopak roste počet společností, které jsou vůči zaměstnancům ohledně volna ještě štědřejší. Jednou z nich je Česká spořitelna, jejíž zaměstnanci si za rok mohou vybrat až 42 dnů volna. K pěti týdnům dovolené a pěti dnům na řešení zdravotních problémů přidala banka na začátku loňského roku za každý měsíc den volna s názvem Můj den.
Hledáte práci v České spořitelně? Vyberte si z aktuálních nabídek tohoto zaměstnavatele na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Zatímco loni si zaměstnanci spořitelny vybírali těchto 12 dnů navíc vcelku, letos je čerpají rovnoměrně. „Potvrzuje se tak náš předpoklad, že zaměstnanci nevyužívají tento benefit jako dovolenou v klasickém slova smyslu, ale jako extra čas, který mohou věnovat sobě nebo své rodině. O tom svědčí také zpětná vazba od našich lidí, kde mezi způsoby trávení těchto dvanácti dnů volna dominuje sport, relaxace a péče o zdraví nebo čas strávený s dětmi,“ říká mluvčí spořitelny Filip Hrubý.
Po zavedení nového benefitu se rovněž zlepšilo hodnocení banky jejími vlastními zaměstnanci. Interní skóre odrážející vnímání firmy coby dobrého zaměstnavatele, kterého lze doporučit ostatním, výrazně stouplo. „Meziročně u našich zaměstnanců vzrostlo ze 49 na 63 bodů,“ dodává Hrubý.
Volna tolik, kolik chtějí
V Direct pojišťovně šli se dny volna ještě dál a nabídli lidem možnost čerpat volné dny neomezeně. Dny nad rámec zákonné čtyřtýdenní dovolené v průměru vybírá třetina zaměstnanců.
„Celkem se za rok 2020 využilo 581 dní neomezeného volna a čerpalo je 117 kolegů. Průměrně si tedy vzali pět dnů, což je o dva dny více než v roce 2019,“ říká tisková mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.
Nejvíce si jeden zaměstnanec vybral 24 dnů volna navíc. Kromě cestování lidé v Direct pojišťovně využijí benefit většinou tehdy, když chtějí trávit více času s rodinou. „Je to především o osobní odpovědnosti a autonomii, kterou se snažíme lidem v týmu poskytovat,“ prohlašuje Maťašeje.
Podle Kristýny Králové z personální společnosti Hays neomezené volno zatím není příliš rozšířeným benefitem. Jde spíše o jednotky společností.
„Častěji se setkáváme s 30 dny dovolené, taková nabídka se objevuje více, ale ani v tomto případě se zatím nejedná o plošný trend,“ říká Králová. „Extra dny dovolené jsou však silnou motivací a jistě mohou přilákat kandidáty – lidé tak získávají další flexibilitu, více času na své koníčky či možnost lépe skloubit práci s péčí o děti,“ doplňuje.
Z březnového průzkumu společnosti Edenred vyplývá, že by volno nad rámec čtyř týdnů čtvrtina respondentů vybírala po dnech pro potřeby oddychu. Téměř pětina by dny použila jako rezervu pro případné hlídání dětí nebo ošetřování člena rodiny.
Malým to ublíží, říká komora
Pět týdnů dovolené v tuzemsku nabízejí podle personální agentury Grafton Recruitment dvě třetiny zaměstnavatelů. V oboru IT je to dokonce sedm firem z deseti.
„Obecně je dovolená navíc hlavně konkurenční výhodou při náboru zaměstnanců. U bílých i modrých límečků jde o druhý nejžádanější benefit,“ upozorňuje Jitka Součková z Grafton Recruitment. Zájem o ni má až 95 procent zaměstnanců.
„Zájem Čechů o delší dovolenou souvisí i s čím dál větší tendencí zaměstnanců o dosažení dobře vyváženého profesního a soukromého života,“ dodává Součková.
Dny volna nad zákonný rámec ale nemůže poskytnout každá firma. Podle průzkumu Hospodářské komory ČR z dubna letošního roku mezi 600 zaměstnavateli by pět týdnů dovolené pro všechny mělo dopady na fungování menších podniků.
V malých společnostech totiž bývají jednotlivci často nezastupitelní. Tyto firmy se proto obvykle snaží nalákat zaměstnance na jiné benefity, ať už jsou to různé prémie, bonusy nebo flexibilní pracovní doba.
Pokud by pět týdnů dovolené ve Sněmovně prošlo, 42 procent zaměstnavatelů by podle komory muselo přehodnotit mzdovou a sociální politiku, dalších 34 procent by zrušilo doposud poskytované dny volna navíc.
Hospodářská komora se zároveň obává toho, že schválení delší dovolené by vytvořilo tlak na větší podniky, aby nabízely šest nebo sedm týdnů volna. A jako argument předkládá také vyšší náklady firem. Týden dovolené navíc má údajně náklady podniků zvednout o 26 miliard korun ročně.