Je známo, že mozek si utváří názor už během několika prvních vteřin. A tak, aniž jste si to možná uvědomili, jste už při čekání na pohovor začali vstřebávat místní firemní kulturu. Soubor mnoha detailů a dojmů, které pak v součtu rozhodnou o tom, zda se vám u nového zaměstnavatele bude líbit, nebo ne.
Hledáte ideálního zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
„Firemní kultura by měla být zřejmá už od prvního kontaktu s asistentkou nebo recepční. Je to podobné, jako když přijdete k někomu na návštěvu. Buď se tam hned cítíte dobře, nebo prostě ne,“ uvádí Martina Jandečková ze vzdělávací společnosti MgC Group.
Firemní kultura je základem pro správné směřování společnosti. Určuje, jakým způsobem podnik funguje, jak se vytváří týmy, jak spolu zaměstnanci komunikují, spolupracují a jak skutečně prožívají hodnoty, které společnost zastává. Je jako otisk palce – jedinečná v každé firmě.
Proto pokud vám dá personalista na výběr, zda pohovor absolvovat v kavárně za rohem, nebo v zasedačce firmy, berte tu druhou možnost. Dozvíte se mnohem více. I vy si přece chcete odnést domů první dojmy o zaměstnavateli a rozhodnout se, zda je pro vaši kariéru ten pravý.
„Firemní kultura odlišuje společnost od ostatních. Projevuje se tím, jak podnik jedná se zaměstnanci, koho a jak najímá a propouští, jak se rozvíjí a posunuje, jak jedná se svými zákazníky a dodavateli. Je to i o atmosféře, která ve firmě panuje,“ vysvětluje Martina Jandečková.
Pohovor s nohama na stole
Stejně jako personalista na pohovoru zkoumá vás, vy zase nasáváte náladu kolem sebe. Výběrové řízení nemusíte zpackat jen vy, ale palec dolů může od vás dostat i zaměstnavatel. „Na pohovor jsem přišla s malým předstihem, ale šéf si mě vyzvedl u sekretářky až po půl hodině. Pak jsme spolu další dlouhé minuty chodili po firmě a hledali, kde je v zasedačce místo. Když jsme konečně klidný kout našli, neměla jsem už ani chuť se o místo ucházet. Pochopila jsem, že na lidech jim moc nezáleží,“ říká asistentka Renata Matušková.
O firemní kultuře se předem nedozvíte zdaleka vše, zahrnuje toho mnohem více, to ostatní podrobněji poznáte až po nástupu. Jsou tu různé zkratky, profesní slang, způsob psaní e-mailů, oslovování, neformální schůzky či oslavy, jak se chovají vedoucí k podřízeným a naopak, jak jednají kolegové s klienty, co je přípustné a co je přes čáru, jaký humor je přijatelný.
„Tak hodně jsem stál o tu práci, že jsem byl u pohovoru křečovitý, v hlavě vymeteno. Po chvíli přišel do kanceláře kolega personalisty, který mě zpovídal, a sedl si vedle ležérně s nohama na stole. Někoho by to možná pobouřilo, ale mně se v té chvíli ulevilo, že to tady neberou tak vážně, nepřetvařují se, a to mi rozvázalo jazyk. Dopadlo to dobře a vzali mě,“ povídá o svých konstruktérských začátcích osmatřicetiletý Tomáš.
Dejte na první dojem
O tom, jak se vám bude ve firmě líbit, nerozhoduje kupodivu ani tak náplň práce či vedoucí, ale kolegové. Podle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment patří právě spolupracovníci mezi tři nejdůležitější držáky, kvůli kterým lidé v práci zůstávají. „Do určité míry můžete dát na první dojem. Pomoci může i podobnost s lidmi, se kterými jste se již dříve setkali, třeba na brigádě či ve škole,“ radí marketingová manažerka Jitka Součková.
Kolegové mohou být milí, nápomocní, ale také neochotní nebo dokonce nepřátelští. Nenechte se tím vykolejit, buďte přirození, ale slušní. „Udělejte si čas a zajděte za každým ve vašem oddělení zvlášť,“ nabádá lektorka Olga Medlíková.
Právě spolupracovníci vám buď přímo, anebo mezi řádky mohou o firemní kultuře a zákulisí společnosti leccos sdělit. Kdy na poradě raději mlčet, kdo má slovo a kdo šel z kola ven, protože zkrátka neobstál.
Nepodceňujte žádnou takovou informaci, přestože vypadá jen jako obyčejný drb. Například právě propouštění a nabírání zaměstnanců vám o firmě napoví, jak se jí bude dařit ekonomicky. „Pokud je firemní kultura správně nastavená, tak se snižuje fluktuace zaměstnanců a také zvyšuje jejich výkon. To vše vede k lepší konkurenceschopnosti na trhu práce,“ říká koučka společnosti MgC Martina Jandečková.
Co dělat, když…... si mě nevšímají ... jsem si nesednul s kolegou ... mě štve šéf ... chodím pozdě na porady |