Konsolidační balíček osekal zaměstnanecké benefity. Co na to firmy?

Benefity patří bezesporu k důležitým složkám v rámci péče o zaměstnance. Pomáhají totiž posilovat firemní kulturu a s tím spojenou loajalitu. I když ne každý zaměstnanec je využívá, často je důležitá samotná možnost vůbec něco čerpat.

„Jestliže zaměstnavatel má co nabídnout, ať už stran výhod, nebo volnočasových aktivit, posiluje tím pocit bezpečí zaměstnanců, že se firmě daří a umí – a také chce – se o své zaměstnance postarat a nabídnout něco navíc,“ říká Gabriela Ciklová, personální manažerka české společnosti Diton, která vyrábí betonové výrobky. V podobném duchu hovoří i ostatní oslovení zaměstnavatelé. Dodávají ale, že pořád jde svým způsobem o atraktivní doplněk, protože podstatnější je pořád samotná práce, klíčové podmínky jako výše mzdy nebo atmosféra panující ve firmě. V celkové skládačce jsou však benefity důležité.

Nepeněžní benefity mají nově stanovený limit

Přesto vláda v rámci konsolidačního balíčku chtěla nepeněžní benefity zcela zrušit. Nakonec je nová legislativa jen „osekala“. „Nedošlo tedy sice ke zrušení daňového zvýhodnění nepeněžních zaměstnaneckých benefitů, ale tyto benefity jsou nově omezeny celkovou částkou 21 983 korun ročně, což je polovina vládou vyhlášené průměrné mzdy pro rok 2024. Hodnota benefitů překračující tento limit bude podléhat dani z příjmu a povinnému pojistnému,“ vysvětluje Barbora Godajová, hlavní účetní společnosti TaxCounting.

Přitom doposud platilo, že například jenom na rekreaci mohl zaměstnanec využít benefit 20 tisíc korun ročně. Nyní se musí se všemi volnočasovými benefity, tedy příspěvky na kulturu, sport, vzdělávání a rekreaci, vejít do celkové částky 21 983 korun.

V praxi se ukazuje, že zastropování daňového zvýhodnění pro velkou část firem překážkou není. „Naprostá většina firem se doteď s benefity pohybovala přibližně na polovině zákonného limitu, takže mají velký prostor v tom, co ještě zaměstnancům může poskytnout,“ říká Tereza Knířová, šéfka komunikace ve společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity). A dokládá to také průzkumem, který firma realizovala. Vyplývá z něj, že v roce 2024 téměř 70 procent zaměstnavatelů benefity pro svoje lidi zachová nebo dokonce rozšíří.

„Limity konsolidačního balíčku se našich benefitů nedotkly. Nemusíte tedy nic měnit,“ potvrzuje Lena Geryková, personální manažerka společnosti Solodoor. Také benefitní systémy firem Geis CZ, Trenýrkárna.cz či ManpowerGroup zavedení limitu na nepeněžní benefity nijak nepostihl.

Jiným firmám ale čáru přes rozpočet udělal. „Konsolidační balíček nám stávající benefity výrazně neomezil, nicméně znemožnil další benefity, které jsme měli již v přípravné fázi, s cílem nabídnout je zaměstnancům,“ uvedla Ciklová. U výrobce módních doplňků Vuch pak museli benefity přehodnotit, některé „osekat“ a některé méně používané vyškrtnout. „Více se v letošním roce chceme zaměřit na zaměstnanecké akce, kterými chceme část benefitů kompenzovat. Tam nás stát tolik nelimituje,“ říká Josef Jankovský, HR manažer firmy.

Volnočasové aktivity jsou oblíbené

Co se ale firem dotkne, je nová administrativa, která je s novou legislativou spojená. Na tu reagovat musí. „Mají nyní povinnost evidovat u každého zaměstnance čerpání benefitů pro volný čas. Pokud by se někdo dostal nad limit, chová se tato částka jako mzda,“ upozorňuje Knířová. Doplňuje, že komplikací pro zaměstnavatele je nejen tato nová evidence, ale také to, že budou muset vyčíslovat benefity, jako je chata nebo tábory.

Přitom volnočasové benefity jsou pro zaměstnance atraktivní, takže firmy se nenechají odradit. „Využíváme systém kafeterie a poukázky. Zaměstnanci je mohou využít podle svého uvážení na kulturu, sport, rekreaci či léky,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup. Právě kvůli tomu je systém kafeterie velmi populární, stejně jako dotovaná karta MultiSport. Oboje nabízí svým lidem například firma Vuch či Geis CZ.

Sport podporují také ve firmě Kärcher. „Nově jsme od ledna zavedli dvakrát týdně cvičení jógy a pilates, a to v rámci pracovní doby,“ uvedla Marcela Kratochvílová Trnková, HR manažerka firmy. Kromě toho přispívají svým lidem na jazykové kurzy, nabízí jim individuální studium, které dostupné i v online formě, a hradí 60 procent z ceny.

Na vzdělávání a osobní rozvoj cílí firmy často, stále větší pozornost si získávají benefity z oblasti péče o zdraví. Nejčastěji sem patří příspěvky na vitamíny, masáže, fyzioterapii, vstupy do bazénů. A třeba Solodoor v létě přispívá i na pedikúru.

Sleva na vlastní produkty, dotace na dopravu a další podpora

Výrobní firmy pak často umožňují zvýhodněný nákup svých výrobků. Třeba v Ditonu mají zaměstnaneckou slevu v řádu desítek procent na veškerý výrobní sortiment; podobný benefit nabízí svým lidem i Vuch.

