Podle nového kompromisního návrhu by náleželo zaměstnancům za dobu, kdy nepracují, osmdesát procent výdělku, a to až do 1,5násobku průměrné mzdy v Česku.
Hledáte pořád práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
V únoru požádala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová o vrácení zákona o kurzarbeitu zpět do druhého čtení. Proti sobě stály dva návrhy, jeden z pera ministerstva, druhý vzešel od poslankyň ANO a KSČM a nebylo jasné, kterému z nich dají poslanci přednost a zda vůbec nějakému.
Zdá se, že nyní je na světě kompromis. „Vypadá to, že nekonečný příběh Kurzarbeit spěje ke konci. Za MPSV jsme se dohodli na úrovni koalice i se sociálními partnery na komplexním pozměňovacím návrhu a jdeme s ním do 2. čtení,“ uvedla Maláčová.
Ministerstvo práce a sociální věcí sdělilo iDNES.cz, že příspěvek v době částečné práce budou úřady práce poskytovat zaměstnavateli ve výši 80 procent náhrady mzdy včetně povinných odvodů, maximálně však 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství předchozího roku.
Pro představu, v roce 2020 dosáhla tato průměrná mzda 34 611 korun, maximální výše příspěvku by tak aktuálně činila 51 916 korun. To je tedy více, než bylo úplně v prvním návrhu kurzarbeitu, na němž se ještě na podzim vláda shodla a Maláčová jej nazvala krvavým kompromisem.
Poslední spor mezi poslanci spočíval hlavně v tom, zda má jít o náhradu mzdy, nebo příspěvek v částečné zaměstnanosti. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, stát mu výdaje zpětně dorovnává. Příspěvek by firma dostala předem a mohla by ho poskytnout zaměstnancům.
Příspěvek dostane zaměstnavatel
Maláčová chtěla, aby firmy nemusely předfinancovávat mzdy, když jsou v krizi. Jana Pastuchová (ANO) zase argumentovala, že jejich návrh formou náhrady mzdy je administrativně jednodušší a zaměstnanec dostává peníze se mzdou. „Příjemcem příspěvku bude podle kompromisního návrhu podoby kurzarbeitu zaměstnavatel,“ sdělilo ministerstvo, peníze na náhrady mezd ale bude moci získat už před výplatním termínem.
Chci kratší pracovní týden a pět týdnů dovolené, říká Maláčová |
Povinností zaměstnavatele nadále zůstane vyplatit zaměstnanci za dobu trvání překážky v práci náhradu mzdy podle zákoníku práce, minimálně však ve výši 80 procent průměrného výdělku zaměstnance. „Na rozdíl od stávajících nástrojů včetně programu Antivirus bude zaměstnavatel skutečně moci o poskytnutí finančních prostředků požádat před jejich skutečným vynaložením,“ přibližuje.
Nárok na vyplacení příspěvku bude zaměstnavatel uplatňovat prostřednictvím takzvaného přehledu nákladů na náhrady mezd. Tento přehled zaměstnavatel předloží po uzavření docházky za příslušný kalendářní měsíc, nejpozději ale do 20. dne měsíce následujícího.
Náhradu mzdy pak zaměstnancům vyplácí ve standardním výplatním termínu. Zaměstnavatel může v praxi obdržet finanční prostředky před tím, než vyplatí náhrady mezd či odvede zákonné odvody.
„Pokud jde o zaměstnavatele, bude záležet na jeho schopnosti uzavřít docházku, vypočítat mzdové náklady a předložit je Úřadu práce České republiky. Pokud zaměstnavatel stihne tyto úkony učinit osm kalendářních dnů, což je lhůta pro výplatu příspěvku daná Úřadu práce ČR, před řádným výplatním termínem, obdrží příspěvek ještě před vynaloženým výdajů,“ upřesňuje.
Každá čtvrtá firma čerpala Antivirus
Na kurzarbeitu se koalice dohaduje již několik měsíců. Prozatím čerpají podnikatelé na mzdy finance z programu Antivirus z dílny MPSV. Vláda jej prozatím prodloužila do konce května. Z Antiviru stát poskytuje příspěvky na mzdy od loňského 12. března, od vyhlášení prvního nouzového stavu firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize.
Směna na 16 hodin? Nesmysl, který nikdo nechce, zní ze svazů zaměstnavatelů |
Příspěvkem A stát proplácí celé mzdy s odvody do 50 tisíc korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě do 39 tisíc korun. Příspěvkem B dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun.
Příspěvky získalo podle údajů z tohoto týdne za dobu fungování přes 70 tisíc firem. Úřady práce takto podpořily každou čtvrtou firmu a více než milion zaměstnanců. Zastánci tvrdí, že program udržuje nízkou zaměstnanost a stát nemusí vyplácet příspěvky v nezaměstnanosti a firmy budou po rozvolnění moci začít normálně fungovat.
Kritici argumentují, že program udržuje už příliš dlouho místa, která by ale jinak zanikla. Lidé u těchto zaměstnavatelů by si mohli najít jinou práci. I přes krizi mají někteří čeští zaměstnavatelé problém obsadit volná místa.
