Jak si umět říct nejen o zvýšení platu, radí psycholog

Pokud o něco nepožádáte, nemůžete se divit, že jste to nedostali. Váhání, zda byste o to, co chcete, měli požádat, je však paradoxně jedním z důsledků dospělého věku. 

V dětství to bylo jinak. Vyjádřit přání nám nepřišlo nevhodné. Co jsme chtěli, o to jsme si řekli. V prosazování přání jsme byli často velmi vytrvalí, a to i přesto, že jsme ničeho nedosáhli. Podstatné však bylo, že jsme se, alespoň v raném věku, neobávali přání vyjádřit.

V dospělosti, po letech přebírání nejrůznějších společenských norem i předsudků, se však často domníváme, že požádat o určitou věc není patřičné. Navíc se často zbytečně či nadměrně obáváme odmítnutí, což nás již předem stresuje.

Ztráta schopnosti požádat o to, co chceme, nás tak občas zbytečně hendikepuje. Na rozdíl od dětí, které se často domnívají, že mají nárok téměř na vše, bychom o oprávněnosti své žádosti měli být ale přesvědčeni. Pokud přesvědčeni jste, je třeba sebrat odvahu. Přání, které nevyjádříte, se vám naplní jen zřídka. 

Jak s nadsázkou říká přísloví: „Neodvážit se je osudné!“. Platí to tím spíš, že druhá strana váš oprávněný požadavek občas tuší, a to, že o něm neví, jen předstírá.

Jak sebrat odvahu

Příkladem je zvýšení platu. Pokud jste přesvědčeni, že vaše prokázané schopnosti, loajalita i vynaložené úsilí vám dávají na zvýšení platu nárok, není důvod, proč s šéfem o svém požadavku nepromluvit. Když totiž o zvýšení platu nepožádáte, je velmi pravděpodobné, že se ho nedočkáte. Není proto důvod si předem namlouvat, že vaše žádost je nereálná či nepatřičná. Nebo se domnívat, že podnikový systém odměňování neumožňuje zvýšení vašeho platu. Často to totiž není pravda.

Jan Urban Je autorem řady publikací, z článků, které několik let publikoval na iDNES.cz, vznikla jeho nejnovější kniha Vezměte život do svých rukou. Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání. Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.

Schopní jednotlivci mají pro podnik svou ekonomickou cenu a žádná administrativní pravidla na tom nic nemění. Dobří manažeři a úspěšně řízené podniky o tom vědí a v případě schopných pracovníků jsou zpravidla schopni učinit i v rámci „závazných“ pravidel odměňování výjimku.

Podobná situace nastává někdy i v případě, kdy váš nadřízený neví, že byste se chtěli věnovat něčemu jinému, než na čem pracujeme dnes, nebo že byste rádi ve své práci získali vyšší pravomoci. V takovém případě ho pak nemůžete příliš obviňovat, že vám tato přání nesplní. Je třeba mu to jasně sdělit.

Totéž platí i v obchodě. Když chcete někomu něco prodat, je třeba učinit jasnou a konkrétní nabídku. Pokud ji neučiníte, nemůžeme se divit, že si od vás nic nekoupí. Zbytečné obavy z formulace žádosti nejsou na místě ani tehdy, když potřebujete získat určitou pomoc či informaci. Jestliže určitou pomoc či informaci potřebujete, je třeba o ně jasně požádat. Nespoléhejte se na to, že vaše okolí vaši potřebu vytuší.

Jak zahnat strach z odmítnutí

K důvodům, proč lidé s jasným vyjádřením své žádostmi či nabídky váhají, nebývají jen obavy z jejich nepatřičnosti. Často k nim patří i obavy z toho, že žádost nebo nabídka bude odmítnuta.

Tato situace nastat může, a pokud k ní dojde, může přinést zklamání i stres. Přesto nejde o překážku. Frustraci z odmítnuté žádosti i obavy z toho, že k němu dojde, lze totiž předem určitými kroky snížit.

Když nechcete prožívat velké zklamání z případného odmítnutí, je dobré být na něj připravený a na své žádosti ani příliš netrvat a nelpět. Kromě bezprostředního zklamání se tak vyvarujete i nebezpečí, že se po náhodné sérii po sobě jdoucích zklamání rozhodnete vzdát svých osobních ambicí a dalších žádostí.

