Kdo vydělává v IT nejvíce? Některé profese běžně přes 50 tisíc korun

Z teenagera, kterého zaujaly PC hry a chodí do IT kroužku, ještě neroste žádný profesionál. Alespoň ne hned. Podle dat z analytické platformy WebMedea, která od loňského podzimu do letošního září zaznamenávala hledaná slova z internetových vyhledávačů Google a Seznam, je poptávka po středních školách ze zaměřením na informační technologie či počítačovou grafiku v porovnání s jinými obory jen velmi malá.

„Žebříček hledanosti vedou ekonomické střední školy následované sportovními školami,“ uvádí za tým WebMedea services Michal Rost. Školy se zaměřením na IT vyhledá měsíčně v průměru 1 500 lidí, podobný počet hledání mají například ekologicky zaměřené školy. „Zajímavostí je, že hercem se chce měsíčně stát přibližně tisíc studentů,“ přibližuje další výsledek Michal Rost.

Kdo naopak střední školy nedočkavě obchází, jsou firmy, kterým IT odborníci chybějí. „Uchazečů o studium na naší škole přibývá každým rokem o deset procent, stále máme z čeho vybírat. Obecně se ale nedostatek specialistů v IT neustále prohlubuje. Poptávka po našich absolventech stoupla v posledních pěti letech více než desetinásobně,“ říká Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze.

Rychlé peníze

Je běžné, že učňové v lukrativních oborech vydělávají slušné peníze už ve druhém či třetím ročníku, středoškoláci takové příležitosti nemají. S výjimkou právě studentů v informačních technologiích.

Na rozdíl od svých vrstevníků, kteří chodí po brigádách v restauracích a call centrech, si je většina studentů IT schopna vydělat ve svém oboru ještě před maturitou. „Naši studenti jsou si své ceny vědomi a už na škole mnozí zakládají vlastní firmy, například na tvorbu webových stránek. Dnes naši studenti chodí na praxe do firem bývalých absolventů,“ poukazuje ředitel Vodička. 

Co firmy od studentů chtějí? Hlavně všestrannost. Kvůli nedostatku ajťáků je pro firmy výhodnější „vychovat si studenta“ než hledat hotového specialistu na danou pozici. I juniorům už nabízejí externí spolupráci či práci na dálku a ani nevyžadují, na rozdíl od jiných oborů, předchozí zkušenosti.

„Sázka na univerzálnost se nám vyplácí – potvrzují to jak zaměstnavatelé, tak i naši absolventi v praxi. Učíme informační technologie jako celek, protože grafik může tvořit weby a webař by měl ovládat základy grafiky a rozumět i databázím, které za webem stojí. V IT zkrátka souvisí všechno se vším. Programátor musí umět programovací jazyky a zároveň se orientovat v grafických programech nebo ovládat počítačové sítě, v nichž se běžně programuje,“ vysvětluje Vodička.

Kameníkem IT je vývojář

Přestože se na první pohled zdá, že firmy potřebují jakéhokoliv ajťáka, jsou profese, které jsou žádanější a často i třikrát tolik placené než jiné.

Největší sousto obecně jsou pro firmy vývojoví pracovníci. Vývojář či developer vytvářejí software pomocí programovacích jazyků. „Vývojářské pozice tvoří 40,8 procenta celkové poptávky na pracovním trhu IT. Mezi nejžádanější technologie patří PHP, Android a Java,“ dodává Michal Rost. Podle něj tak žádný student neprohloupí, pokud se zaměří na webové technologie, mobilní platformy a podniková řešení.

Průměrně si vydělají kolem 50 tisíc hrubého měsíčně, ale to neznamená, že jejich plat nemůže být i dvojnásobný. „Platy jsou vyšší zejména v Praze,“ uvádí Jan Silber, jeden ze zakladatelů pracovního portálu Jobstack.it.

Podobný obnos se v průměru přikutálí IT analytikům, kteří s vývojáři těsně spolupracují. „Starají se o firemní informační systém, případně o informační systém klienta, důkladně analyzují procesy, hledají ta nejvýhodnější řešení a podávají návrhy na zlepšení,“ přibližuje profesi Jan Silber.

Podle údajů pracovního portálu Profesia.cz patří mezi nejlépe zaplacené profese pozice IT architekta a produktového manažera. Průměrný plat na této pozici dosahuje 78 tisíc hrubého. Náplň práce architekta bývá obvykle natolik široká a v mnohých firmách odlišná, že je těžké ji obecně popsat. Jeho role je důležitá jak u budování, tak u samotného provozu systémů.

Oproti tomu produktový manažer je pozice ryze řídící, má na starosti posouvat projekt kupředu. „Lidé ve vůdčích pozicích si pochopitelně přijdou na nejvyšší platy, výjimkou nejsou šesticiferné částky,“ představuje Silber.

Nejméně zaplatí správcům

I v informačních technologiích existují pozice, které si sice pořád vedou platově dobře a dosahují minimálně českého průměru, přesto nijak nevyčnívají nad jiné obory. Patří mezi ně webmasteři, správci počítačových sítí či servisní technici. „Zkrátka lidé, kteří se starají o to, aby vše běželo, jak má. Sami odstraňují drobné poruchy a udržují vše v chodu,“ vysvětluje Jan Silber.

I když v oblasti IT patří mezi méně placené, vynahrazuje jim to veliká poptávka po jejich práci. Často tak „melouchaří“ i mimo svoji hlavní pracovní činnost, takže se mohou dostávat k zajímavým částkám.

Bezpečnost jde dopředu

Kdo bude v nejrychleji se měnícím oboru na vrcholu za pět deset let, se těžko odhaduje. To, co zpočátku vypadá jako sci-fi, rychle zevšední a firmy zavádějí další novinky.

„Svět informačních technologií se mění neuvěřitelnou rychlostí a spoustu původně malých startupů jako Facebook, Uber, Airbnb změnilo svět během pár let. Technika je daleko, možná dál než společnost. V budoucnu půjde o adaptaci na nové technické možnosti a jejich efektivní využití. Sdílená ekonomika, sdílené služby, autonomní řízení vozidel a například bitcoin a možná změna bankovního světa, to budou témata budoucnosti,“ odhaduje Stanislav Petříček ze společnosti TP Consulting.

Mnohé lze odhadnout také z poptávky i nabízených platů. Podle portálu Profesia.cz patří za letošních devět měsíců mezi nejlépe placené IT specialisty ti na bezpečnost. Kyberobrana patří podle odborníků mezi témata budoucnosti, stejně jako cloudová prostředí pro úschovu dat nebo umělá inteligence. „Platy jsou v těchto odvětvích nadprůměrné a stále zaznamenáváme jejich růst. Poptávka je nejen po kvalifikovaných odbornících, ale také po lidech, kteří umějí pracovat v týmech, komunikovat a dokážou souznít s firemní vizí. Právě takových lidí si zaměstnavatelé cení nejvíce,“ poznamenává Jan Silber.