Inflace klesne, nezaměstnanost zůstane beze změn. ČBA představila prognózu

Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA prognózu zahájil pohledem do zahraničí. To podle něj přináší smíšené zprávy. „Očekávaná recese ve Spojených státech se zřejmě nezrealizuje, zejména německá ekonomika zpomaluje, což bude mít dopady i na tuzemský průmysl, také obnovení ekonomické aktivity v Číně nejde po covidu tak rychle. Tato rizika nám přetrvávají,“ vysvětlil Seidler.

Asociace očekává, že letos bude tuzemská ekonomika růst o zanedbatelnou desetinu procenta. Proti květnové prognóze se tak odhad nepatrně zhoršil a vrátil se zpět na odhad z kraje letošního roku. „Na začátku letoška ekonomika balancuje na hraně stagnace, kdy oživení je velmi nevýrazné. Pro druhou polovinu předpokládáme pozvolné probuzení spotřebitelské poptávky,“ dodal Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky.

Zdražování v Česku zpomaluje. Inflace se v červenci dostala pod devět procent

Pro celý příští rok ČBA očekává růst o 2,3 procenta. Prognóza počítá s tím, že hlavní brzda tuzemské ekonomika, kterou je utlumená spotřebitelská poptávka, je rizikem i pro prognózu na příští rok. Asociace ale počítá s tím, že k jejímu oživení pomůže růst mezd. Ty by měly za letošek růst v průměru o devět procent, v příštím roce o necelých sedm. Asociace zároveň nečeká změny na trhu práce. Nezaměstnanost by se měla letos pohybovat kolem 3,7 procenta, příští rok by měla být o desetinu procenta níž.

K vývoji ekonomiky Sklenář doplnil, že výrazně lépe než spotřebitelé na tom byl výrobní sektor. To si vysvětluje štědrou dotační politikou vůči podnikům.

Inflace klesne, nejistota zůstává

Inflaci ČBA za celý letošek v průměru u 11 procent, v příštím roce by se měla dostat na 2,5 procenta. „Není to úplně cíl ČNB, ale je to blízko. Nejistota je tam velká, to platí i u řady dalších veličin. Důvodů pro nejistotu je řada. Klíčový je vývoj na trhu práce, kde panuje nejistota ohledně růstu mezd. Hlavní riziko je v tom, že by si česká pracovní síla vydupala výrazně vyšší růst mezd, což by působilo proinflačně,“ vysvětlil Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Ekonom Skořepa: Banky krotí inflaci mrazákem, Češi zatím neumí žít s rizikem

Další nejistotu pak podle něj pro vývoj inflace představuje měnová politika centrální banky. „Dosud byla komunikace České národní banky (ČNB) jasná. Nastalo ale překvapení v tom, že se změnila její rétorika vůči kurzu koruny. Ukončila totiž intervenční režim, který deklaroval, že banka bude bránit výkyvům kurzu koruny. Nyní sice závazek bránit skokům kurzu má banka také, ale už je slabší. Trh na to zareagoval, koruna oslabila zhruba o procento,“ vysvětlil Skořepa.

Na konci roku by se koruna podle očekávání ČBA měla vrátit na úroveň 24 korun za euro a dále jemně posilovat. „I zde je ale nejistota zejména kvůli měnové politice. Někteří z nás se přiklánějí k tomu, že vysoké sazby zůstanou relativně delší dobu. Ke snížení by došlo až na začátku příštího roku. Jiní si myslí, že centrální banka začne snižovat už letos, někdy později na podzim, zřejmě v listopadu,“ dodal Skořepa.

Prognóza se zastavila také u deficitu veřejných financí, který letos odhaduje kolem čtyř procent, příští rok by se mohl dostat pod tři. „Měly by odeznít dopady opatření na snížení cen energií a zároveň by mělo přijít oživení ekonomiky, které by mělo zvýšit zejména výběr daní. Roli by mohl sehrát i konsolidační balíček, který je nyní v parlamentu,“ uvedl Skořepa s tím, že ale panuje velká nejistota ohledně toho, v jaké podobě nakonec balíček bude schválen. „Je to extrémně důležité opatření. Mělo by pomoci nejen veřejným financím, ale i pocitu, že česká vláda situaci řeší. To je určitě dobrá zpráva,“ zmínil Skořepa.

Asociace dodala také data za úvěry. Nové hypotéky klesly letos o 56 procent, spotřebitelské úvěry naopak mírně rostly o 2,5 procenta. „U hypoték i přes mírné oživení zůstává citelný propad. Objemy jsou aktuálně lepší, určité pozitivní oživení tam je. S takto vysokou sazbou kolem šesti procent ale nejde očekávat, že by trh nějak výrazně oživil,“ vysvětlil Seidler.

Mírný růst u spotřebitelských úvěrů je pak podle Seidlera dán tím, že úrokové sazby u tohoto typu půjček nevzrostly tak moc jako u hypoték.