„Velkou část našich benefitů tvoří firemní slevové kódy na mnoho různých e-shopů – od módy, přes potraviny, vybavení domácnosti až po optiku,“ popisuje Ruslan Skopal, výkonný ředitel a spolumajitel Trenýrkárna.cz.

Oblíbené jsou u zaměstnanců i zvýhodněné tarify u mobilních operátorů, které svým lidem nabízí třeba Solodoor, Diton či Trenýrkárna.cz. Všechny tyto tři firmy mají v systému benefitů i nějakou formu podpory dopravy. Solodoor na dopravu přispívá, Trenýrkárna.cz nově proplácí roční jízdné po Praze, Diton poskytuje slevu na nákup nového automobilu, a to do výše až 17 procent.

Setkat se lze také s odměnami k životnímu jubileu, za setrvání u firmy, ke svatbě, narození dítěte. V Ditonu mají i odměnu za zlepšovací návrh. V Solodooru poskytnou v případě potřeby zálohu na mzdu nebo bezúročnou půjčku. „S těmi, kteří tuto možnost využívají častěji, se snažíme více hovořit. Nabízíme jim možnost přivydělat si na dohodu o provedení práce, třeba v létě sekání trávy v areálu firmy. A v případě exekucí jim domluvíme konzultaci u firemního právníka,“ vysvětluje Geryková. Dodává, že se zkrátka snaží pomoci lidem, kteří spadli do půjčkového kolotoče.

Příspěvky na stravování dostaly jednotnou formu

Žádaným benefitem, který už je považovaný za standard, je příspěvek na stravování. V nějaké formě ho v současné době čerpá více než 80 procent českých zaměstnanců. I zde však došlo ke změně.

„Dosud byly rozdílně pojaty daňové režimy pro peněžní příspěvky, tedy tzv. stravenkový paušál, a pro nepeněžní stravování – závodní jídelny, stravenky či stravenkové karty,“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce KODAP. „Nově bude režim jednotný a případné nadlimitní příspěvky budou zdaněny pouze na straně zaměstnance. Pro rok 2024 činí tento limit 116,20 korun denně. Zaměstnavatel bude mít tyto příspěvky v celé výši daňově uznatelné.“

Například Home Credit poskytuje svým zaměstnancům stravenkový paušál, který odpovídá 55 procentům stravenky ve výši 170 korun. „Za každý odpracovaný den tedy dostanou na účet 93 korun a 50 haléřů,“ říká Miloš Nejezchleb, HR ředitel Home Credit ČR a SR. U výrobce kotlů Blaze Harmony dostanou zaměstnanci v rámci stravenkového paušálu 80 korun za každou odpracovanou směnu. K tomu firma přidává příspěvek na kávové nápoje v hodnotě 250 korun za měsíc. Stravenkový paušál si zvolila i logistická firma Geis CZ či Vuch. Ta přispívá 116 korun denně, částka jde v plné výši zaměstnancům do mzdy. ManpowerGroup přispívá 55 korun na den, ještě v průběhu prvního kvartálu letošního roku by se ale částka měla zvýšit.

Oblíbené jsou rovněž stravenky. „Poskytujeme příspěvek na stravné v podobě stravenky s nominální hodnotou 100 korun. Současně dotujeme našim zaměstnancům obědy ve výši 55 procent hodnoty stravy,“ uvedla Ciklová. Ve firmě Kärcher mají zaměstnanci nárok na zákonem stanovené diety. Ti, kteří nemají diety, dostávají stravenky v hodnotě 170 korun na den, a to formou kreditu na stravenkové kartě. Výrobce dveří Solodoor pak provozuje závodní stravování, přičemž hradí zaměstnancům 60 procent z ceny oběda.

Příspěvky na penzijko jsou stále „in“

Na významu nabývají také příspěvky na penzijní produkty. Je totiž jasné, že jen na penzi od státu se spoléhat nedá.

„Penzijní připojištění je proto jedním z benefitů, které řadíme mezi naše nosné. Průměrná doba, jakou s námi zůstává jeden zaměstnanec, je u nás téměř 8 let a stále roste. Není výjimkou, že oslavujeme s kolegy 15 nebo 20 let ve firmě. Za takovou dobu, pokud vám zaměstnavatel přispívá, už si dokážete na penzi naspořit zajímavou částku,“ vysvětluje Nejezchleb. Zaměstnancům totiž přispívají na penzijní spoření částkou dva tisíce korun a tento benefit v Home Credit využívá v současné době více než 80 procent zaměstnanců.

Podobné je to v Kärcheru, kde zaměstnancům přispívají 1 500 korun na penzijní nebo životní pojištění, a kde tuto možnost využívá asi 65 procent zaměstnanců. Stejně tak u dalších zaměstnavatelů, třeba v Diton či Trenýrkárna.cz. „Věříme, že podpora finanční stability v důchodu je klíčová, zejména s ohledem na rostoucí nejistotu státních penzí,“ uvedla také Jaroslava Šindelářová, HR manažerka Geis CZ. I zde zaměstnanci příspěvek hojně využívají.

Jinde se snaží lidi motivovat, aby si na penzi odkládali něco i sami. „Pokud si zaměstnanec přispívá na penzijko alespoň 500 korun, my tuto částku dorovnáme,“ popisuje Jankovský. „Sám zaměstnanec se může i rozhodnout, jestli v rámci zvyšování mzdy si část zvýšení bude chtít převést do penzijka. My už mu vše zpracujeme.“ Dodává, že každý zaměstnance může navíc využívat služeb firemního finančního poradce i pro své soukromé účely.