V první řadě chtějí sociální demokraté prosadit pět týdnů dovolené, a to ještě do říjnových voleb. „Další ambicí ČSSD je zkrátit pracovní dobu,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Chci kratší pracovní týden a pět týdnů dovolené, říká Maláčová |
Týdenní pracovní doba by se podle ní měla zkrátit na 35 hodin, cílem by měl být čtyřdenní pracovní týden. „Automatizace a digitalizace naši společnost změní. Stát na to bude muset reagovat,“ zmiňuje Jana Maláčová.
Pracovníci by měli dostávat mzdu ve stejné výši. Kratší pracovní týden podle Maláčové prospěje kvalitě života i zdraví. „Zkrácení pracovní doby nemá vést ke snížení mzdy. Pojďme debatovat o tom, jestli bychom neměli pracovat méně, protože díky robotizaci bude práce ubývat, a protože díky tomu budeme zdravější a spokojenější, a tedy i produktivnější, budeme mít lepší nápady,“ doplňuje Maláčová.
Politoložka a vědecká pracovnice organizace Friedrich-Ebert-Stiftung Kateřina Smejkalová s jejím tvrzením souhlasí. „V následujících dvou desetiletích by se mohlo až třicet procent pracovních míst ztratit a teprve postupně být nahrazeno jinými pracovními místy,“ tvrdí. Podle ní by čtyřdenní pracovní nástroj byl vhodný prostředek k tomu, aby se lidé na zbývajících pozicích stihli vystřídat.
Nápady ohledně čtyřdenního pracovního týdne se v České republice neobjevují poprvé. Například v roce 2018 před volbami do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu představilo ČSSD svůj spot „S námi přijíždí kratší pracovní doba za stejné peníze.“
Ekonomové jsou skeptičtí
Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, jsou však úvahy o zkrácení pracovního týdne relevantní v zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti, zaměstnanci by pracovali kratší dobu a bylo bych jich potřeba více.
„Na druhé straně lze očekávat, že by zaměstnanci dostávali menší výplaty. Mnozí by to řešili tím, že by si našli druhé zaměstnání, takže celková míra nezaměstnanosti by zřejmě klesala méně, než si zastánci zkrácení pracovní doby myslí,“ říká.
Štěpán Křeček hlavní ekonom BH Securities
V zemích, jako je Česká republika, kde firmy mají problémy s hledáním zaměstnanců na neobsazené pozice, by zkrácení pracovní doby podle něj vedlo k výrazným ekonomickým ztrátám. „Na konci ledna 2021 nebylo obsazeno 325 tisíc pracovních míst. Kdyby došlo ke zkrácení pracovní doby, počet neobsazených pracovních míst by pravděpodobně narostl. V důsledku toho by se snížil celkový produkt, který by byla schopna vyprodukovat česká ekonomika,“ vysvětluje Křeček.
Chcete mít kratší pracovní dobu? Najděte si práci na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
Rovněž upozorňuje na studie spojené s měřením produktivity zaměstnanců, které podle něj nelze považovat za relevantní. „Většinou se jedná o krátkodobé pokusy, kdy lidé vědí, že je jejich produktivita měřena,“ říká Křeček a dodává, že prvotní fáze nadšení po delší době opadne a produktivita klesne.
Jsou i důležitější věci
Podle ekonoma Daniela Münicha Česku rozhodně nic neunikne, pokud si počká, až čtyřdenní pracovní týden zavede většina vyspělejších zemí Evropy. „Na Česko navíc čeká velmi dlouhý seznam mnohem důležitějších a dlouhodobě nedělaných „domácích úkolů“, kterými by se mělo začít,“ říká Daniel Münich.
Zmiňuje například důchodovou a daňovou reformu, vytvoření systému finanční podpory studia na vysokých školách, obrovskou zátěž společnosti exekucemi nebo slabé výsledky společenských věd. „Odvádět pozornost od těchto věcí k zavedení čtyřdenního pracovního dne může jen někdo, kdo je ideově mimo realitu anebo někdo, kdo chce odvést pozornost od vládního selhání,“ doplňuje.
Zatím na to česká ekonomika nemá
Čtyřdennímu pracovnímu týdnu není nakloněn ani Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády. Podle něj na čtyřdenní pracovní týden v plošném provedení česká ekonomika nemá. „Ať si jej firmy zavádějí jednotlivě, uznají-li to za vhodné a ziskové. Ať si klidně zavedou i třídenní týden. Ale nelze zavádět takové opatření plošně a firmám jej dekretovat,“ říká.
Jak doplňuje, Česko je země skladníků a pomocných dělnic. „Průměrný pracant u nás namaká ročně o čtyři sta hodin víc než jeho protějšek v Německu – s vyhlídkou, že ještě jeho vnuci budou za Němci mzdově zaostávat. Máme sice v evidenci úřadů práce naší donedávna přehřáté dílenské ekonomiky víc než 325 tisíc volných pracovních míst, ale na skoro 90 procent z nich není třeba ani maturity,“ dodává Kovanda.