KOMENTÁŘ: Kdy si budou ženy a muži na trhu práce opravdu rovni?

I přes všechny pokroky, které byly do dnešní doby dosaženy, stále v oblasti genderové rovnosti existují významné bariéry, které je ještě třeba překonat. Jednou z nich je takzvaný fenomén skleněného stropu, tedy neviditelné bariéry, která brání ženám v dosažení vedoucích pracovních pozic.

V České republice je zastoupení žen v řídících rolích stále výrazně nižší než u mužů, ačkoliv ženy tvoří skoro dvě třetiny absolventů vysokých škol. Například průměrné zastoupení žen v dozorčích a správních radách velkých společností obchodovaných na burze je v tuzemsku jen 21 %. Podíl žen mezi majiteli firem je pouze 16 % a v představenstvech pak 23 procent.

Ve studii Global Gender Gap Report zkoumající genderové nerovnosti v klíčových společenských oblastech se Česko v roce 2023 umístilo na 101. místě ze 146 zemí. Toto umístění je jedno z nejhorších v Evropě, horší už je pouze Kypr. Povzbudivou zprávou alespoň zůstává, že se Česká republika může pochlubit jedním z nejvyšších zastoupení žen na manažerských pozicích v rámci zemí OECD.

Muži berou v průměru o 6 500 Kč více než ženy

Dalším významným problémem jsou mzdy. Zatímco v zemích jako Island a Norsko je rozdíl ve mzdách žen a mužů na stejné pozici jen zhruba pět procent, v České republice je to 13 %. Ve zdravotnictví, kde ženy tvoří skoro 79 % personálu, je to dokonce až 22 %. V roce 2022 takový rozdíl na výplatních páskách Češek tvořil až 6 500 Kč měsíčně.

Ačkoliv se toto číslo v posledních letech snižuje, stále představuje významnou bariéru, která ovlivňuje ekonomickou stabilitu žen. Vysoké náklady na péči o děti, které mohou dosáhnout až čtvrtiny rodinného příjmu, vytvářejí tlak na oba rodiče a nižší průměrná mzda u žen jej jen zvyšuje.

Nelze opomenout ani nedostatečnou podporu, které se ženám dostává po návratu z rodičovské dovolené. Neochota zaměstnavatele přizpůsobit pracovní podmínky tak, aby se ženy mohly znovu zapojit do chodu firmy, je u nás stále poměrně běžný jev. Přitom právě flexibilita nebo možnost práce z domova jsou důležitými aspekty, které mohou značně návrat do pracovního procesu usnadnit a urychlit.

Nezřídka se také stává, že zaměstnavatelé jejich původní pracovní pozici změní nebo zcela zruší, takže dotyčné bývají přesunuty na méně atraktivní místa, nebo dokonce propuštěny. Zapojení do pracovního procesu komplikuje i často nedostatečné zapojení otců do péče o děti a malá kapacita školek nebo sociálních služeb.

Nedostatek rovnosti v pracovních příležitostech má důsledky nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Z různých studií víme, že genderově vyvážené vedení firem může lépe identifikovat i kontrolovat rizika a být efektivnější. Zvýšené zastoupení žen také podporuje lepší komunikaci a dodržování etických standardů.

Je tedy více než vhodné, aby Česká republika podnikla kroky k co největšímu zmírnění těchto rozdílů. Zvýšení kapacit ve školkách, finanční zvýhodnění pracujících matek na rodičovské dovolené, větší zapojení otců do péče o děti nebo zavedení transparentní platové politiky a pravidelných auditů mezd jsou opatření, která by mohla k rozbití skleněného stropu pomoci.