Ingrid Sieová vystudovala aplikovanou lingvistiku na queenslandské univerzitě, jedné z nejprestižnějších australských vysokých škol. Nečekala však, že jakmile školu skončí, bude tak těžké najít si práci odpovídající jejímu vzdělání. Bakalářské studium absolvovala v Číně, kde studovala angličtinu, na magisterské studium odešla do zahraničí. Myslela si, že jí to pomůže najít lepší práci doma.
Hledáte práci vhodnou pro absolventa školy? Vyberte si z aktuální nabídky 11 tisíc míst pro absloventy na internetovém portálu jobDNES.cz. |
Poté, co několik měsíců po ukončení studia pracovala v korejském supermarketu v Brisbane, se v únoru rozhodla vrátit do svého rodného města Kchun-ming v jihozápadní provincii Jün-nan. Chtěla si najít práci jako učitelka angličtiny. Jenomže takové plány měly i miliony dalších absolventů.
Jedna její kamarádka ze stejného města nedávno absolvovala náborový test na učitele angličtiny spolu s dalšími asi 100 lidmi. Práci nakonec nedostala. Informaci přinesl portál The Guardian.
Jsme jako Kchung I-ťi
Nezaměstnanost mladých lidí v Číně dosáhla v dubnu rekordní úrovně. Práci nemohlo najít celých 20,4 procenta uchazečů ve věku 16 až 24 let. Od ukončení vysokoškolského studia se jí v Číně zatím nepodařilo najít práci. „Jsem z toho opravdu frustrovaná,“ říká.
Letos v červnu má ukončit studium téměř 11,6 milionu studentů. Ti všichni poté budou čelit trpké realitě, která vládne na čínském trhu práce. Problém „nadměrně vzdělaných“ mladých lidí bez práce se stal tak palčivým, že se tito lidé začali přirovnávat ke Kchung I-ťimu, fiktivní postavě z povídky oblíbeného spisovatele Lu Süna. Kchung je učenec, který se stal žebrákem a jemuž se místní obyvatelé v hospodě, kde popíjí, posmívají kvůli jeho domýšlivosti. Tato postava se stala v Číně jakýmsi symbolem zbytečnosti a objevila se také v mnoha memech na sociálních sítích. Státní média je samozřejmě obratem ostře kritizovala... V březnu se ve státním médiu objevil komentář, podle něhož mladí lidé nejsou ochotni věnovat se zaměstnání, které je nižší než jejich očekávání.
Evropa neumí absorbovat lidi. Čína Západu vykradla krám, míní profesor Smil |
Čínská ekonomika nyní trpí nesouladem mezi nabídkou pracovních míst a kvalifikací uchazečů o zaměstnání. Podle společnosti Goldman Sachs se v letech 2018–21 zvýšil například jen počet absolventů sportovních a pedagogických oborů o více než 20 procent.
V roce 2021 čínská vláda náhle zakázala placené doučování a tím zdecimovala odvětví s hodnotou 150 miliard dolarů (3,3 bilionu Kč). To sice udělalo radost školákům, ale naopak přidělalo vrásky absolventům jako je Ingrid, kteří doučování dětí považovali za nejlepší způsob, jak získat pedagogickou praxi.
Země má také problémy s obsazováním pracovních míst na správných místech. Ingrid se například setkala s inzeráty vyžadujícími, aby měl učitel roční praxi z venkovské školy. „Myšlenka učit na venkově se mi nezdá, protože v takovém prostředí je jen těžké přežít, zejména pro dívky,“ říká čínská absolventka.
Eric Fish, autor knihy o čínských mileniálech, říká, že hodnota mezinárodního vysokoškolského diplomu na čínských pracovních trzích devalvovala. „Někteří náboráři si totiž myslí, že studenti mohou mít až přehnaná očekávání nebo jsou pro mnohé zaměstnance až příliš západní,“ vysvětluje.
Konec zlovolného formuláře
Vláda si je tohoto palčivého problému vědoma. V dubnu zveřejnila podrobnosti souboru opatření stimulujícími trh práce. Zahrnují dotace pro firmy, které zaměstnají absolventy vysokých škol bez práce. Vláda také chce, aby státní podniky v roce 2023 přijaly 1 milion učňů. Stanovila si také celkový cíl vytvořit v tomto roce 12 milionů pracovních míst ve městech.
Čína je pro nás výzvou. Pokud už na to nejsme líní, říká sinolog Vojta |
Letos čínská vláda také konečně upustila od používání potvrzení o zaměstnání. To byl dokument, který se po dlouhá desetiletí používal ke schválení přechodu absolventa z univerzity k zaměstnavateli. Mnozí osvědčení považovali za byrokratický přežitek. „Jeho zrušení usnadní absolventům vysokých škol hledání zaměstnání,“ uvedlo ministerstvo lidských zdrojů a sociálního zabezpečení ve svém oznámení z 12. května.
Čína však zdaleka není sama, kdo se snaží obnovit rovnováhu své ekonomiky poté, co ji zasáhla pandemie. Výzkum společnosti Goldman Sachs upozornil na to, že v roce 2021 činila nezaměstnanost mladých i v několika evropských zemích, například ve Španělsku nebo Itálii, více než 20 procent. V USA se blížila 10 procentům.
Nedostatek pracovních příležitostí však také vytváří tlak na to akceptovat jakoukoli práci. „Když je člověku pětadvacet, ani neví, co chce dělat,“ říká šestadvacetiletá Ingrid. Prozatím je smířená s tím, že bude trávit dlouhý čas s rodiči a starat se o svou kočku.
„Co hledám, je dostatek času a práce, místo, kde by byl pracovní a soukromý život v rovnováze, ale to se mi nedaří najít,“ uzavírá podle The Guardianu absolventka.
