Jen titul neznamená, že vás čeká bohatství a sláva. Musíte také něco předvést

Můžete mít několik působivých zkratek za jménem i před ním, a přesto být chudý jako kostelní myš. A samozřejmě obráceně.

Jako důkaz, že zářná kariéra na žádném diplomu nestojí ani s ním nepadá, snadno poslouží třeba Bill Gates, který studia na univerzitě nedokončil, nebo Steve Jobs, který se svým systematickým vzděláváním praštil dokonce už na střední škole.

Medici a ti druzí

Samozřejmě – pracovat jako lékař byste bez studií medicíny určitě nemohli, podobně by vám nedovolili zastávat pozici soudce bez právnického vzdělání. Vedle těchto specifických oborů je ale řada těch, které své absolventy k žádné profesi přímo nepředurčují ani nezavazují. A není nic výjimečného, že se student politologie po škole věnuje marketingu, ekonom třeba herectví, nakonec i zmíněný lékař či právník může najít uplatnění například v médiích nebo cestovním ruchu.

Má to smysl?

Z uvedeného se může zdát, že pokud zrovna nechcete být neurochirurgem, předsedou Nejvyššího soudu nebo stavět města, jsou univerzitní studia ztraceným časem, tedy alespoň v cestě za kariérou. To je ale omyl.

Podle personalistů má vysokoškolský titul obecně uplatnění ve státní správě – školství, zdravotnictví, výzkumu a ve státních úřadech. V komerčním sektoru má sice váhu menší, ale i tam je v mnoha situacích nutný či vítaný.

Na inzerát získal práci snů. Moje kariéra by měla mít tři pilíře, říká

„Vysoká škola u nás není rozhodujícím požadavkem, zásadní význam mají zkušenosti, odbornost, přístup, a především motivace a odhodlání uchazeče. Kandidát s vysokou školou má však ve výběrovém řízení významnou konkurenční výhodu proti zájemcům pouze s maturitou. Ke vzdělání přihlížíme nejen u manažerských pozic, ale především u technických profesí, jakými jsou obchodně techničtí poradci, konstruktéři otvorových výplní nebo manažeři projektů,“ říká Jan Bek, HR ředitel společnosti VEKRA, největšího českého výrobce oken.

Skutečná cena titulu

O tom, že vysokoškolské vzdělání obecně svědčí o určitých kvalitách, vypovídá i fakt, že si je klade mnoho firem při hledání zaměstnanců jako požadavek, a to bez ohledu na zaměření studia. V čem tedy spočívá skutečná cena titulu?

„Pro zaměstnavatele znamenají vysokoškoláci několik přínosů. Zejména odborné znalosti, dále analytické a kritické myšlení, protože se při studiu učí pracovat s informacemi, analyzovat data a prezentovat výsledky. A také komunikační dovednosti – vysokoškolské vzdělání často rozvíjí schopnost psaní, prezentace a komunikace, studenti při něm diskutují a spolupracují v týmech. Předpokládané jsou i organizační dovednosti, neboť studium vyžaduje plánování a dodržování termínů,“ vypočítává Lenka Vokáčová, manažerka pro sociální odpovědnost ManpowerGroup.

Vysokoškoláky bereme, hlásí firmy. Také absolventi jdou na dračku

Tím výčet cenných schopností nekončí. „Vysokoškolské vzdělání je zpravidla i zárukou, že je člověk schopen pracovat s velkými objemy dat, pochopit podstatu složitých problémů, hledat a nalézat i neotřelá řešení a také učit se,“ dodává Jaroslava Šindelářová, HR manažerka Geis CZ.

Váha alma mater?

V současnosti už se stírají rozdíly mezi úrovní soukromých a státních vysokých a vyšších odborných škol, které byly v minulosti leckdy značné. Kvalita jednotlivých absolventů se liší spíše od konkrétní vzdělávací instituce.

„Soukromé vysoké a vyšší odborné školy se často specializují na konkrétní obory nebo programy, státní vysoké školy mají obvykle širší záběr. Rozdíly mohou být v objemu studia a jeho náročnosti, ale také v možnostech networkingu a kontaktu s dalšími studenty, účasti na projektech a praxích, možnostech studovat v zahraničí nebo publikovat,“ popisuje Lenka Vokáčová.

