Google tak nedodržel zákony platící v Evropě, Asii i Velké Británii, které nařizují, že agenturní pracovníci musí za svou práci dostávat stejnou mzdu, jako řadoví zaměstnanci, kteří podobnou práci dělají na plný úvazek. Podle emailových konverzací a dokumentů Googlu, které Guardian dostal k dispozici, o této situaci vedení společnosti přitom vědělo už od května 2019.
Hledáte opravdu dobrého zaměstnavatele? Najděte ho na pracovním portálu jobDNES.cz. |
Právě ze získaných dokumentů je patrné, že místo toho, aby se společnost snažila mzdy agenturních pracovníků zvednout či situaci napravit, celý problém zametla pod koberec, jelikož nechtěla negativní pozornost tisku, zvýšení nákladů a případné právní či soudní tahanice, které by tlaku vystavily i pracovní agentury, se kterými Google spolupracuje a ve velkém na ně spoléhá.
Poté, co Guardian o celé informaci informoval se však Google k pochybení přiznává. ‚Naši stínoví dočasní zaměstnanci a brigádnící nedostali několik let přidáno, zatímco v celém agenturním sektoru se měly podle předpisů mzdy neustále zvyšovat a pracovníci měli mít mnohem více peněz. Musíme celou situaci prošetřit, identifikovat problémy a napravit je, “ uvádí Spyro Karetsos, vedoucí oddělení pro dodržování předpisů společnosti Google.
Kvůli kauze už však na Google podala společnost Whistleblower Aid stížnost za na údajné porušení předpisů u americké Komise pro cenné papíry. Ačkoliv Komise pro cenné papíry nemá ve své kompetenci mezinárodní pracovní právo, podle stížnosti bylo pochybení na straně Googlu i v tom, že tím, že Google informace o mzdách, které vyplácí agenturním pracovníkům, nezveřejňoval ve svých finančních zprávách a tím pádem porušil americký zákon.
„Podle dostupných dokumentů je jasné, že Google nejen porušil pracovní zákony po celém světě, ale taky zatajením informací ohledně právních a finančních závazků k agenturám uvedl v omyl své investory. Proto žádáme Komisi, aby proti Googlu zahájila řízení a bylo vymáháno dodržování práv a investoři dostali úplné a přesné informace o celé této kauze,” uvádí zakladatel a vedoucí oddělení pro zveřejňování informací organizace Whistleblower Aid John Tye.
Více brigádníků než zaměstnanců
Právě rozsah, v jakém se Google spoléhá na zahraniční pracovníky je z hlediska pracovního práva a místních zákonů problematický, jelikož je zde mnoho regulací, které se musí neustále hlídat, a k pochybení může dojít velice snadno.
Společnost totiž působí v desítkách zemí a má více než sto tisíc brigádníků a tisíce dočasných pracovníků, kteří pro společnost vykonávají různé práce a to od stravovacích služeb či ostrahy až po kódování a analýzu dat a to jen přes pracovní agentury. Za tyto externí zaměstnance, kteří se často jen podílí na různých dlouhodobých i krátkodobých projektech, dá Google ročně okolo 800 milionů dolarů.
Hojné využívání dočasných pracovníků je v v technologickém odvětví běžné, ale rozsah, v jakém je využívá Google, už je několik let předmětem ostré kritiky z řad zaměstnanců, konkurence, odborů i politiků, jelikož firma má ve finále více stínových a dočasných pracovníků, než těch stálých.
Google používal stará data
Podle dostupných dokumentů Google naposledy údaje o výši mezd v Evropě, Africe a na Blízkém Východě pro agenturní pracovníky mapoval v letech 2012 a 2013 a získané údaje pak poměřoval s platy, které za podobnou práci dostávají jejich stálí zaměstnanci, a vytvořil z toho takzvanou srovnávací sazbu, na základě které své exernisty finančně ohodnocoval. Obdobnou věc pak provedl v roce 2017 v Asii a Tichomoří.
Od té doby se však platy výrazně zvýšily, ale srovnávací sazba zůstala stále stejná, jelikož Google ji neaktualizoval, což by správně měl dělat každý rok. Mezi lety 2017 až 2020 přitom vzrostl medián celkové odměny o více než 38 %. Vzhledem k tomu, že se externisté u Googlu velmi často střídají, tak společnost mohla finančně poškodit desítky tisíc lidí.
Podle interní analýzy se odhaduje, že aby Google platy vyrovnal, musel by zvýšit náklady o 17,3 milionů dolarů, což by však šlo jen na stávající a nově přijaté pracovníky a nebyla by učiněna korekce v tom směru, že by se zaměstnancům doplatil ušlý zisk z předešlých let. Vzhledem k tomu, že v současné době podle odhadů právě tito brigádníci a externisté berou o zhruba 12 až 50 % méně než by měli, celková částka, kterou by Google musel do korekce vynaložit, by tak byla ještě mnohem vyšší.
