Slušně se odít a stihnout odejít včas na pracovní pohovor je hračka oproti tomu, co museli zvládnout zájemci o práci v letošním roce. „Na online pohovorech je vidět, že je více lidí, kteří se učí za pochodu pracovat s technikou. Takže běžné bývá, že respondent neumí zapnout mikrofon nebo kameru nebo zvolí nevhodné pozadí,“ popisuje František Boudný z personální agentury Předvýběr.cz.
Hledáte práci? Navštivte pracovní portál jobDNES.cz a vyberte si z aktuálních nabídek |
Proto není divu, že obléci si na sebe něco formálnějšího je leckde až na posledním místě. „Pro nábor kolegů využíváme videodotazníky, kde kandidát odpovídá na předem nadefinované otázky. Na jednoho ze zájemců při nahrávání poslední otázky zazvonil pošťák, kandidát se lekl a trhl sebou, všeho nechal, vstal a odběhl od počítače. To by nebylo takové faux pas, kdybychom všichni neviděli jeho pyžamové kalhoty, které si oblékl k formální košili. Nakonec se stihl ještě v časovém limitu vrátit a videodotazník nám poslal. I když nás moc pobavil, nakonec se naše profesní očekávání nepotkala,“ vypráví Iveta Hutníková z náborové aplikace Lusk.
A i když se podaří nakonec vyladit outfit, techniku i design místnosti, může všechno zhatit jedno špatné ukliknutí.
„Kolegyně ve svém volném čase trénuje malé gymnastky. V této době trénuje online a používá k tomu firemní místnost pro videokonferenci. Jaké bylo asi překvapení jednoho kandidáta, když se nešťastnou náhodou připojil místo na pohovor na online trénink deseti malých gymnastek. Vše bylo rychle vyjasněno. Kandidát přešel do jiné online místnosti a dnes je naším kolegou,“ usmívá se Lukáš Cirkva z BCV solutions.
Na druhou stranu – když to stojí tolik námahy a vše se propojí, tak jak má, ti odvážnější uchazeči o práci se nezdráhají udělat personalistovi online prohlídku bytu nebo se pochlubit knížkami v knihovně. Občas si o to řekne i sám. „Nad pohovkou máme pověšený rodokmen, který dostala babička k narozeninám. Personalistu zaujal, a tak jsme si po pohovoru dalších deset minut vykládali o bádání na matrikách,“ vypráví pobaveně sedmatřicetiletá knihovnice Barbora.
Letos bez chemie těla
Zatímco kandidáti bojovali s technikou, personalisté zase se zažitými postupy. „Pozitiva vidím pouze v ochraně zdraví a možná úspoře času, protože jinak se přes online pohovory ztrácí mnoho informací,“ míní Alena Kastelic, manažerka HR oddělení společnosti Arval.
Možná doposud ani sami recruité netušili, jak jim při práci s klienty budou chybět pohledy z očí do očí a pozorování, jak kandidát šoupe nohama nebo jak si nervózně mne ruce. „Přes Skype, Teams a další programy se prostě nikdy nepřenese chemie. Nikdy nevidíte uchazeče celého, nevidíte reakce očí na otázku, náklon těla. Někteří posluchači mají dokonce staženou inzerci položenou před sebou a odpovídají tak, aby se takzvaně vešli do popisu pracovní pozice,“ vysvětluje Zita Čížková ze společnosti M2C.
Těžké je to zvláště ve chvíli, kdy je personalista zvyklý vytvořit si úsudek ještě před podáním ruky. Leckdy už z prosté chůze rozpozná, jaký pracant přichází. „Stačí sledovat, jakým tempem se kandidát pohybuje, když jde do určené místnosti v budově na pohovor. Zpravidla u zdravých jedinců platí, že pomalí chodci i pomaleji pracují, rychlí chodci udržují vyšší tempo i při práci,“ prozrazuje Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny.
Zájemci o práci mají sice při online pohovoru výhodu „domácího hřiště“, může jim ale uniknout jiná důležitá věc, která často rozhodne, jestli nabízenou práci vůbec vezmou, nebo ne. „Když kandidát nepřijde na pohovor osobně, není schopen načerpat atmosféru společnosti, do které se hlásí, a zároveň i týmu, ve kterém by případně působil. To je něco jen velmi těžce přenositelného, avšak velmi důležitého. Z vlastní zkušenosti vím, jakou roli hrají první myšlenky a dojmy, které získáte při prvním kontaktu s danou společností. Ty mohou být často klíčové při rozhodování o dalším působišti,“ poznamenává Lucie Palečková z Moneta Money Bank.
Kočky a psi jsou u online pohovorů často
Řeč těla, posunky a grimasy všeho druhu leckde vynahrazovala přítomnost nejbližších u pohovorů. V nadsázce se dá říct, že personalisté dříve poznali jeho širokou rodinu než uchazeče samotného. Vedoucím či kolegům na poradách tak na obrazovce defilovaly děti, chůvy, dědečkové a babičky, partneři, ba i milenky. „Třeba teď docela nedávno se během pohovoru s kandidátem na práci najednou do záběru naklonila slečna a políbila ho se slovy: Čau lásko. Ale naše kolegyně se tvářila diskrétně, nijak to nekomentovala,“ popisuje jednu z úsměvných chvil František Boudný z personální agentury Předvýběr.cz.
Do svého soukromí dali letos nahlédnout i byznys partneři. „Nechtěně jsem letos poznal děti i manžele nebo manželky svých obchodních partnerů, kteří občas vletěli do záběru,“ říká Nikolas Pátek ze společnosti Colop.
Asi nejdéle z „nechtěných hostů“ vydrží u monitoru děti. „Pochlubí se svými kreativními výtvory či oblíbenou hračkou. Z doslechu vím i o situaci, kdy malý syn jednoho uchazeče pohovor uspíšil informací, že ‚tatínek nemá moc času, musíme jít stavět lego‘,“ říká Kristýna Králová z personální agentury Hays.
Nejvíce ale baví ty na druhé straně domácí mazlíčci. Především kočky si užívají, že mají své páníčky trvale doma, a tak se lehce stane, že občas ztratí i svoji pověstnou ostražitost. „Kandidát byl velmi zdvořilý, připravený, na pohovor se i formálněji oblékl, všechno probíhalo dobře, ale pak náhle v půlce hovoru s výkřikem odběhl od obrazovky. Asi dvě minuty se nic nedělo a už jsem se chtěla odpojit, když náhle přiběhl s kotětem v náručí. Chtělo prý vyskočit z třetího patra ven. Takže ptát se ho na to, jak řeší nečekané situace už nebylo třeba,“ směje se Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha.
„Poměrně často se stává, že do probíhajícího pohovoru zasáhnou domácí mazlíčci – obzvlášť pro kočky je klávesnice laptopu lákavá a zhusta na ni uléhají a odolávají jakýmkoliv snahám majitelů je z jejich blízkosti dostat pryč,“ poznamenává Kristýna Králová z Hays.
Ale aby to nevypadalo, že personalisté jsou nadlidé, kteří vědí, co se patří, a umí všechno nejlépe. I oni mají klienty, na které jsou zkrátka krátcí. Takové svoje strašáky.
„Měli jsme u pohovoru kandidáta, který byl až přemotivovaný. Mluvil rychle, dlouze a používal spoustu odborných zkratek, ve kterých se sám při monologu občas ztrácel. Na nic se nezeptal, vše mu bylo jasné. Takového kandidáta se pak recruiter i ‚bojí‘ zeptat na něco dalšího, aby se vyhnul další smršti monologu, kde se místo věcné odpovědi dozví vše od půdy až po strop,“ posteskla si Lucie Palečková z Moneta Money bank.
