KOMENTÁŘ: Na státní důchod se nespoléhejte. A po reformě už vůbec ne

Diskuse o důchodech patří tradičně mezi témata, která dokážou rozvířit emoce na politické scéně i mezi veřejností. Není to jinak ani nyní. Rozdílné názory mezi vládou a opozicí na to, jak by mělo být přistoupeno k penzím, se ale tentokrát zdají být ještě vyhrocenější než obvykle. Jen těžko lze v médiích přehlédnout debatu, která se točí převážně kolem zvyšování věkové hranice pro odchod do penze.

Důchody tvoří třetinu výdajů státu a je jasné, že celý systém I. pilíře je dlouhodobě neudržitelný. Příjmy z důchodového pojištění totiž již dnes nejsou schopny pokrýt výdaje na výplaty důchodů. J⁠⁠en pro představu: ztráta za rok 2023 činila podle ministerstva financí téměř 73 mld. Kč –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a dochází ke stále rychlejšímu stárnutí populace. Jakmile do důchodu odejde současná produktivní generace ve věku 45–49 let, nevyváženost příjmů a výdajů ve státní kase bude ještě markantnější.

KVÍZ: Víte, jak výhodně spořit na důchod a kam ukládat své peníze?

Vzhledem k jasnému demografickému vývoji v České republice nelze očekávat, že by se situace v budoucnosti zlepšovala. Zvyšování věku odchodu do důchodu se zdá být objektivně nevyhnutelné, nicméně tempo, kterým se má věk podle současného návrhu reformy zvyšovat, musí být zejména pro mladší generace depresivní. Dnešní pětadvacátníci mají odcházet do důchodu ve více než sedmdesáti letech a lidé kolem třiceti ve zhruba šedesáti devíti. K tomu se počítá také s pomalejší valorizací penzí.

Pro lidi, kterým je dnes řekněme pod pětatřicet, jde o jasný vzkaz: vaše předtuchy byly správné, celý život budete pracovat na důchody starších generací a vy se ho nedočkáte v takové hodnotě a pravděpodobně ani v takovém zdraví jako dnešní důchodci. Pokud se tedy chceme vyvarovat nouzi na stará kolena, nezbývá nám nic jiného než se na stát nespoléhat a na penzi se začít připravovat co nejdříve po vlastní ose.

Co vyplynulo z průzkumu

73 procent důchodců není spokojeno s výší svého starobního důchodu a třetina z nich by potřebovala alespoň 2 000–5 000 korun měsíčně, aby se jejich situace změnila. Většina z nich nemá ve stáří jiný zdroj příjmů, než jsou právě státní příspěvky a v důsledku toho jim v penzi scházejí peníze. Vyplynulo to z průzkumu Fondee.

Více než polovina respondentů uvedla, že mladší generace by se na státní důchod neměly spoléhat a že by se na stáří měly začít připravovat včas. Je to vzkaz mladším generacím, že nemají podceňovat sumu peněz, kterých je ve stáří potřeba.

DIP je všude. Jen on sám ale problém budoucích důchodů a důchodců neřeší

Průměrný věk dožití českých žen je nyní skoro 82 let. Pokud by si ty, které dnes odcházejí do penze, přály měsíčně ke státnímu důchodu přilepšit o 5 000 Kč, měly by mít k dispozici zhruba jeden a čtvrt milionu. Částka ale bude vlivem inflace narůstat, za několik desítek let na několikanásobek.

Pokud by současní senioři mohli v přípravě na důchod něco udělat jinak, čtvrtina by si na stáří odkládala více peněz a 19 procent by se jich snažilo své úspory více chránit před inflací. Třetina také radí nespoléhat se jen na penzijní spoření. a bezmála 23 procent seniorů doporučilo mladším generacím, aby si na stáří spíše investovaly a své úspory zhodnocovaly.

To, že i generace dnešních seniorů, kterou považuji za spíše konzervativní, začíná chápat investování jako klíč k důstojnému stáří, vnímám v celém nepříznivém kontextu jako světélko naděje. Je načase, abychom po vzoru západního světa začali i u nás v široké společnosti brát investování jako běžný nástroj střádání peněz, zejména na stáří.