Trend: Při studiu pracuje. Rád bych ve firmě rostl, kam to půjde, říká

Jaroslava Šindelářová nabízí další srovnání: „V praxi rozdíl mezi absolventy soukromých a státních škol nevnímáme, spíše se setkáváme se zásadním rozdílem mezi absolventy českých vysokých škol a těmi, kteří studovali v zahraničí. Ti zpravidla bývají samostatnější, perfektně jazykově vybavení a s proaktivnějším přístupem k práci.“

Jakou barvu má váš diplom

Jde vám studium na vysoké či vyšší odborné škole jak psovi pastva a budete rádi, když se dopachtíte za cílovou pásku? Raději byste se nechlubili tím, jak probíhaly státnice? Zbytečně se nepodceňujte. I když jste nepatřili k premiantům, pořád máte pro trh práce vítané vlastnosti, a to vytrvalost a schopnost dotáhnout věci do konce, čelit problémům a nevzdávat se. Historie se neptá a vysvědčením se nikde chlubit nemusíte... Na druhou stranu, pokud jste absolvovali s vyznamenáním, nebuďte zbytečně skromní, na pracovním trhu jde o cennou devízu.

„Takzvaný červený diplom může mít pozitivní vliv na získání zaměstnání například v právním oboru, protože u jeho držitele lze předpokládat vyšší úroveň znalostí a analytických dovedností, které se v právnickém týmu hodí. I v oblasti medicíny a zdravotnictví může vyznamenání signalizovat vysokou úroveň výkonu. Ve finančnictví a bankovnictví pak schopnosti v oborech matematiky, statistiky, analýzy dat nebo finančního modelování,“ vysvětluje Lenka Vokáčová.

Vyšší vzdělání = vyšší mzda?

Závěr je jasný – personalisté i zaměstnavatelé jsou si kvalit vysokoškoláků dobře vědomi. Znovu je však nutné zopakovat, že vyšší vzdělání automaticky neznamená větší úspěch a ani vyšší plat, což bývá mylná představa zejména čerstvých absolventů.

„Ti jsou plní ideálů a myslí si, že mohou dělat cokoliv i bez potřebných znalostí a zkušeností. Jsou často sebevědomí a cítí stále silnější pozici a postavení na trhu práce. Jejich nároky na mzdy a podmínky spolupráce se zvyšují, nabízejí i očekávají flexibilitu. Podstatná je pro ně výše mzdy, benefity často vnímají jako samozřejmost. Jsou dynamičtí, nebojí se říci nahlas, co se jim nelíbí, a očekávají, že nastoupí do propracovaného systému,“ popisuje Jitka Kouba Součková z Grafton Recruitment. Trpělivost je ale i v tomto případě rozhodně namístě – pro kariérní vzestup i závratný plat nestačí představit se jako inženýr či doktor, je třeba i něco předvést.

Studium při práci aneb nabrat jiný směr

Možná jste již v minulosti vystudovali obor, který je na úbytě, možná se po letech právničiny cítíte vyhořelí… Někdy zkrátka může nastat čas změnit směr. Nebojte se, nebudete první ani poslední.

„To se samozřejmě může stát kdykoli během kariéry. A myslím, že se to bude dít stále častěji s tím, jak se proměňuje trh práce. V současnosti lze pozorovat například rekvalifikace směrem k IT pozicím, kde je po lidech obrovská poptávka,“ říká Martina Machová, HR ředitelka Sodexo Benefity.

Možná ale také zjistíte, že vám ve vaší práci vysoká škola chybí. I to je časté, jak potvrzuje mluvčí Uniqa pojišťovny Eva Svobodová: „Během zaměstnání si řada našich kolegů doplňuje vysokoškolské vzdělání. Je běžné, že se lidé octnou v pojišťovně, aniž by to původně zamýšleli, a práce se jim zalíbí. Jsou to například technické profese nebo analytici. Ti si při práci dodělávají ještě vzdělání se zaměřením na finanční služby a pojišťovnictví. Je to způsobeno i širokým záběrem odvětví pojišťovnictví, jež opravdu potřebuje experty na nejrůznější oblasti.