Jestliže na své žádosti příliš nelpíte, nemůžete v případě neúspěchu příliš „prohrát“. Buď dosáhnete toho, co jste chtěli, nebo vám skutečnost, že jste toho nedosáhli, nebude nijak příliš vadit. Ani ztracená „bitva“ nemusí znamenat prohranou „válku“. Odměnou za vyslovení žádosti vám bude i příjemný pocit, že jste pro dosažení svého cíle udělali vše, co jste mohli.

Odmítnutí si neberte osobně

Jednou z „mentálních technik“, jak stres z případného odmítnutí žádosti omezit, je nebrat si ho příliš osobně. Tedy neprožívat ho více, než je třeba. Uvědomte si, že většina žádostí, které se týkají něčeho skutečně podstatného, bývá z nejrůznějších důvodů odmítnuta. Důvody těchto odmítnutí bývají ale většinou věcné, nikoli osobní. Odmítnutí, které vás potkalo, s vámi tudíž velmi pravděpodobně nijak nesouvisí. Není proto ani důvod se tím příliš zabývat.

Příkladem je již zmíněná žádost o zvýšení platu. Její výsledek může záviset na řadě okolností, například na tom, jak by se dotkla ostatních spolupracovníků, jaký rozpočet či finanční možnosti vaše organizace má, jaká jsou její mzdová pravidla apod. Tyto okolnosti by vás neměly od vaší žádosti odrazovat, jen zřídka totiž bývají „absolutní“. Svůj vliv však mít mohou. Odmítnutí žádosti tak není třeba brát osobně, ani se tím zbytečně stresovat.

Jak dosáhnout obchodního úspěchu

Odmítnutí vás nemusí zbytečně stresovat ani v případě odmítnutí obchodní nabídky. I zde totiž platí, že jejím důvodem mohou být okolnosti, které s vámi osobně nijak nesouvisejí. Pokud se s nabídkou obracíte na neznámé lidi, hrozí vám, že na ni nebudou reagovat, že neodpoví na e-mail a nezavolají zpět. Tuto okolnost si rovněž neberte osobně. Pravděpodobným důvodem, proč na vaši nabídku nereagují, totiž je, že jsou příliš zaneprázdněni, nebo mají určité závazky.

Neberte proto odmítnutí jako neúspěch, zaměřte se na to, kolik lidí na vaši nabídku reagovalo příznivě. Klíčem k úspěchu i omezení stresu je nenechat se od dalších nabídek odradit.

Pomoci může někdy i to, když si sami sebe představíte si v roli člověka, na kterého se obracíte, nebo o něm získáte podrobnější informace. Můžeme totiž například zjistit, že je svou prací v současnosti zcela vytížený a skutečně na vás nemá čas. Svého cíle tímto zjištěním sice nedosáhnete, svůj „neúspěch“ však budete vnímat ve správné perspektivě.

Proč na druhou stranu netlačit

Šance, že druhá strana vaší žádosti či nabídce vyhoví, vzrůstá, pokud na ni příliš netlačíte. Dejte proto druhé straně najevo, že na své žádosti i přes její oprávněnost nijak nadměrně nelpíte. Zvýšíte tím pravděpodobnost úspěchu.

Při žádosti o zvýšení platu nemusí být taktické říkat, že v případě odmítnutí organizaci opustíte. Jestliže svou žádost budete formulovat písemně, neměli byste ji vyjadřovat jako naléhavý požadavek, ale spíše jako konstatování.

Příliš důrazně formulovaná žádost může totiž u druhé strany vyvolávat pocit nátlaku, nebo dokonce vydírání, na které rozumně jednající lidé zpravidla nepřistupují. Může vyvolat i rozezlení a vést k tomu, že ochota najít společně s vámi určitý kompromis klesne na bod mrazu.

Pokud však na své žádosti příliš naléhavě netrváme, můžete vzbudit pocit opačný, tedy snahu druhé strany vám tak či onak pomoci. Nikoli proto, že byste se dovolávali soucitu, ale tím, že u druhé strany vzbudíte určitou velkorysost. Když se to nepodaří a nadále víte, co chcete, můžete si začít nové místo hledat až poté.