Je váš šéf pohodář, či depkař? A jak s ním vyjít na dálku?

Kdo by si občas rád neodpočinul od svého šéfa! Podobně je na tom i druhá strana. V období protipandemických opatření si tohoto „vztahu na dálku“ užili dosyta i ti, kteří doposud home office ostatním záviděli. A po několika týdnech začalo být leckde dusno.

Vedoucí, který má obvykle své podřízené na dohled své prosklené kanceláře, zůstal náhle ve vlastním obývacím pokoji sám jen s notebookem. „Když mi asi druhý den nařízené home office do půl desáté ráno nikdo z kolegů neodpověděl na mail, který jsem posílal v pět odpoledne předchozího dne, začal jsem se obávat, že to prostě nezvládneme,“ říká Ondřej, který řídí patnáct pracovníků auditorské firmy. 

Ještě ten den si sezval všechny podřízené na konferenční hovor, kde si vše vysvětlili. „Stačilo nastavit pravidla – kdo, kdy, kde. Po týdnu si to sedlo. A troufám si tvrdit, že dobrá polovina týmu dělá intenzivněji než před uzavřením kanceláří,“ všiml si vedoucí auditorů.

Minulé měsíce ukázaly, že práce z domova je obrovská změna v myšlení lidí. „Vypadá to jako pohoda, ale rozhodně není. Zaměstnanci potřebují často podporu vedení, protože na home office má člověk pocit svobody, ale často ztratí pojem o čase a nakonec pracuje i večer. To by dobrý šéf měl vědět a měl umět pomoci všem nastavit pracovní rytmus a priority, které budou dávat smysl,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.

Šéf jako dozorce

Každý šéf ví – a to aniž prošel nějakým školením – že v týmu pracuje s různými typy lidí. Některé podřízené je potřeba krotit, jiné zase povzbuzovat. V některých případech je nutné zvednout hlas, v jiných zase odměny. A tento způsob řízení je nutné přenést i do práce na dálku. 

„Nemáte možnost se s lidmi potkat na chodbě, v kanceláři nebo na obědě, a proto je důležité si najít jiný způsob, jak s kolegy udržovat kontakt a předávat informace. Ve firmě jsme zavedli pravidelné středeční ‚Otázky a odpovědi‘, kde jsme vždy transparentně informovali o aktuální situaci. A zároveň kdokoliv se mohl na cokoliv otevřeně zeptat. A nejednou padla otázka: Budete propouštět?“ připouští i horké chvilky Jiří Mach ze společnosti Enehano Solutions.

Mluvit, mluvit a ještě jednou mluvit s podřízenými. To je nejčastější rada šéfů, jak dosáhnout v online práci úspěchu.

„Dobrý šéf musí dát svému týmu vedenému na dálku jasnou představu o tom, jaký má pracovní týden řád. Týká se to například pravidelných porad. Aby zaměstnanci měli přehled o všem, nač jsou zvyklí z kanceláře,“ přidává radu Tomáš Surka ze společnosti Quanta.

Jak nastavit kontrolu, když to nejde pouhým okem

„Dobře fungující firma má nastavené Key Performance Instigators neboli parametry, kterých má daný pracovník dosáhnout, a které se na pravidelné bázi hodnotí. To by mělo fungovat i při řízení na dálku. Jsou sice programy, které mohou sledovat zaměstnance ‚co dělají‘, ale je to za hranou etiky i elementární důvěry. Pokud daný zaměstnanec nefungoval, když byl v kanceláři, o to míň bude fungovat z pohodlí domova,“ poznamenává Barbora Tomšovská z headhunterské firmy Touchdown.

Pokud má manažer potřebu neustále své lidi kontrolovat, nevěstí to nic dobrého. Buď má problémy sám se sebou, nebo s týmem. „Pokud někdo takové obavy má, asi mu v týmu chybějí lidé, na které je spolehnutí,“ míní Tomáš Surka.

Stanislav Petříček z TP Consulting rozděluje šéfy na dálku jednoznačně na dva typy: „Pokud jste šéfem, který s podřízenými probere priority, zbytek nechá na nich a jsou zvyklí takto fungovat, tak je toto období pracovně naprosto ‚na pohodu‘. Pokud jste typem šéfa, který naopak pracuje v detailu se všemi a potřebuje být ‚u toho‘, tak máte neřešitelný problém. Takzvaná Depka párty.“

Volnost jako příležitost

Zkušenosti šéfů firem z koronavirové odstávky ukazují i jinou zajímavost. Mnozí jejich podřízení, které doposud považovali za průměrné pracovníky, najednou pookřáli a předvádějí, co v nich je.

„Lidé mají rádi, když mohou nadřízenému ukázat, že jsou ‚k něčemu‘ a že zastávají svou pozici nebo funkci na pravém místě. Má rozhodně smysl to vyzkoušet, volnost vždy bude velkou motivací k práci,“ myslí si zakladatel Konopných lékáren Jiří Stabla.

Jak tedy nastavit ten správný režim? „Aby mohl šéf na dálku vůbec fungovat, měl by své lidi vést, ne řídit. Nediktovat jim úkony, které po nich požaduje, ale naopak je rozvíjet, vždy se jich ptát, jak by to udělali oni, jaký mají nápad, jak by situaci řešili. Pak vám nebudou bezradně volat pětkrát denně a na všechno se ptát, naopak budou časem fungovat jako samostatné jednotky a nebudou se bát leccos sami rozhodnout,“ říká Karel Pilař, obchodní ředitel společnosti Colop, největšího výrobce razítek v Česku.

Podle něj se tak z doposud nesourodého týmu může stát kolektiv sebevědomých jedinců, kteří se ani nebojí občas udělat chybu, a ne loutek. 

„Někdo ze šéfů by se mohl strachovat, že když bude tým fungovat na dálku, lidi se budou flinkat, zneužívat poskytnuté svobody. Já ale vždycky říkám, že s takovým člověkem ztratíte maximálně dva měsíce, déle ne. Nebojím se riskovat a do lidí investovat svou energii. Lepší je se třeba i několikrát spálit než přijít o kvalitního člověka, který vyžaduje určitou autonomii a svobodu v práci,“ doplňuje Karel Pilař.

Důvěra je důležitá i v případě, kdy nejde vše hladce. „Dojde-li na excesy, musí se vysvětlit a neměly by se opakovat. A v tom je klíčová úloha šéfa, aby takové případy citlivě posoudil a podle toho se zachoval do budoucna,“ hodnotí Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny.