Průměrná hrubá měsíční mzda roste. Zatímco před dvaceti lety byla 13,2 tisíce Kč, v roce 2007 překonala hranici 20 tisíc a v roce 2018 dosahovala téměř 32 tisíc korun. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). K nejlépe placeným profesím v Česku v roce 2018 patřili řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů a nejvyšší představitelé firem.
„Počátek roku 2020 se z hlediska mezd vyznačoval slabším růstem, který byl nejnižší od konce roku 2016. Údaje za 1. čtvrtletí 2020 však navazovaly na ekonomický vývoj předchozích dvou let, kdy růst kulminoval a pak postupně uvadal. Průměrná mzda (34 077 Kč) vzrostla nominálně ke stejnému období roku 2019 o 5 procent,“ uvádí ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Vinou vyšší inflace je ale reálný růst jen 1,4 %, což je nejméně od konce roku 2013. Podle Holého jsou ukazatele českého trhu práce v prvních třech měsících letošního roku ještě nepoznamenané protiepidemickými opatřeními. Dopady koronavirové krize se projevily pouze v průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin za březen.
„Nejvyšší absolutní průměrnou hrubou mzdu najdeme v informačních a komunikačních činnostech s úrovní 63 521 Kč. Druhou příčku má peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila na 60 595 Kč. Třetí příčku si pak s odstupem drží odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 56 778 Kč,“ doplňuje Dalibor Holý. Na druhé straně nejnižší mzdová úroveň zůstala v ubytování, stravování a pohostinství s 20 316 Kč.
Nejvyšší průměrnou mzdu (42 760 Kč) pobírají Pražané, naopak nejnižší mzdy mají lidé v Karlovarském kraji (29 687 Kč). Vyšší mzdy mají muži a lidé s vysokoškolským vzděláním.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, běžnou mzdovou úroveň lépe vystihuje medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mezd.
V 1. čtvrtletí 2020 byl medián 29 333 Kč, o 1 602 Kč a 5,8 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Desetina zaměstnanců ovšem pobírala výdělky pod hranicí 15 761 Kč, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 53 850 Kč.
Podrobnější přehled vývoje mezd najdete v grafech ve fotogalerii.
Zdrojem je Český statistický úřad a jeho publikace Česko v číslech
Zatím jen stagnace, časem i zvyšování mezd, odhadují odborníci
Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Randstad čeští zaměstnavatelé již v průběhu dubna a května museli přistoupit k celé řadě opatření, jejichž cílem byly úspory nákladů. V mnoha případech se týkaly právě zaměstnanců.
Přibližně každá desátá firma snížila zaměstnancům základní mzdu. Míra snižování mzdy se velmi lišila. Téměř třetině zaměstnanců, kterých se snižování týkalo, klesla mzda maximálně o 5 %, další třetině však o více než 30 %.
„Rozdíly jsou dané oborem a nastavením mzdy. Je zřejmé, že když se odebere pohyblivá složka obchodníkovi, bude jeho procentuální pokles mzdy o mnoho vyšší, než když se vezme bonus zaměstnanci kuchyně či výrobnímu dělníkovi,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel společnosti Randstad Jacek Kowalak.
„Jen 42 % ekonomicky aktivních lidí vydělávalo ke konci května stejně jako před krizí, u většiny takto zasažených lidí ale došlo spíše pouze k dočasnému snížení příjmů - ošetřovné, režim překážek na straně zaměstnavatele, dočasná ztráta zakázek u živnostníků, dočasné snížení mzdy nebo zrušení odměn,“ uvádí analytik pracovního trhu společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Najděte si lépe placenou práci na portálu jobDNES.cz |
Někteří lidé sice již ztratili část nebo celé příjmy z původní práce nastálo, výrazně častěji ale byli zasaženi živnostníci a ti, kteří pracovali v režimu dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti
Jste za svou práci náležitě a spravedlivě odměněni? Ověřte si v kalkulačce |
Námi oslovení odborníci se shodují na tom, že razantní změny v oblasti mezd zatím nepřicházejí a ani nepřijdou. „Zaměstnanci si o zvýšení mzdy v průběhu příštích měsíců určitě neřeknou a zaměstnavatelé nebudou platy sami ani zvyšovat ani snižovat,“ míní ředitel personální agentury Předvýběr.CZ František Boudný.
Sándor Bodnár z Hays předpokládá, že dojde k přirozenému snížení tlaku na růst mezd v důsledku vyššího počtu volných uchazečů na trhu.
S tím souhlasí i Tomáš Ervín Dombrovský, výhled do budoucna ale vidí optimisticky. „Dlouhodobě očekávám návrat k srovnatelné výši mezd jako před krizí. Myslím si, že ve výhledu zhruba roku, dvou mzdy opět mírně porostou, i když rozhodně ne tak rychle, jako v minulých letech,“ říká analytik a dodává, že řada domácností je nyní ve velkém finančním stresu a nemohou si dovolit dlouhodobě snížené příjmy, proto se tlak na jejich narovnání a postupné zvyšování relativně brzy vrátí.
Stagnaci mezd očekává i ředitel personálně-poradenské společnosti Quanta Tomáš Surka: „Je ale možné, že nedostatek zaměstnanců v oborech jako je logistika a e-commerce povede letos na podzim na těchto pozicích k navyšování mezd.“
K růstu mezd ale i podle něj časem musí dojít napříč všemi obory. „Až bude ekonomika na úrovni konce roku 2019, pak dá očekávat značný růst, protože bude třeba dohnat období stagnace mezd kombinované s velkou inflací,“ uzavírá Tomáš Surka.
