Kteří absolventi na trhu práce uspějí nejlépe a kde jsou největší mzdy

Jak firma pozná, že má před sebou nadějného adepta? Ze zaplněného životopisu. To není žádný vtip. Personalisté samozřejmě vědí, že uchazeč, který právě opustil školu, se nemůže pochlubit bůhvíjakou praxí. Dokonce si ani tolik nevšímají jeho školního hodnocení. Zajímá je „to okolo“.

Jak se připravoval na svoji budoucí profesi? Zúčastnil se nějaké oborové olympiády? Vyjel na zkušenou do zahraničí? Pracoval na brigádě v marketingovém nebo logistickém oddělení nebo třeba jen v recepci, kde se domlouval hned několika jazyky? Každá činnost, při níž musel vyvinout úsilí nad rámec školních povinností, se počítá.

Zaměstnavatelé v životopisech oceňují především nejrůznější pracovní stáže, zkrácené úvazky či zahraniční pobyty. Ale zajímá je i další mimoškolní aktivita. Ať je to sport, vášeň pro nějaký koníček, nebo třeba zapojení v komunitním životě.

„Takoví lidé jsou všímaví, vytrvalí, zaměření na výsledek a nejsou jim lhostejné věci okolo. Ze sportu pak mají sebekázeň a morálku, navíc jsou zvyklí pro úspěch tvrdě pracovat,“ míní Klára Escobar, ředitelka HR Moneta Money Bank.

Tyto adepty jsou pak firmy ochotné přednostně zvát do svých trainee programů, kde si projdou celou společností jedno oddělení po druhém. „Své místo si tak mohou najít jak na centrálách, tak i v menších regionálních pobočkách,“ poukazuje Escobar. Někdo zůstane, někdo jde dál. Každopádně má ale další zkušenost, kterou může vyšperkovat svoje „sívíčko“.

IT sahá i po historicích

Nezaměstnanost v červenci vzrostla na 3,3 procenta. Žádné otáčení trendu se ale nekoná. Podle odborníků je to běžný sezonní výkyv, kdy firmy kvůli letním dovoleným omezují náborové akce.

Zajímavější je ale jiný údaj: 5 823 absolventů, kteří se do konce července přihlásili na úřad práce. Teď v září bude toto číslo ještě prudce narůstat. Většině absolventů totiž končí status studenta. To znamená, že na podzim se budou tisíce nových tváří rozhlížet po práci. A ne v každém oboru jsou vyhlídky stejné.

„Z pohledu počtu nabídek vhodných pro absolventy středních škol byl nejhorší rok 2020. Loni jsme zaznamenali oživení zájmu firem, zejména ve druhém pololetí. Letošní hodnoty zatím naznačují, že počty míst vhodných pro absolventy by mohly být srovnatelné,“ hodnotí Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Nejvíce nabídek mají mladí v administrativě, IT a obchodu, vybírat si mohou i v pojišťovnictví, školství a zdravotnictví. „S nejmenšími problémy hledají práci absolventi zdravotnických, chemických či elektrotechnických oborů,“ doplňuje Novák.

I když o absolventy informačních technologií je většinou postaráno už za doby studia, ajťácké firmy se rozhlížejí i po lidech z ekonomických a humanitních oborů. Mají know-how, jak je rychle začlenit do systému. „Umíme je velice rychle doučit chybějící znalosti. A také jim dáváme možnost se zdarma dále vzdělávat v oblasti IT, programování, kancelářských balíků MS Office či prezentačních dovednostech. Pokud se absolvent rozhodne od nás odejít jinam, má díky nadstandardnímu profesnímu vzdělávání a školení lepší šance pro svoji další kariéru,“ říká Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas.

Ale přeškolovat či proškolovat absolventy si zvykli i v jiných oborech. „Již několik let firmy počítají s tím, že nové zaměstnance musí v první řadě odborně dovzdělat. To nabývá na důležitosti zejména u čerstvých absolventů a hlavně nyní, kdy školy opouštějí ti, kteří kvůli pandemii přišli o odbornou a praktickou výuku,“ poznamenává Novák z Profesia.cz.

Bez problémů to zvládají i v developerské firmě Getberg. „Mladí lidé s čerstvou maturitou či vysokoškolským diplomem mají u nás dveře otevřené. Jsme poměrně mladý kolektiv, do kterého velmi rychle zapadnou. Na manažerských pozicích jsou pak velice zkušení pracovníci, kteří působili v oboru developmentu, realit či financí například ve Velké Británii, Irsku nebo Kataru. Od nich se mohou hodně naučit,“ říká Iana Nurtdinova, šéfka HR.

Práce? A co za to?

Plat stále rozhoduje o tom, jestli uchazeč místo vezme, nebo ne. Loni absolventské mzdy v závislosti na lokalitě a oboru rostly i o několik tisíc korun. „Průměrná mzda pro středoškoláka s maturitou je tak v nabídkách těsně nad 36 000 korunami, u vysokoškoláka druhého stupně, tedy s inženýrským nebo magisterským titulem, téměř na 44 500 korunách,“ říká Novák.

Mzdy absolventů středních škol se podle portálu Platy.cz v jednotlivých regionech pohybují od necelých 29 000 po více než 38 000 korun, nejvyšší jsou v Královéhradeckém, Středočeském a Jihomoravském kraji.

„U vysokoškoláků se pohybují většinou v rozmezí 35 až 40 000 korun. Vyšší jsou u absolventů technických oborů, zejména v IT, a to až o pětinu,“ dodává Novák.

Firmy jsou štědré, pokud u nováčků vidí elán, schopnost pracovat v týmu a napřít síly. Pak jsou ochotny reagovat i na netradiční požadavky. Místo služebních aut, mobilů či laptopů vede u mladých lidí flexibilní pracovní doba, delší dovolená či možnost home office.

„Zásadní je, abychom si s uchazečem vyhovovali v otázce hodnot a firemní kultury. Důležitá je i chuť pracovat a zároveň posouvat sebe i firmu. To je základ, na kterém stavíme. Všechno ostatní nové kolegy naučíme,“ říká Michala Raganová, HR manažerka firmy Zeelandia.

Poznámka: požadovaná praxe na pozici menší než 1 rok; zdroj: Platy.cz