„Už nechci pracovat v pátek,“ říká Sören Fricke, spoluzakladatel společnosti Solidsense, která se zabývá plánováním akcí. „Pátek se vlastně stal třetím dnem víkendu. Pracujete jen tehdy, když nemáte jinou možnost,“ dodává. Jeho společnost Solidsense je jednou ze pětačtyřiceti firem, které se zúčastnily šestiměsíčního zkušebního experimentu. Během něj zaměstnanci pracovali méně hodin, ale stále dostávali plnou výplatu.
Podle zprávy, kterou organizátoři pokusu zveřejnili 18. října, nakonec 73 procent účastníků prohlásilo, že jsou připraveni tuto změnu zavést natrvalo nebo experiment prodloužit.
Britské firmy si čtyřdenní pracovní týden chválí. Polovina ho zavedla natrvalo |
Experiment v Německu je druhým největším projektem, který organizuje novozélandská skupina 4 Day Week Global. Za sebou již má testy v Portugalsku, Jihoafrické republice a Velké Británii. Při tom německém se organizace spojila s univerzitou v Münsteru a berlínskou poradenskou firmou Intraprenör.
Co Německo potřebuje?
Výsledky testu potvrdily, v co účastníci doufali. Kratší pracovní týden zlepšil fyzické zdraví a duševní pohodu zaměstnanců. Výhody ale viděli i zaměstnavatelé: 70 procent z nich uvedlo, že po přechodu na čtyřdenní pracovní týden bylo snazší získat pracovníky, což je v zemi, kde si mnoho odvětví stěžuje, že intenzivní přetahování o talenty zvyšuje náklady, značný přínos.
Němečtí výzkumníci, kteří se na studii podíleli, se rozhodli provést přísnější studii než ty, které společnost 4 Day Week Global uskutečnila v jiných zemích. Použili vzorky vlasů k měření hladiny kortizolu, hormonu uvolňovaného v reakci na stres, a analyzovali údaje shromážděné pomocí chytrých hodinek, které ukázaly, že zaměstnanci spali v průměru o 38 minut týdně déle a zvýšili svou fyzickou aktivitu. Výzkumníci také provedli se zaměstnanci více než 600 rozhovorů a porovnali výsledky s kontrolními skupinami v rámci společností, kde se výzkumu nezúčastnili všichni zaměstnanci.
Německo spouští projekt čtyřdenního pracovního týdne. Lobbují za něj odbory |
Ne všechny podniky však zkušebním procesem prošly. Dva z nich odstoupily přibližně v polovině, jako důvod uvedly ekonomické potíže. Ty však nemusely nutně souviset se zkrácením pracovní doby nebo nízkou podporou zaměstnanců. Ze zbývajících podniků se 20 procent rozhodlo vrátit k pětidennímu standardu. To je větší podíl než v pilotních projektech v jiných zemích.
„Neměli bychom měli říkat, že Německo potřebuje čtyřdenní pracovní týden pro všechny podniky,“ říká Julia Backmannová, výzkumnice z univerzity v Münsteru, která studii vedla. „Ale vidím to jako přínos pro organizace, které by mohly chtít něco udělat pro své zaměstnance nebo pro svou vlastní atraktivitu jako zaměstnavatele,“ dodala.
Ekonomická výhoda
Zjištění přicházejí pro německé podniky v nepříjemnou dobu. Podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg zažívá největší evropská ekonomika mírnou recesi kvůli kombinaci několika faktorů, k nimž patří přerušení dodávek levného ruského plynu, neuspokojivá exportní poptávka z Číny a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Průmyslový tahoun Volkswagen AG, tedy největší výrobce automobilů v zemi, varoval, že možná bude muset poprvé zavřít továrny ve své zemi.
Významní představitelé podnikatelské sféry a vlády před širším zavedením čtyřdenního pracovního týdne varovali. Ministr financí Christian Linder například prohlásil, že méně práce ohrožuje prosperitu země. Generální ředitel Deutsche Bank AG Christian Sewing uvedl, že země se musí připravit na to, že bude pracovat více a tvrději. Je naopak zastáncem prodloužení pracovního týdne.
Méně stresu a vyhoření. Firmy zkoušejí čtyřdenní pracovní týden |
Zaměstnanci společnosti Solidsense s tím ale nesouhlasí a jejich šéfové také ne. Od března je kancelář firmy ve Stuttgartu v pátek téměř prázdná. Kratší pracovní týden umožnil 18 zaměstnancům společnosti chodit do posilovny, trávit více času s rodinou nebo se věnovat svým koníčkům. Dokonce i sám ředitel firmy se ke svému vlastnímu překvapení dokázal většinu pátků věnovat svému koníčku – opravování historických automobilů. Přesto podnik očekává, že letos zaznamená 40procentní nárůst tržeb.
Co není, může být
Naopak Pro společnost Eurolam, výrobce oken se sídlem ve Wiegendorfu, se přechod na nový systém nevydařil. Ředitel společnosti Henning Röper říká, že byl zpočátku nadšený z nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání, a to jak z hlediska kvality, tak i kvantity. „Najednou jsem si mohl dovolit luxus odmítat lidi, což bylo v předchozích letech nepředstavitelné,“ říká.
Nicméně v průběhu procesu začal Röper pozorovat i stinné stránky. Zkrácený pracovní týden ztěžoval rozvrh pravidelných zakázek a způsobil neočekávané práce, jako je například oprava vadného zboží, které zákazníci reklamovali. Podnik dokonce zaznamenal nárůst absencí zaměstnanců, protože si více lidí bralo nemocenskou.
Nový Zéland má recept, jak nakopnout ekonomiku: čtyřdenní pracovní týden |
„Když jsme zaměstnancům oznámili, že se vracíme k pětidennímu pracovnímu režimu, lidé byli zklamaní.“ říká Röper. Poznamenal však, že nejdéle sloužící zaměstnanec ve výrobě označil čtyřdenní zkušební dobu za nejlepší věc, která se mu v kariéře přihodila.
Ve společnosti Eurolam jsou pracovníci opět v práci pět dní v týdnu, i když mají možnost odejít v pátek dříve, pokud odpracují potřebný počet hodin. Šéf Röper říká, že stále hledá nový pracovní model. „To, že to nefunguje teď, neznamená, že by se člověk měl zavírat před novými cestami,“ uzavírá podle Bloombergu.
Hledáte lepšího zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
