Podnikatelská aktivita v Německu na začátku třetího čtvrtletí tohoto roku poklesla a do velké míry s sebou stáhla celou Evropskou unii. Vyplývá to z indexu nákupních manažerů (PMI) od společnosti S&P Global zveřejněného v pondělí.
Za pokles může hlavně výsledek německého zpracovatelského průmyslu, jenže negativní trend se začíná přelévat i do služeb. „Je čím dál tím pravděpodobnější, že ekonomika bude ve druhé polovině roku v recesi,“ uvádí Cyrus de la Rubia, hlavní ekonom banky Hamburg Commercial Bank pro agenturu Bloomberg.
„V posledních několika měsících jsme byli svědky poklesu nových zakázek i počtu nevyřízených zakázek, které nyní padají nejrychleji od počáteční vlny koronaviru na začátku roku 2020. To nevěstí nic dobrého pro zbytek roku,“ dodává ekonom.
Němci prosebně vzhlížejí i k Čechům. Po konci jádra jim chybí elektřina |
Německo je v recesi od čtvrtého kvartálu loňského roku. To by samo o sobě nemuselo znamenat nic tak hrozného. Každá ekonomika si jednou za čas musí projít poklesem, je to součástí hospodářského cyklu, stejně jako konjunktura.
Jenže podle některých pozorovatelů je aktuální stav symbolem dlouhodobého trendu, tedy toho, že Německo ztrácí svou ekonomickou sílu. Renomovaný zpravodajský web Politico před pár dny vydal analýzu, v níž stěžejní neduhy tamní ekonomiky popisuje.
Zašlá sláva v novém světě
Ze země odcházejí významné společnosti. Například chemička BASF, se 150letou historií a obratem ve výši 20 miliard eur, v únoru oznámila uzavření závodu na výrobu hnojiv ve městě Ludwigshafen. Místo toho mohutně investuje v Číně, za deset miliard dolarů tam chce postavit komplex na udržitelnou výrobu hnojiv.
Vlastník největší německé hliníkárny Uedesheimer Rheinwerk v březnu oznámil, že ji do konce roku roku zavře kvůli vysokým nákladům na energii. Chemická společnost Linde založená v Německu před více než sto lety má od roku 2018 sídlo v Irsku a v lednu tohoto roku se rozhodla přesunout i své akcie, a to z frankfurtské burzy na newyorskou.
Problém Německa je podle listu Politico tak trochu v tom, že usnulo na vavřínech. Nejdůležitější průmyslové segmenty Německa od chemikálií přes automobily až po stroje jsou zakořeněny v technologiích 19. století. Německý průmysl je zastaralý a těžkopádný. V současné době jsou přitom nejvýkonnější byznysy ve světě založené na sofistikovaných softwarech, umělé inteligenci, robotizaci a nových technologiích.
V Německu to vře. Ministr chce dotovat elektřinu firmám dalších sedm let |
Nelze říct, že by se Německo vůbec nesnažilo. V mnoha ohledech si ale nechalo vzít vítr z plachet. Dříve například platilo za průkopníka v oblasti solárních panelů. Na počátku nového tisíciletí se stalo dokonce jejich největším světovým výrobcem.
Teď ale hraje prim Čína – pokrývá více než 75 procent světového trhu. Německo v žebříčcích producentů solárních panelů vůbec nefiguruje. Celá Evropa stojí jen za necelým jedním procentem světového trhu.
Čínská auta vítězí
To, že spolková republika v oblasti inovací zaspala, je vidět i na jejím „rodinném stříbře“ – automobilovém průmyslu. Produkci elektromobilů mají nyní pod palcem čínští výrobci a společnost Tesla vizionáře Elona Muska. Německé automobilky Volkswagen, BMW a Mercedes se je marně snaží dohnat.
Například právě Volkswagen po desetiletí dominoval čínskému automobilovému trhu. V prvním čtvrtletí tohoto roku ale svou pozici hlavního prodejce ztratil ve prospěch místní společnosti BYD, a to právě kvůli nárůstu poptávky po elektromobilech. Čína je přitom největším automobilovým trhem na světě a stojí za téměř 40 procenty tržeb Volkswagenu.
Výroba v Asii se víc vyplatí. Evropský trh je přeregulovaný, zoufají chemičky |
„Tradiční německé automobilky evidentně nestíhají a to proto, že jsou nastaveny na starý typ výroby. Dělají kvalitní motory, karoserie, podvozky, ale jsou slabé v tom, co je nyní extrémně důležité – v softwaru,“ komentuje to hlavní analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk. „Levné čínské vozy představují obrovskou hrozbu. Cenou ale i kvalitou dokážou německým výrobcům pěkně zatopit,“ míní Vlk.
Strádání německého průmyslu bude mít podstatný dopad na zbytek Evropské unie a pro Česko to platí dvojnásob. Téměř 40 procent tuzemského exportu míří právě na německý trh.
Z nedávné studie pojišťovny Allianz vyplývá, že pokud bude současný trend pokračovat, poklesnou evropským výrobcům aut do roku 2030 zisky o desítky miliard eur, přičemž nejvíce se to dotkne právě německých společností.
Podle odborníků ale nejde o nezvratný trend, a pokud se Německo, ale i celá Evropa, včas probudí a začnou konat, mohly by se nepříznivému osudu v podobě deindustrializace a zchudnutí celé společnosti vyhnout.
„Šance tu pořád jsou“
„Nikdy není pozdě. Evropa už nějakou dobu zaostává a je otázka, jestli se s tím spokojíme, jestli si necháme utéct americkou i asijskou ekonomiku, nebo ne,“ myslí si Vlk. „Momentálně jsme nastavení na to, že jsme silní a bohatí a takhle to vždy zůstane. Ale to samozřejmě není pravda. Pokud zdroje nebudeme alokovat víc do inovací a do svobody podnikání, tak to holt lepší nebude,“ dodává ekonom.
„Z dlouhodobého hlediska prochází celá Evropa, ale i celý svět obrovskou transformací. Spojené státy uzavírají svůj trh řadou protekcionistických opatření, snaží se být daleko více nezávislé na dodavatelských řetězcích. Evropa o tom taky diskutuje a Německo, které mělo významné investice v Číně, bude čelit velkým výzvám,“ uvádí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
„Pokud zůstane evropská ekonomika dále velmi otevřená a nebude se bránit třeba vůči dovozu levné oceli, tak to může vést k určité deindustrializaci Evropy. Ale já jsem optimista. Vidíme první kroky EU v podobě zavádění uhlíkových cel, něco podobného časem přijde i pro automobilový průmysl,“ věří Rafaj. „Šance tu pořád jsou. Doufejme, že je nepromeškáme,“ dodává.
Hledáte práci v Německu? Vyberte si z nabídky dobře placených míst na portálu jobDNES.cz |
