Na otázku, čím by chtěli být, dnes většina deváťáků toužebně odpoví, že úspěšným influencerem nebo youtuberem. Představují si totiž, že i bez práce by ty koláče mohly být.
Chcete na trhu práce uspět? Najděte si dobrou práci na internetovém portálu jobDNES.cz. |
Jenže jejich rodiče vědí, že si dcera či syn budou muset zvolit mnohem obvyklejší a z pohledu patnáctiletého puberťáka nudnější povolání. A jak to vidí odborníci? Jaké obory mají perspektivou a umožní i v budoucnu zajímavé uplatnění se slušným příjem?
Kteří absolventi na trhu práce uspějí nejlépe a kde jsou největší mzdy |
„Standardně velká poptávka je a bude po elektrotechnických profesích a IT oborech, tam jsou úplně nejlepší vyhlídky v důsledku technologické revoluce. Už nyní je to nejoblíbenější středoškolský technický obor,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Jak dodává, výhodou současných žáků je, že až budou vycházet ze střední školy, bude ještě větší nedostatek zaměstnanců, než je dnes a možnosti uplatnění porostou. „Silná poválečná generace odchází do důchodu a na trh práce naopak přichází slabá generační vlna.“
V příštích letech tak podle něj bude velká poptávka prakticky po všech oborech s výjimkou ekonomicko administrativních středoškolských specializací, kde je aktuálně spíše převis uchazečů nad volnými pracovními místy.
Nadšení pro obor
Díky tomu, že česká ekonomika je zaměřená na výrobu, vytváří velkou poptávku po technicích, mechanicích, konstruktérech, technolozích, elektrikářích... a masivní přechod na robotizaci a automatizaci ji ještě zvětšuje.
„Dobře se uplatní řemeslníci a technici ve všech stavebních oborech. Bohatnutí ekonomiky s sebou přináší velký rozvoj sektoru služeb, obchodu, gastronomie, cestovního ruchu, volnočasových aktivit, školství, zdravotnictví nebo sociální péče. Je důležité říci, že člověk, který je pro svůj obor nadšený, najde uplatnění bez ohledu na specializaci. Tím bych se řídil především,“ dodává Halbrštát.
Podle HR manažerky IT společnosti Onlio Markéty Tindel by si budoucí středoškoláci měli v první řadě položit otázky: Co mě baví, jsem typ spíše technický, nebo humanitní, a jaká práce by mě v životě uspokojovala? Ani ti „netechničtí“ se ale nemusí firmě zaměřené na informační technologie vyhýbat. „Pokud takoví absolventi mají zájem o IT obor, nabízíme jim pracovní pozice konzultant IT řešení, projektový koordinátor v IT nebo v obchodní části firmy,“ uvádí Tindel.
Jací jsou ajťáci? Průzkum zachytil nečekané momenty a proměnu |
Také podle Petera Vavrdy, CEO Alpha Czech, by si děti měly vybrat střední školu tak, aby je bavila a naplňovala: „Rodič by měl být jen poradce, který navede svoje dítě takovým směrem, aby po prvním roce nemuselo přestupovat jinam. Osobně bych se přikláněl k technickým a učňovským oborům s maturitou. Dítě získá technické a manuální dovednosti, které mu rozšíří obzor a možnosti. Jestli v branži bude pracovat, záleží spíše na tom, kam se jeho kroky po škole vydají. Pro nás je důležitá kreativita, důvtip a selský rozum. Musí si umět poradit, přemýšlet: když udělá jednu věc, jaké důsledky to má dál.“
Rozhodnutí také ovlivňuje to, jestli patnáctiletí adepti chtějí po střední škole rovnou pracovat, nebo plánují další studium. „Pokud půjdou pracovat, měli by se zajímat hlavně o to, jak je škola propojená s praxí a jak spolupracuje s firmami. A není k zahození se podívat na konkrétní studijní plány, předměty a u technických a praktičtějších oborů se ptát na vybavení a celkové zázemí. Má-li být po maturitě další destinací vysoká škola, je na místě se ptát třeba na to, jaké procento maturantů je přijato na univerzity, jak si studenti vedou v různých soutěžích nebo jestli škola podporuje středoškolskou odbornou činnost,“ radí HR ředitelka Sodexo Benefity Martina Machová.
Pozice, které dnes ještě neexistují
Podle studie Světového ekonomického fóra Future of Jobs Report až 65 procent pracovních pozic, na kterých budou pracovat dnešní žáci, dosud neexistuje. „S rostoucí digitalizací, robotizací, začleněním automatizovaných procesů do pracovních činností a nových aspektů průmyslu 4.0 očekáváme zvyšující se poptávku po nových typech dovedností. Předpokládáme zánik až 50 procent pracovních pozic, které bude možné nahradit roboty a automatizovanými procesy,“ tvrdí Halbrštát.
Jak tedy můžeme mladé lidi připravit na budoucí trh práce, o němž nevíme, jaký bude? „Na jedné straně stoupá důležitost tvrdých znalostí, především těch technických, zároveň ale budou ve světě práce více než kdy dříve potřeba měkké dovednosti – komunikace, spolupráce, řešení problémů, adaptabilita, vytrvalost, a hlavně schopnost učit se v neustále se měnícím prostředí nové věci. Právě učenlivost považujeme za klíčovou kompetenci budoucnosti. Jenom ten, kdo se bude umět přizpůsobit rychlým změnám na trhu práce a naučí se používat nové technologické a digitální postupy, bude v budoucím pracovním světě úspěšný,“ podotýká manažer z ManpowerGroup.
Investice do budoucna
Děti by si na konci školy měly uvědomit, že jsou na začátku své pracovní kariéry. Na řadu pak přichází další fáze – učení v praxi.
„Důležitější než příjem dnes je co nejlépe nastartovat a nasměrovat kariéru do budoucna. První zaměstnání bych bral jako investici do budoucí spokojenosti a pocitu osobní realizace. Prvotní je v této životní fázi sbírat zkušenosti, a směřovat tak k ideálnímu zaměstnání, to většinou nelze uskutečnit hned napoprvé,“ vysvětluje Halbrštát. Vysněný obor si mladí mohou vyzkoušet na stáži nebo na brigádě. „Je mnoho možností, jak zkombinovat alespoň základní nutný příjem a přímé kariérní směřování. Chce to v uvažování trochu kreativity a cílevědomosti,“ dodává odborník.
