Hlavně když nepije. Firmy berou každého a vzdělání je zbytečný luxus

05.09.2018

Personální politika ve firmách zažívá revoluci. Neschopní a nevýkonní zůstávají, na odměny se jim sahá obtížně. Šanci na přijetí mají i lidé bez praxe a­ vzdělání. Firmy je ochotně zaučí. Díky personální krizi lidé udrží práci i přes časté přešlapy.
Hlavně když nepije. Firmy berou každého a vzdělání je zbytečný luxus

Prosím chovejte se slušně k­ naší obsluze! Stále se shání hůř dobrý personál než hosté. Heslo, které si vyvěsila na tabuli jedna restaurace, přeneseně platí pro všechny české zaměstnavatele. U dělnických profesí se odměny dávají už za to, že dotyčný nemá absenci nebo nechodí do práce opilý. U ­lépe placených profesí si firmy lidi hýčkají, aby jim neutíkali, a novým dávají víc času se zapracovat.

V době 3,1procentní nezaměstnanosti firmy snižují své nároky na to, koho přijmou do práce. „Dříve se dělala výběrová řízení například i­ na operátorské pozice v montovnách, jejichž součástí bylo testování zručnosti a logického uvažování, dnes často firmy zaměstnávají toho, kdo se na výběrové řízení vůbec dostaví a je ochotný do práce chodit,“ popisuje Tomáš Surka, šéf personální společnosti Devire.

To potvrzují i zaměstnavatelé, kterých se to týká. „Na zkoušku bereme každého, koho seženeme,“ říká Otto Daněk, předseda představenstva Atas elektromotory Náchod. Má to těžké – o lidi soupeří s 30 kilometrů vzdálenou Škoda Auto v Kvasinách. 

Může se hodit

„Dříve jsme častěji absolvovali vícekolová výběrová řízení, dnes často předkládáme kandidátovi nabídku ihned po prvním setkání,“ říká Tomáš Matoušek, náborový specialista firmy Daikin, výrobce klimatizačních jednotek z Plzně.

Praxe netřeba

Zaměstnavatelům nezbývá, než dát šanci i těm, kteří úplně nesplňují jejich představy, a o to déle je školit. „Společnosti se zaměřují na to, jestli má daný uchazeč dostatečnou míru učenlivosti,“ uvádí Jiří Halbrštát, manažer marketingu ManpowerGroup, největší personální agentury u nás.

Ti, kteří už ve firmě pracují, se nemusejí tolik snažit. „Pozorujeme často sníženou motivaci některých pracovníků odvádět svoji práci poctivě a kvalitně, protože necítí obavy ze ztráty zaměstnání,“ říká Jaroslava Šindelářová z personálního oddělení logistické společnosti Geis. 

„Jsou stále ještě lepší než ti, kteří jsou na trhu práce k dispozici,“ myslí si Daněk. V Atasu náklady na zmetky stouply meziročně o­ 30 procent a­ nově příchozí pracovníci dokážou plnit normy jen na 50 až 60 procent. To brzdí v práci ostatní zaměstnance, takže produktivita firmy podle Daňka klesla o desetinu.

V Česku klesá nezaměstnanost a firmy berou skoro každého (6. 9. 2018).

V Česku klesá nezaměstnanost a firmy berou skoro každého (6. 9. 2018).

Tolerance k disciplíně zaměstnanců se značně posunula. „Vyhazov hrozí pracovníkovi, když hrubě poruší pracovní kázeň – přijde do práce pod vlivem alkoholu nebo má neomluvené absence,“ říká Matoušek z Daikinu.

Podle Šindelářové lze kvůli nedostatku lidí a nucené toleranci slabších výkonů pozorovat pokles kvality služeb napříč celou ekonomikou a všemi obory. „Některé obory se již ani nesnaží příliš bojovat o zákazníky, protože mají tolik zakázek, že je musí odmítat,“ uvádí.

Například u přepravních služeb si toho všímají i zákazníci e-shopů, což je znát v online diskusích. „Řidiče za nekvalitně provedenou práci (opakovaně nezavolal zákazníkovi, že nestihne zboží přivézt) sice pokáráme, nicméně jej nevyhodíme, protože je skutečně v současné době ‚nenahraditelný‘. A to vůbec nemluvím o skladnících,“ píše pod článkem k danému tématu na sociální síti LinkedIn Karel Šindelář z ­přepravní firmy Gebrüder Weiss.

Zaměstnavatelé se také zdráhají své lidi trestat tím, že by jim sebrali část mzdy. „Změnily se odměňovací modely. Jestliže dřív byla pohyblivá složka až 40 procent, za poslední tři čtyři roky se snížila až na dvacet, někdy deset a méně procent,“ tvrdí Peter Dosedla, ředitel personální agentury Manuvia. Podle něj se výkonnostní bonusy přeměnily na bonusy vázané častokrát pouze na docházku.

Do práce místo studia

Ze vzdělání se dočasně stává zbytečný luxus, neboť práci člověk najde i ­bez něj. Firmy odčerpávají studenty už z vysokých škol a nabízejí jim plné úvazky. „Podle statistik Eurostatu roste podíl lidí ve věku 18 až 24 let, kteří odcházejí ze studia. To je zcela proti trendům v rámci EU,“ varuje Karina Kubelková, analytička Hospodářské komory ČR.

Například IT poradenská společnost Mibcon aktivně hledá zaměstnance na školách, ale také u konkurence, přes headhuntery a na doporučení svých pracovníků. „Pokud vidíme, že zaměstnanec má potenciál, dáváme mu větší prostor k ­tomu, aby se ‚našel‘. Může dostat prostředky i volno na vzdělávání a ­přizpůsobit pracovní režim svým potřebám,“ říká Antonín Cihlář, šéf poradenství Mibconu.