Každý rok ve škole se počítá, ukázala studie práce. Přadlák ale moc šancí nemá

Detailní analýzu provedl Úřad práce ČR společně s datovým týmem ministerstva práce a sociálních věcí. Ve studii statistici sledovali absolventy jednotlivých škol dva roky po jejich ukončení.

„Z uchazečů o zaměstnání jsme vybrali absolventy s úspěšným ukončením soustavné přípravy na povolání v letech 2022 až 2023, a to se stupněm vzdělání od nižšího středního až po doktorské. Díky úspěšně ukončenému studiu známe jednak obory vzdělávání, tak také název školy,“ popisuje metodiku František Nový, který vede tým pokročilé analytiky na ministerstva práce.

Ze statistik vyplývá například to, že jakékoli pokračování ve vzdělání po základní škole zlepší pozici uchazeče na trhu práce o více než padesát procent. Nejtěžší startovací pozici tak mají ti, kteří skončí základním vzděláním a dál nepokračují. Podle studie je téměř 37 procent z nich nezaměstnaných déle než devět měsíců.

Bez praxe? Na místo zapomeňte. Na trhu práce pro čerstvé absolventy přituhuje

Šance na uplatnění se ještě zvyšují s dokončeným středním vzděláním, a to o zhruba 75 procent oproti těm, kteří vychodili pouze základní školu. Podle studie jsou absolventi středních škol ohroženi pouze devítiprocentním rizikem nezaměstnanosti. To znamená, že 91 procent absolventů střední školy si najde zaměstnání do devíti měsíců od ukončení školy.

I tady se však vyskytují zajímavé odchylky. U výučních oborů s maturitou evidují úřady práce jen necelých osm procent dlouhodobě nezaměstnaných. Nejméně jsou dlouhodobou nezaměstnaností ohrožení absolventi oborů jako je obrábění kovů (včetně CNC), elektrotechnici nebo opraváři strojů. Důvodem je jejich permanentní nedostatek.

Vybrali jsme si špatnou školu, lituje na konci střední školy třetina studentů

„Vzhledem k silné průmyslové orientaci domácí ekonomiky pracovníci na pozice obráběč kovů, elektrotechnik či opravář strojů tradičně chyběli,“ říká Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky. V současné chvíli se ale tento trend může obrátit vlivem nižší výkonnosti domácího průmyslu, a je tak možné, že nezaměstnanost v těchto oborech stoupne.

Co může dělat každý

Naopak největší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti mají obory jako švadlena, prodavač, železničář, tkadlec nebo přadlák. U nich je podle studie podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů přes 30 procent. Důvody mohou být různé.

„U profesí jako tkadlec a přadlák to může být způsobeno poklesem textilního průmyslu v České republice,“ vysvětluje Petr Douda, tiskový mluvčí společnosti Randstad Česká republika. U pozice jako železničář může jít o nadbytek absolventů, případně o regionální rozdíly v poptávce po této profesi. Důvodem ale může být i fakt, že některé z těchto pozic jsou velmi snadno obsaditelné.

„Dnes je snazší, aby je vykonávali i lidé nevyučení v tomto oboru. Prodavačku/prodavače může dělat i absolvent/ka jiného oboru a tedy absolvování takového oboru není nutně výhodou,“ říká Tomáš Pavlíček ze společnosti Atmoskop.cz

Studie také poukázala na fakt, že absolventi gymnazijních oborů, kteří následně nepokračují na vysokou školu, mají pro získání práce horší předpoklady než absolventi odborného středního vzdělání. Mezi absolventy středních odborných škol s vyučením je tak paradoxně méně dlouhodobě nezaměstnaných než mezi absolventy gymnázií, kteří už ve studiu nepokračují.

„Absolventi specializovaných škol mají větší šanci na uplatnění než absolventi gymnázii, která jsou pojata spíše jako příprava na studium na vysoké škole než na nástup do zaměstnání. Což je ale podle mého názoru v pořádku,“ vysvětluje Jana Steckerová. To však může být pro absolventy gymnázia překážkou, pokud se rozhodnou na vysokou školu nepokračovat.

Odborníků na chemii je nedostatek, loni jim tak výrazně vyskočily mzdy

„Já sama jsem po gymnáziu ihned pracovala, než jsem se později rozhodla pokračovat ve studiu na vysoké škole. Dodnes si pamatuji pocity, že umím vše a nic zároveň. Chyběla mi hlubší znalost nějaké konkrétní oblasti,“ popisuje svou zkušenost personalistka společnosti Shoptet Martina Suchomelová.

Výhoda vysoké školy

Nejlepší šanci na uplatnění pak mají podle analýzy ti, kteří dokončí i vysokou školu. Ta je také pro řadu pracovních pozic stále nutností. „Vystudovaná vysoká škola může v některých oborech stále hrát zásadní roli a bez ní ani vysněnou práci nezískáte – například v medicíně, architektuře, právu nebo na některých finančních pozicích,“ vysvětluje Suchomelová.

Za nezaměstnaností po absolvování studia ale mohou stát i další faktory. „Záleží na místním trhu práce. Navíc je přirozené, že člověk na začátku kariéry dělá více změn – jak získává praxi a zkušenosti, může rychleji růst. Prostě být nezaměstnaný nevadí, pokud to netrvá moc dlouho,“ říká Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR.

Zejména dlouhodobá nezaměstnanost je však pro budoucí kariéru velmi riziková. „Je důležité, aby absolvent nebyl nezaměstnaný příliš dlouho. Pak totiž ztrácí pracovní návyky a klesá šance, že si najde dobrou práci,“ myslí si Krištof. Většina absolventů si podle něj najde práci přibližně do tří měsíců od ukončení školy. Je to dáno i tím, že trh má o mladé absolventy zájem. „Pokud ale hledání trvá déle než devět měsíců, už je to zvlášť u mladých lidí riziko,“ uzavírá Daniel Krištof.